kořenitá, pepřová, dřevitá, pánská

nakyslá ovocná šťáva (asi rebarbora), čaj, málo růže, slabá siláž, po hodině je pryč

jemně sladké ovoce, mléčný fík, dřevo a santalu pomálu

bílé kytky, angrešt, banán v prášku - a vanilku to vidělo jen z rychlíku

oříškový vetiver s karamelovou tonkou

Jednoduchá kožená vůně v ellenovském duchu. Kvalitní kůže zasypaná fialkovým pudrem a zelenými i okvětními lístky fialky, které jí propůjčují něžnou sladkost. Nesklouzne ale vůbec k fialkovým bonbónkům, sladkost se vytratí a vynikne aspekt kůže s lehkými podtóny dřeva a zeleně. Klasická kombinace, kterou známe třeba z Love in Black, ale tady jde o jemnou a elegantní verzi, aniž by však postrádala hustotu a výdrž.

High Frequency hedion nezapře. V bílokvětinovém pugétku je hedionový jasmín s magnólií, v počáteční fázi také nějaká prašnost a závan kouře z pražení oříšků. Pak už hlavně sladké mandle obalené ve vanilkovém cukru.

Letní den v zahradě Highgrove. Obklopena kamennou zídkou je plná svěží zeleně. Lípy vrhají chladivý dřevitý stín, na větvičkách je pár opozdilých květů. Na slunečné straně jsou keře mimózy se žlutými omamně vonícími květy, plnými medově sladkého pylu. V zeleni se schovávají i pudrové kosatce, kvítek tuberózy a pár stonků levandule. K večeru zůstaně vůně šťavnatých zelených listů a dřeva.

zelená růže, která mi moc neseděla (2013)

pudrový kosatec, zpočátku decentně mrkvičkový (verze 1999)

na pírku z ALZD, něžná pudrová a dřevitá růže

Tekutý med pomalu skapává na oudové dřevo, které je posypané skořicí a zvýrazňuje kořenitý tón dřeva. Med není skoro vůbec sladký a vůně rozhodně není ulepená. Naopak, objeví se pryskyřičnaté tóny ambry a lehký kožený tón. Pak na chvíli převládne pačuli a ambra se nakonec vrátí v balzamické podobě s vanilkou.

nektarově medový zimolez s růží a meruňkovou vonokvětkou, jen trochu uzemněný zelení davany

Neroli a bergamot jsou zamíchané v hebkém krému z kosatcového pudru a mýdlového pižma. Ale také květiny nepřijdou zkrátka. Pomerančové květy, bílé a něžné, zdobí krém, který sládne mošusovým semínkem a ze kterého se vynořují hoblinky santalového dřeva. Zdánlivě jednoduchá, ale elegantní vůně, ke které mě napadají přívlastky „půvab“ a „šik“.

Když jsem před lety zkoušela první vzorky Amouage, Honour mě mezi nimi obzvlášť nezaujala. První vůně byly všechny orientálky, výrazné a jedinečné, dnes stejně ceněné jako tenkrát. Epic, Jubilation 25, Lyric, Gold.... a hlavně Memoir, která mi úplně učarovala. Není divu, že Honour mezi nimi byla trochu jako Popelka, sice kvalitní a pěkná, ale tak nějak moc obyčejná. Amouage se mezitím vydala do Evropy a portfolio květinovek rozšířila. A v kontextu těchto vůní, ať těch líbivých nebo těch kontroverznějších, právě Honour může zaujmout čestné místo. Možná, že teprve teď, i ve srovnání se záplavou květinových vůní na trhu, jsem schopná ocenit její kvalitu. Bílokvětinová kráska s gardénií a karafiátem, rebarborově svěží, něžná a nevinná jako ráno, do kterého se probouzí nevěsta. Jenže tato nevěsta má pod krémovými šaty podvazkový pás, místo závoje pár vetknutých květů jasmínu ve vlasech a na nohou luxusní kožené střevíčky. Zlatá pryskyřice se stopou kadidla a tělové pižmo podtrhnou dojem, že tady před sebou máme dospělou ženu, která má styl.

Tak tohle začíná velmi chutně – pomerančový sirup s práškovým kakaem, k tomu sklenka koňaku. A aby to nebylo chutné příliš, je tam pěkná dávka pačuli, tabáček a kožený tón. A pak se to všechno uhlazuje a zjemňuje až tu zůstane jen ten koňak s medově sladkou krémovou vanilkou. 05/2014

magnólie s malinou, není špatná

"I closed my mouth and spoke to you in a hundred silent ways. I whispered an offer softly in the ear of your playful heart." Nebýt této vůně, asi bych si teď těžko četla básně Ramiho o lásce. A přemýšlela, jak ke mně bude mluvit vůně jím inspirovaná. Je gurmánská a je sladká, trochu ovocná a trochu květinová. Mandarinková šťáva se prolíná s tuberózou a citrusovou gardénií, vanilka se objeví s kapkou pudrového kosatce. A ano, je tady kromě broskve i tón lesních jahod. A nakonec krémový, trochu dřevitý a vanilkový polštářek. "... And now, what I described to you last night, I'll do today"

Hyde na nás nejdříve vybalí nálož uzené kůže. V této směsi labdana a do kouřova rozpáleného březového dehtu je i květinový tón sladké mimózy. Přes tuto podivuhodnou směs ale vnímáme hebkost a hladkost, která je ještě podpořena vanilkou a zelenou a zlatou sametovostí větvičníku a pryskyřice.

mandlová vanilka, pro mě tenkrát moc extravagantní

pěkná odnož, jemná vanilkově dřevitá

V andaluské Granadě najdete na kopci starou čtvrť Albayzín s úzkými klikatými uličkami a bíle omítnutými domy. Kromě toho, že je z ní krásný výhled na Alhambru, v jednom starém nenápadném domě s nápisem Tablao Flamenco tančí skupina španělských Cikánů každý večer flamenco. Není to ten druh s perfektní choreografií pro turisty, jen malé, podpatky ošoupané jeviště a pár řad židlí kolem něho, ale kytarista, zpěvák a několik tanečnic a tanečníků předvádí to, co je už po mnoho generací součástí jejich života a kultury. Jejich nasazení, temperament, improvizace a hlavně ta vášeň, kterou do toho dávají, to je pro mě ztělesněním chaleur gitane. A Chaleur Gitane? Temná jako tmavá čokoláda a místností se linou první kytarové akordy a vemlouvavý hlas zpěváka, ruce vytleskávají rytmus. Okořeněná pepřem, nahořklým šafránem a štiplavým zázvorem a jeviště zní staccatem podpatků. Sladká jako malina a volány šatů tanečnic se vlní kolem jejich těl. Hřejivá jako kouřový vetiver a ambra, kroky se zrychlují a na čelech tanečníků se perlí první kapky potu. Pačuli a krémová vanilka, muž a žena v bílém, svatební rituální tanec, poslední gesta, kroky, emoce.

kůže s kapkou švestkového likéru s fialkovým pudrem a santalem

Pepřová závěj, kterou pomalu začíná prorůstat zeleň - tráva, pár frézií a byliny, které mi připomínají libeček. Se zeleným čajem a myrhou pak zeleň přechází do podoby bylinkového mýdla. Na začátku osvěžující letní energetický koktejl, pak už se vůně bohužel hodně drží u těla.

květinová s šampaňským, trochu gurmánská, extravagantní