růžové okvětní plátky s trochou dřeva, jednoduché, pěkné

není špatná, i když začátek mě neoslnil, mandarinka se stonky růže i s listy, teprve když se objevilo kakao a krémové pižmo, zlepšilo se to; usadí se jako ambrovo pižmová růže

růže lehká citrusová s bergamotem a mandarinkou, drydown lehký jako peříčko, mandlová pěna

zelené jablko dělá ovocný tón v hlavě, pak cítím víc lotos než růži - asi proto, že ho nemám ráda, dělá vůni moc vodní, pižmový základ; bohužel ne pro mě, ani jabko moc nemusím

krásná růže s pačuli a koženým tónem

Používání růžového oleje se rozšířilo v Evropě v době křižáckých výprav. Rytíři se vraceli ze Svaté země s exotickými rostlinami, kořením a vonnými esencemi a od té doby rostla popularita vůní s růží v celé Evropě. Ve Francii byla esence z růže už v době renesance nejoblíbenější vůní. Rose de France je nejdřív lehce ovocná s hruškovou šťávou a bergamotem. Není olejovitá, není orientální, je to růže svěží a růžová, i když se v další fázi stává lehce kořenitou a bylinkově nahořklou. Ale i bylinky se rozloučí a růžová růže nám zůstává jen s pižmem a vzdušnou balzamickou ambrou.

růže s různými balzámy, lehce praskyřičná; růže sama je lehká pivoňková (3.2022)

Sytá růže, dokonale poskládaná ze samých krásných složek. Je trochu vosková a medová, trochu chypre a trochu živočišná. K pocitu sytosti a plnosti přispívá i ovocný tón usušených zralých meruněk. Ani orient nezůstává zkrátka, ambra se santalem a dotekem kůže je do krémova umíchaná s čistým pižmem.

Petra, antické město z růžového pískovce uprostřed pouště a růže, královna květin. Růže z Petry je orientální růže, ale klidně zapomeňte na všechny orientální růže s oudem nebo pačuli, tahle růže je jedinečná. Než se objeví ve své orientání podobě na růžovém pískovci a než na horkém slunci zkamení, ukáže svou ovocnou a šťavnatou stránku s granátovým jablkem a sladkým liči. Vzápětí ji zahalí kardamom a lehký obláček pepře se stopou římského kmínu. Od začátku až do konce ale zůstane dominantní červená růže.

růže orientální, trochu kořenitá, dřevo, pačuli a kůže

růže s cuir de russie, kožená pačuliová růže

Šafránová růže s kardamomem a kouřem z hořícího březového dřeva. Někdo na něm praží i kávu. Když se ale kouř rozptýlí, vyloupne se z kůže a pačuli růže ambrově pudrová.

celá kolekce je nadmíru povedená, zde téma růže

Francouzská růže, má v sobě eleganci a nenápadnou smyslnost. Svěží rebarboru a zralou malinu jen na uvítání a trochu orientálního šafránu. Krásný je lehký nádech klasické chypre s pačuli a jemně koženým papyrem, zaoblený nerušivou vanilkou. Ve flakonu je ametyst.

Růžová poupata s kostkou mýdla a ovocným tónem. Pár fialkových listů a z poupat se vyklube kvetoucí růže, sametová a vzdušná. Škoda jenom toho pižma, které začne připomínat prášek na praní.

Pastelově růžová májová růže se sladkokyselým krémem z liči a s vůní orientálního koření, zřejmě díky pískavici řeckému senu, jehož aroma známe třeba z kari nebo různých směsí arabského koření. Není to sice až tak, že by se májová růže ocitla rovnou v kuchyni, ale ten tón je tady na začátku docela výrazný. Podtrhne ho pryskyřice a pačuli. Až na konci se vrátí růži krémová podoba, tentokrát i s chypre tónem větvičníku.

růže s pačuli a bergamotem, ambrou a dřevem, trošku balzamicky sladká; pěkná, ale předražená

Růžička pudrová a ovocná s dávkou mošusového semínka, které jako by obalilo růži plastovým obalem. Trocha růžového pepře a hezký kosatec v pozadí.

při prvním zkoušení mě zaujala; měla bych vyzkoušet líp

Čerstvě uříznutá růže s kapkou šťávy z černého rybízu a jemně posypaná šafránem a uhlazená do sametova labdanem. Koření z ní ale v žádném případě neudělá orientální růži, jen jí dodá větší intenzitu. Pořád je to hlavně růže, s dlouhou výdrží a jemným pižmem. Ocenit musím hlavně, že se nejedná a syntetické cedropižmo nebo pižmo ve stylu prášku na praní, takže vůně nevyzní vůbec lacině.

orientálně kořenitá růže v perleti

elegantní růžová chypre, zpočátku osvěžená nahořklým grapefruitem, posléze elegantně uzemněná mechem; nevím sice, proč se jmenuje noir, ale je hezká

malinová růže se suchým papyrem, při první zkoušce mě nezaujala; možná by to chtělo vyzkoušet pořádně

Růže z Alhambry. Své jméno získala podle arabského vlivného rodu Umayyadů, kteří vládli jako kalifové v Damašku a taky v Cordobě v době, kdy část Španělska ovládli Maurové. Co ji ale odlišuje od vůní podobného typu, z nichž mi přišla na mysl jako první Rose d'Arabie, je, že je u ní výrazný malinový tón. Takže je trochu jiná. A mimochodem, stejně jako Rose d 'Arabie vytvořila i Rose Omeyyade Marie Salamagne. A vlastně i ta růže je tady jiná, není to ta olejovitá rudá arabská růže, je to spíš sladká růžová růže. Kromě malin se kolem ní vznáší špetka jemného růžového pepře a později se k ní přidá zemité pačuli a pár kapek čerstvě zkaramelizovaního cukru. A kdo by se bál arabských růží kvůli oudu, tak tady je ho opravdu jenom mikroskopické množství, růže je od začátku do konce dominující, v závěru ještě dřevitá a balzamická a řekla bych, že tu musí být i labdanum, protože vnímám kožený tón. A po několika hodinách ještě dostaneme jako bonus krémový santal ovoněný malinovou růží.

kořenitá růže se zelenými lístky