kopec citrusů plus nádech původní... moc citrusová

Zpočátku vypadala velmi nadějně, nahořklá vůně ginu s tonicem a plátkem citronu. Absolutně nesladké, velmi osvěžující ve vysokých teplotách. Zanedlouho se přidá suché, jemně aromatické koření, vyniká zejména muškátový oříšek, čerstvě nastrouhaný, a nechybí ani jalovec v podobě osvěžujícího stínu mladých jehličnatých větviček. No a za další chvíli se to všechno tak nějak smíchá a ohladí a stává se z toho skoro až obyčejná pánská vůně, která slábne a slábne, až jí není. Škoda, málokdy lituju vývoje, ale tady je to docela propad.

Oproti původnímu SPI, jehož pačulový kosatec byl vlhce pudrový, hlubší a jakoby rustikálně strukturovaný, je ten v L'Initialu uhlazený, jemnější a květinovější. Poněkud mu to ubírá na specifické osobitosti, ale dělá ho to snáze nositelným. Tón kandované pomerančové kůry a hořkých mandlí ve zkaramelizovaném cukru je oba spojuje. Stejně jako sametová růže a křehký jasmín s kapkou ovocné šťávy, zahalené měkkým bílým pižmem, které vzdáleně odkazují na poněkud veselejší květiny v Cologne. Čím víc času člověk s vůní stráví, tím zřetelněji začíná rozeznávat i jemně zakouřenou guerlainovskou vanilku s lehce živočišným podtónem v moderním podání. Musím říct, že se mi to líbí a je to zajímavé, ale přesun z mainstreamu mezi exkluzivky mě teda nenadchnul.

Ze Sergeovy kuchyňské edice... Ve vůni jednoznačně převládá kmín, nikoli římský, ale ten klasický lidový, co dáte na brambory. Tady je trošku aromatičtější, jako když ho nasucho necháte rozvonět na litinové pánvi. Doplňují ho nahořklé, aromatické, v mosazném hmoždířku rozdrcené kuličky koriandru, ty jsme taky přihodili na pánev ke kmínu a trošku se nám to už začíná připalovat. Nevadí, sundáme pánev ze sporáku, necháme vychládnout, a mezitím zapálíme benzoinové papírky a necháme je doutnat v jednom rohu místnosti, a v druhém uděláme totéž s opoponaxovou pryskyřicí. Všechny ty suché, aromaticky zakouřené a téměř neznatelně pryskyřičnatě nasládlé vůně se nám prolnou v jednu, ale stále čekám tu kačenu nebo vepřové...

zbytečně řídká, lehký náznak kakaa

oproti edt mnohem lepší a sytější a za trest taky mnohem hůře sehnatelný. decentní pačuli a kakao spíš v podobě méně sladkého granka a k tomu hořký černý čaj s kouřovou vůní, plus nějaké to dřevo v základu. santal mě do nosu nepraštil, asi by se tam našel, ale jistě to není santalovka. klidně unisex.

kosatec na dřevě ala Bois d'Iris

živočich, to prostě není jen tak ledajaké pižmo, to je nějaký bobr či co (ehm, to jako to zvíře). asi jako kdyby někdo nakřížil Ambra di Luna s Musc Ravageur :mrgreen: a do toho precizní ambra, lehké a suché dřevo, suché a jemné pačuli, kapka pryskyřice a téměř nesladký vanilkový poprašek.

Ano, je to kadidlová vůně, ale ne vyloženě; a hlavně - není chladná jako kameny, ani kouřová a dusivá. Kadidlo je teplé, prohřáté špetkou ambry, a snoubí se s jehličím jako ve Fille en Aiguilles, k tomu se přidává suché, velmi suché dřevo a koření ze Serge Noire. Je to tedy pikantní a výrazně kořenité, ale ne indické kari. Připadá mi, jako když podpálíte v dřevem obložené chaloupce uprostřed temného jehličnatého lesa suché dříví v krbu, co trochu špatně táhne, oheň plápolá a mihotavě osvětluje místnost a olizuje kameny, z nichž je krb postavený, a uvnitř chaloupky to voní lesem a smolou a nahořklým pelyňkem, co se suší ve svazečku přivázaném k trámu u stropu, a mletým černým pepřem, co se rozsypal v kuchyňce.

Dřevitější a kořenitější Feminité du Bois (možná podobnější spíš té původní) za poloviční cenu – rozhodně stojí za zkoušku ;) sladko-trpké švestky, hebce nasládlé broskve, cedrové dřevo, pižmo lehce žiočišné, pikantní koření s nádechem kari, kapička vanilky.

Velmi sladke, hruska, vanilka, kasmeran.

Krásná paní Otero docela tlačí na pilu. Vědoma si své pověsti, která ji předchází, stylizuje se do role, kterou jí určili. Voní ovocným fialkovým pudrem, když si nadýchanou labutěnkou 5x do hodiny přepudrovává nos. Zrníčka pudru se snáší na její hebkou zářivou pleť jako pyl z květů uprostřed jara, chtivý najít druhý květ do páru a zplodit sladké ovoce. Nebere to úplně naivně, má jiskru v oku, co pikantně podráždí chřípí, a výrazně gumovohořkozeleně závistivé pohledy jí jenom dodávají na atraktivitě. Stejně však po nocích tajně sní o měkkém pižmovém objetí.