Tato vůně vznikla jako odraz atmosféry v luxusním butiku Roja Dove Haute Parfumerie v Londýně. Má vás ozářit jako světla křišťálových lustrů při vstupu, má být hřejivá jako péče a pohodlí, kterým budete obklopeni. Odehrává se to ve dvou rovinách, dva samostatné vonné zážitky, které spolu souzní i kontrastují. Vysoké tóny květin na jedné straně a zemitě hřejivý základ na straně druhé. Pořád pro mě zůstávají jako oddělené a i když mají chvilky vzájemné harmonie, od začátku až do konce tvoří provokativní a dráždivou atmosféru. Ať už si o křišťálových lustrech myslím cokoliv, ta ostře fialová jiskřivost aldehydů, fialek a kosatcového pudru je zde opravdu jako odraz světla na stovkách lesklých plošek křišťálu. A zemité pačuli s benzoinem, tonkou a vanilkou je jako zabořit se do pohodlného, sametem potaženého křesla. Ta vůně je netradiční, provokativní a přitom něčím koncervativní, jako britské způsoby. Baví mě to.

Při zkoušení na papírek: Přenádherná růže jako živá, s lehoulinkým popraškem pudru Co mi pak provedla na kůži, na to snad ani nechci vzpomínat. Na pokožce se rozložila nepříjemně ostře. Štiplavě citrusová růže s něčím nakyslým v pozadí, podezírám labdanum, které mi někdy tohle dělá. Pokud by zůstala v "papírkové" podobě, tak chci flakon. Na někom jiném asi bude krásná. Já si s ní nerozumím.

Pokud má někdo rád vůni růžových stonků + listů (a na květech mu až tak nesejde), tohle by mohla být trefa do černého. Rose &Cuir voní jako čerstvě nařezané růžové stonky s polámanými lístky, hozené do trávy poblíž keře černého rybízu. Je to velmi zelené, mírně brčálové a nahořklé. Ne nepříjemné. Musím říct, že vůně má v sobě zajímavou svěžest a nijak mě neobtěžuje. Zároveň ale ani nepřitahuje. Svěženka pro ne-svěženkářky, které občas chtějí sáhnout po něčem lehčím. Překvapivě vytrvalá.

Po přečtení recenze Fleur už skoro nemám co dodat..Snad jen, že ve mě tato vůně vyvolává smutek.. že už nikdy neotevřu železnou vrzající branku do tajné zahrady, kde se šlahouny růží pnou přes maliníkový keř a kde zůstaly navždy ukryté slzy z prvního zklamání..dětství už se nikdy nevrátí a každé léto jednou skončí. Té nostalgie je tady na mě moc. I když je krásná, nemůžu ji nosit.

Cibulky jarních květin i s trochou hlíny, ze kterých se pomalu klubou zelené špičky lístků. Trávník krátce po dešti. Truhlík s čerstvě zasazenými pelargoniemi. První květy pivoněk na zahradě - ráno byl mrazík, tak snad vydržely. Křehce zeleně jarní květinová vůně.

Švestka s tuberózou a růží - co mi to jen připomíná? Už vím, klasický Poison. Rose Vanilla je plná, sytá a velmi ženská vůně, ve které dominuje švestka a tuberóza. Opravdu jsou v ní ozvěny původního Poisonu. Bohaté květinové srdce ale není jen o tuberóze, cítím i růže s jasmínem a vanilkovou orchidej, v základu pak dřevité tóny v hřejivě konejšivé podobě. Celkové vyznění vůně je někde na pomezí gurmánské a květinové. Bude jako velké večerní šaty – nápadná, nepřehlédnutelná.

Vůně, která svým způsobem opravdu vystihuje podstatu červené barvy. Nápadná, dráždivá, přitahující pohledy. Ne každý ji bude chtít nosit, ale zaručeně vyvolá pozornost. Rudá růže, optimisticky vyladěná ovocnými tóny rybízu a malin, sytá a šťavnatá. S decentním podkresem balzamické ambry a hebkého pižma, aby dokonale vynikla.

Opravdu velká podoba s Baccarat Rouge 540. Těžko se mi hledá něco konkrétního, čím bych definovala rozdíl. Zmíním projekci, která je u BR 540 větší a pak to, že Roya je trochu méně vrstevnatá a voní od začátku až do konce pořád stejně. Výdrž má Roya srovnatelnou s BR 540 a olejová konzistence je k tomuto typu vůně velmi příjemná.

Nadýchaná labutěnka s růžovým pudrem a kytice čerstvých frézií vedle ní. Lehounký nedusivý pudr, sladce vonící růže a přítulnost bílého pižma. Ultraženská vůně a velké překvapení ve flakonu, který jsem odhadovala spíše jako pánský. Láska na první počich.