Madama Butterfly je trochu smutná a nostalgická vůně, hodně zastřená jako za závojem nebo i několika. Hořce zelené galbanum a červenooranžové a temně zelené květy afrikán plné zemitého prachu, rudý tulipán a kapka malinové šťávy v moři a vzdálená vůně kvetoucích třešňových alejí. Pod pudrovým oparem kosatců se ambrově rozehřívá a měkce krémově sládne. Ve čtyři ráno leží nad pomalu plynoucí vodou hustá mlha a loďka z cedrového dřeva se v ní zmenšuje do ztracena a první ranní paprsek polechtá malinové rty a třešňové květy ve vlasech a zralé kdoule mačkané v dlaních a zeleně vlhký prach.

ambra jemná, hladká

Sladký a líbivý pomerančový květ. Je oslazený vanilkou a uhlazený hebkým bílým pižmem a zpočátku vyvolává dojem ovocnosti. Tento dojem později získá podobu meruňkového želé - nepřeslazeného a s meruňkami opravdu povedenými, zralými a šťavnatými. Ovocná fáze trvá nějakou chvíli, než se utlumí v decentní kosatcové pudrovosti a krémové hřejivosti tonky smísené s jemným zemitým pačuli. Pudrovost se ale dlouho nezdrží a nahradí ji záblesky citrusové svěžesti, která je kdoví proč až v téhle fázi. Takový lepší mainstream no, nápad se moc nekoná, ale provedením solidní.

růže, pudr, prášek na praní. podoba s Chloé.

Medove drevo s typickymi hořkymi bylinkami

popelník a spálená guma

Sladké! Ba až přeslazené! Gurmánská vůně táhlého karamelu - který někdo bohužel připálil a on zhořknul, takže se to pokusil zamaskovat cukrem, resp. pořádným chuchvalcem růžové cukrové vaty. Nepomohlo. Ani ten hutný santal vzákladu, ani ta kouřová pryskyřičnatost, nic už to nezachrání.

dřevitá růže s kořením a snad rebarborou? granátovým jablkem?

další z vůní, kterých je ohromná škoda. sytá, exotická květinovka, příjemná, sladká, ale ne příliš. kokos, ylang, jahodová tuberóza, vanilka, dřevitý základ.

Ale tohle je hezké, jen poněkud lineární. Od začátku pěkný nasládlý pudr z kosatcového kořene s jemnou rtěnkovou růžičkou na sladce hřejivém základu z vanilkového santalu s měkce semišovým labdanem. Vůně má tendenci inklinovat až trochu ke gurmánskému nádechu, ale zůstává něžně pudrová. Základ je dostatečně tlumený na to, aby vůně nijak neječela, Lipstick Rose se nekoná. Nejblíže mi přijde asi Sous le Manteau Fontaine Royale, která je ale přece jen květinovější.

Kus exotického vyřezávaného dřeva zabalený v kožešině, pravidelně potíraný hutnou rozehřátou balzamickou mastí kafrovým podtónem. Voní jemně kouřově, teple, nasládle a zachytává se ve struktuře, v každé rýze, a usazuje se tam jako tmavý mastný nános. Po týdnech této péče se dřevo s kožešinou jako oběť bohům na vrcholku schodovité pyramidy spálí a vonný dým putuje vzhůru až k nozdrám postav s nevyslovitelnými jmény.