Jako mentolové bonbóny s příchutí lesních plodů. Té větrově vyznívající elemi je tam fakt hodně. Jinak je to příjemná, vzdušná vůně, ovoce je autentické, působí to přirozeně, jako chladný horský vzduch na jehličnany zalesněných vrcholcích. Žádné přislazování, jen trochu měkkého bílého pižma vůni prohřeje takovým transparentním způsobem, aby se změkčily ty třísky suchého cedrového dřeva. Ale to neznamená, ze by byla slabá, naopak drží dobře. Nabízí se srovnání s Mure et Musc Extreme (L'Artisan, starý typ flakonu). Blackbird je méně sladká, víc autentická/přírodní, větrová, s lesem a dřevem. A ve vlasech zůstane vonět jako červené bonpari.

Víte, jak se Lutensova Fumerie Turque jmenuje a taky má vonět jako turecká kuřárna? Nu, to možná někdy v době ottomanské říše. Dnešní designová kuřárna vodních dýmek aka shisha lounge totiž voní jako Blackmail. Nejprve zapalujeme samozápalný uhlík. Úplně mu to nejde, trvá několik pokusů, než začne pořádně žhnout, takže místnost je plná kouře, nasládlého a trochu pikantního, ale je ho opravdu hodně. Tabák je sladce ovocný, černé a červené bobule, a jak vyfukujeme jemný dým, vůně ovocného tabáku se postupně mísí s kouřem a získává nad ním mírnou převahu. Vůni černo-červených bobulí podkresluje krémová vanilka – nejlepší část této vůně - a kouř mezitím získal dřevitý nádech. A tahle směs sladkosti a hřejivě drhnoucího kouře z tuctu dýmek zaplní celou místnost, vedlejší místnost, chodbu, a je cítit až venku před vchodem.

Verte Violette + Love in White, fialkový kvítek v obilném poli těsně před sklizní, slunečný den a lehký větřík, čistota a jednoduchost a přesně ta lila barva, jako je na flakonu.

Růže, pokud tu být měla, se úplně ztratila a místo toho tu máme mořský útes, kde vlny za tisíc let vytvořily převis, kam slunce nedosáhne, a tam voní mořská voda, nazelenalá řasami, a minerální ambra, lehounce hřejivá, studeně kadidlová. Vlastně modrá hlubina – trefné!

"modrá" růže, ledová a trochu měkce pižmová, přejde do podoby Kapsule Floriental, tj. břečťan a kompost, taková podivná hladká ňahňavá rostlinná hmota, prosvítá růže a trochu to drhne, ale později se zase vzpamatuje a je to růže teple tělová s probleskující "ledovou" svěžestí, pižmově dřevitá, se ždibíčkem pačuli. kvalitativně lepší mainstream...

Hendley vidí (B/b)lond podobně, jako Ropion kosatec v Iris Shot (Olfactive Studio) - celkové vyznění je pro mě dost podobné i přes rozdíly ve složení. Blond je až skoro gurmánská květinová pudrovka. Krémové sladké mandle vyšlehané do husté pěny, šťavnatě ovocný jasmín bez sirupu a pižmově nadýchaný nasládlý kosatcový pudr přelévající se přes hebký semiš až k hřejivě pudrovému santalu. Vůně působí důvěrně a komfortně jako oblíbený kašmírový šál k semišové bundě a mandlové latté v hrníčku na dřevěném stolku, díky kterým člověk nevnímá podzimní plískanice za oknem. Kategorizace vůně jako dámské zde určitě sedí.

semis, tuberoza a mekke maslove susenky s kokosem se rtenkou a kapkou pizma

Na první dojem inspirace Feminité du Bois, hlavně pokud jde o až kandované ovoce (na mně jsou nejvýraznější švestky) a k tomu ta kombinace se dřevem… Dřevo už je ovšem jiné, ale zase mi to připomíná Lutense, tentokrát Serge Noire (nebo chcete-li, Black Cashmere) – tmavé až černé, hodně zakouřené. Zkrátka vůně v lutensovském stylu, zpočátku nic originálního (navíc mě napadla i myšlenka na Boxeuses, aby toho nebylo málo). Zajímavá část přijde později – rozvoní se totiž do podoby luxusní „20 a více“-leté whisky s ovocným nádechem a zřetelnou vůní nasáklého dřeva. Když konfrontuju složení, měla bych tu nacházet spíš vůni vína – červené, těžké, kořenité – to by šlo, ale sama od sebe ta asociace z vůně samotné nepřijde. Ale od prvotního dojmu „aaahhhh, další FdB“ se naštěstí výrazně vzdálila. Vlastně bych si takhle představovala Frapiny, které se mnou nějak nespolupracují.