živočišná nálož konvalinek a růží na santalovém základě (což je Ubaru ke cti) s citrusy a bergamotem. s živočišností to není nijak nepřežitelné, nezvrhává se do nemyté kurtizány. ovšem ty citrusy a bergamot se zarputile drží po celý vývoj a jejich ostrý tón mi přebíjí ten povedený sladce-dřevitý základ.

Vůně se výrazně kloní spíš k pánské straně, ale IMO na muži by mohla vyznívat poněkud průměrně, zatímco na ženě spíš vynikne svou neobvyklostí. Nejde o vůni nijak zásadně komplikovanou, připomíná jehličnatý les po dešti s kořenitě-květinovými závany, kdy zem je vlhká a plná opadaného jehličí a kolem je pošmourno. Asociuje se mi Skotsko, nevím proč, nikdy jsem tam nebyla. Nejvýraznější složkou je zeleně dřevitý vetiver, drhnoucí a lehce kouřový, doplněný kontrastním geraniem a jeho nasládle kořenitou květinovostí. Kořenitost je akcentována ještě čerstvě pomletými kuličkami černého pepře. A jehličí, hromada mladého, sotva vyrašeného jehličí na koncích větví. Příjemná, klidná vůně, krásně zpracovaná, bez ostrých hran, kdy je tu přírodu a zataženou oblohu a mokro vyloženě cítit.

jemná a slabunká, mýdýlko s kytičkama lehké jako dech

jasmín a trochu ovocné sladkosti, nula Samsary

představovala jsem si ji temnější, černější, na mně povedená, ale dost sladká vanilka. ta lékořice dělá trochu připálený dojem..

Nil + jablko; vše zelené, ve stojaté vodě mírně tlející

Povedená gardénie, bělostná, plná, vosková a absolutně bez žampionových tónů. Je plná divoké zeleně, mátově osvěžující a jemně drhnoucí. Řízná pikantnost nastrouhaného čerstvého zázvoru a kyselkavá citronová šťáva i s nahořklou kůrou ji přenáší ze sterilního skleníku ven na čerstvý vzduch, kde vyrůstá z kypré hlíny.

Vůně suchého cedru a černého pepře, poprášená fialkovým pudrem. Působí poměrně pánsky, ale je velmi příjemná a klidná, voní jako být ve stínu jehličnatého lesa a schovávat se před horkým letním sluncem, co vytahuje vůni dřeva vysušeného na troud a občas profoukne horký a suchý pepřový vánek, který sem zavane nádech kadidlového kouře. Fialkový pudr celek zjemní a ohladí hrany.

Tak trochu walk of shame, co se dostane pod kůži. Nad ránem kráčí ulicí, protože hodný holky chodí domů za světla. Město má zvláštní vůni kombinace čístících multifunkčních autíček, co proudy vody omývají dlažbu od následků včerejší noci, a voda na ranním ostrém slunci rychle usychá, a suché trávy ze sluncem spálených kousků trávníku mezi chodníky. Cucá šalvějový bonbón a snaží se jím zakrýt - spíš pro sebe než pro druhé - ranní dech s odérem Jägera, s nímž to včera přehnali (-y? -a?). Jde bosá prachem ulic, dlažba hřeje do chodidel, a sandály na podpatku nese v ruce, oblečení má zvalchované a trochu polité, ale voní spíš tak zvrhle, jako striptérka na koksu, co si mezi každým číslem zapálí a pak do toho jde naplno a protančí svoje dva songy, jako by nebyl zítřek.. jako retro ambra snad někdy z dob Léta Páně, kdy Youth Dew od EL byla moderní. Byla to těžká noc. Ale ty útržky vzpomínek, co zůstaly, se dostanou pod kůži.

Limitka ze zimy 2021 údajně inspirovaná dvěma staršími vůněmi autorky. Understory je jako našlapovat na měkký koberec ze suchého jehličí a kolem cítit mladé zelené jehličí na vysokých stromech a vůni pryskyřic čerstvě vytékajících z kmenů stromů i ambrově hřejivých pryskyřic pálených a jejich jemně modravého kouře. Spolu s na prach pomletým muškátovým oříškem a špetkou suchých bylinek vytváří atmosferický efekt, který člověka přenese pryč z reality. Hluboký nádech - a stejně hluboký klid. Typově mi vůně částečně připomíná něco od Pineward, snad Brokilan.

lehce pudrový svěží jasmín s chanelovskou vanilkou. a dělá mi to, co každá chanelovka, prostě mi tam zase straší něco vetiverovo-zatuchlo-divného.

Deštivý ostrov voní zpočátku výrazně mentolově, spíš jako čerstvá máta a kostky ledu. Tahle kombinace se ale postupně transformuje do vůně hustého letního deště přečkaného v altánu u řeky, kolem rostou vrby a cypřiše a déšť bubnuje do střechy, vůně nepříliš rychle plynoucí vody, hlíny, stromů, kvetoucích keřů v parku za altánem, trochu hořká, trochu zelená, trochu sladce květinově pylová, všechno je intenzivní, chladný vzduch a teplý déšť, obloha je tmavošedá, na hladině řeky kapky vytváří překrývající se kruhy, v dálce zahřmí. Tohle byla vůně, která mě ze všech vůní značky lákala nejméně a s odstupem a po opakovaném zkoušení ji hodnotím možná i jako nejlepší, atmosferickou a originální.

Doha překvapivě není tak sladká, jak jsem si podle recenzí myslela. Fenykl je bylinně nasládlý, slaměnka s tabákem suché a lehce opražené, vanilka lehká a nesladká. Celé to voní nejprve jako baklava z těsta podobného listovému, čím více vrstev, tím lépe, plněná nasekanými praženými pistáciemi a prolitá medovým sirupem (a ne, není to gurmánka). Později se kolem rozvine aromatický jemný kouř, tabák v tabatěrce z ohlazené kůže, suše dřevitá a lehce drhnoucí nasládlá vůně slaměnek, hřejivé pižmo, turecká kuřárna light. Vůně nejde příliš do prostoru, ale drží dobře.