Sametově hladký, nasládlý tolu balzám s trochou kadidlového kouře a růžovou ozvěnou. Hřejivá balzamická vůně orientálního typu. Celkovým dojmem mi připadá jako trochu temnější a tajemnější variace na Burlesque (Maria Candida Gentile). Do podzimního chladu funguje jako hebká a nadýchaná šála.

Poměrně krotká a ovocně vyznívající tuberóza (očekávané dramatično bohužel nikde) s dojezdem v podobě opražených oříšků. No, těšila jsem se - a nic :-)

Jasmín, jasmín, jasmín. Sytý, sladce medový, trochu živočišný. Až mi dojde Nuda od Nasomatto, tak vím, po čem sáhnout.

Ta vůně je trochu ujetá.. na jednu stranu voní jako květinové salko (sladké slazené mléko s ylangem a pomerančovým květem), zároveń se mi vybavuje voní přesně jako hlavička jedné mé panenky z dětství - bylo to miminko, hlava měkká a matná, tělíčko tvrdé a lesklé. A do třetice.. ta mléčnost je značně "spermatická".. další asociace s panenkou nafukovací a ne pro děti. Hříšná nevinnost. Líbí se mi to.

Lakmé je vůně, která má odkazovat na divadelní prkna, na operní árie, svět velkých večerních šatů...a sladkost zakázané lásky. Krabička i flakon jsou oděny do vášnivé červené. Vůně samotná: Za tou pompéznosti velkých divadelních prken a červené barvy se schovává něha a křehkost. Vůně je na jednu stranu pronikavá a rozvíří vzduch okolo vysokými tóny sladkých růží, má ale i druhou tvář, tělově muskovou, zvonivě konvalinkovou. Působí na mě jako kombinace dvou jiných vůní Roja, které znám: Elixir parfum a A Goodnight Kiss. Z Elixir má sladkou růži s ovocnými tóny v kontrastu s ledovými konvalinkami, z A Goodnight Kiss má intimní pudrovost a hřejivou tělovost. Červená barva jí sluší. Ale není to vášnivá španělka tančící tango v rudých šatech, spíš baletka v šifonu s rudým líčidlem na tvářích. Něžná a velmi ženská vůně.

Je to jednoduché: Ylang v plném květu, jeho banánová vůně spolu s vanilkou vytváří dojem banánového mléčného koktejlu, dobře vychlazeného, ale hodně sladkého. Tato kalorická bomba se bude hodit na povalování na prosluněné pláži, k běžnému použití si ji úplně neumím představit.. přepíná mě do režimu "nespěchám, užívám si volno - je přece léto".

Shalimar č.p. + Coromandel EdP + přidat na volume asi tak o 20 čárek = Le Lion de Chanel. Pryskyřičně kožená nádhera se sílou lva. Vyznívá na mně trochu více pánsky než bych chtěla, ale i tak od ní nemůžu odtrhnout nos. Neobvyklý Chanel. Nevědět, o co jde, tipovala bych nějakou hodně drahou arabskou vůni..

Největší zklamání! Přece jde o značku, která má být vzhledem ke svému příběhu naprosto výjimečná a odpovídá tomu i cena. Řídká květinová voda. Rajská zahrada? Leda za předpokladu, že si ji představujete jako velmi slabě vonící směs jasmínu, magnolie a vody z potoka. Nemám co dodat.

Souhlasím s wendulkou, že oud je tady podobného typu jako v The Night. A že růže je perleťová, Je to nádherná orientální kompozice oudu a růže, kdy obvyklé koření je nahrazeno mecohvě zemitými tóny v závěru a ta růže jako by vyrostla na prosluněné pasece uprostřed hlubokého a temného lesa.

Jako arabský mukhallath – směs bylin, šafránu a dřev s výrazným cedrem a santalem. Kouřové dřevo.

Fialkový pudr a kosatec osvěžený citronem a galbanem. Ledově chladivá pudrová vůně, elegantní, trochu odtažitá. Vidím ji jako dámskou.

Letní zahradní párty. Šampaňské s jahodami už je připravené a slunečným dnem se nese vůně čerstvě posečeného zeleného trávníku. Někdo s tou sekačkou zajel až do záhonu s růžemi a přibral i pár trnitých stonků, světle růžové okvětní plátky teď leží rozsekané spolu s kousky trávy okolo chodníku. Mladá dívka v lehkých žlutých šatech je bosou nohou odhrnuje z cesty a nese mísu ledově vychlazeného melounu. Naprosto živá představa. Ta vůně mě přenesla v čase i prostoru někam doprostřed léta a vyvolala pocit bezstarostnosti a pohody. Aromaterapie pro temné zimní dny a proti jarní únavě.

Takto si představuji vůni Londýna někdy v 19. století. Počet obyvatel prudce stoupá, buduje se železnice, industriální čtvrti zahalují okraje města do šedavého kouře. Je zapotřebí nová kanalizace, protože Temže už nedokáže vstřebávat všechen odpad do ní vypouštěný. Stěhuje se sem pestrá směsice národů z kolonií a přivážejí nové vůně, barvy, zvyky. Cholera pustoší obyvatele, okolo lazaretů se vznáší pach smrti, pro útěchu se chodí do chladného přítmí kostelů.. Tohle všechno cítím v London. Zvláštní směs orientálního koření, kouře, labdana, kůže a živočišna. Není to děsivé ani depresivní, je to - autentické. Jako život. Vůně, kterou na jednu stranu obdivuji, nosit bych ji ale nemohla.

Velké a krásně zralé černé třešně v nepřeslazeném kompotu, do kterého někdo přidal pro lepší chuť spoustu amaretta. Třešně a mandle. Mandle výrazné, vůně amaretta postupně zjemní a přejde v mandlový marcipán. Růžová esence spolu s jasmínem posouvají vůni opojnějším směrem, než by to dokázaly třešně samotné. A balzamický základ vytváří hřejivě sametový dojezd. Trochu jsem se bála, aby dvojsmyslný název a provokativně rudý flakon nebyly jen reklamním tahákem a nepřebíjely vůni samotnou. Postavit vůni této cenové kategorie na třešni a nesklouznout k bezduché ovocence, považuji za dost riskantní. Vyšlo to. Lost Cherry bude hit a zaslouží si to.

Svěží champaka a výrazně zelený tón, který mi připomíná stonky tulipánů. K tomu decentní dřevitý oud. Po rozvonění velmi zjednodušeně: něco mezi La Tulipe a Melkmeisje. Projekce spíš střední, výdrž na pokožce mnohahodinová. Vůně působí velmi přírodně, kvalita mě příjemně překvapila.

Něžná vůně fialkových bonbónů a rtěnky. Má v sobě fialky z Insolence a zároveň maliny a pačuli z White Rose de Alix. Fialky jsou sladké, malinová šťáva osvěžující, heliotrop dodává pudrový obláček. Nositelka bude do okolí vysílat jednoznačné poselství: "Hýčkejte mě" :)

Sytá vůně růže (skoro soliflor) s průrazností růžového esenciálního oleje. Osvěžená svíravou zelení pelargonie a cedrovým dřevem. Působí na mě jako velkokvětá rudá růže se silným stonkem, vytržená ze záhonu i s kořeny a odhozená do trávy. A je škoda toho velkolepého květu, že už bude vadnout..má v sobě krásu a smutek zároveň.