Pro milovnice sladkých vůní a vanilky. Balade Tiare de Tahiti - vanilka s mandarinkou mi připomínají Dulcis in Fundo (Profumum Roma), květinovější variaci. Líbí se mi to. Nevím, jestli by mě vůně při větším nástřiku neotravovala, je opravdu hodně sladká. Jedle sladká.

Myslím, že inspirací pro tuto vůni musel být dezert Pavlova. Kdo ho má rád, tady si zaručeně pochutná. Je to sladké, ale ne přeslazené, nadýchané, lehoučké a požitkářské. Cukrová vata, broskve, bílý pudr. Pudrová vůně do gurmánska, zážitek z baletního vystoupení éterických tanečnic dotažený do sladké tečky.

Miluji ostrovy v indickém oceánu stejně tak ráda objevuji parfémy, které mi připomínají zážitky z cest. Bambou - ano, takto voní prales na Seychellách či Zanzibaru, těsně po období dešťů, kdy všechno kvete a divoce bují. Vůně citronové trávy a plumérií, rozkvetlých stromů ylang ylang a tropického ovoce, muškátové oříšky spadané do vlhké hlíny. Pro mě zážitkový parfém, který velmi příjemně překvapil svou kvalitou. Putuje do Tužebníku.

Od vůně s tímto názvem jsem měla veliké očekávání. Doufala jsem, že bude ztělesněním mého velkého snu: přesunout se na nějaký velmi málo obydlený ostrov, kde nikdy není zima a oděna do skuně z banánových listů tam dožít do konce svých dnů. A vlastně bych ani neměla být zklamaná. Protože Beach Hut na mně voní přesně jako starý dřevěný domek s omšelou barvou, ošlehaný slaným mořským vzduchem. Svému názvu tedy vůně dostála na 100%. Jen jsem čekala i trochu přívětivého tropického povětří a vůni sluncem rozehřáté pokožky. Takže: Vcházím na vrzající terasu dřevěhého domečku s rozpadlou střechou. Cítím trpce dřevitou vůni proutěného nábytku, který na větru a dešti nabyl stříbřitou barvu. Moře je blízko, příboj mě skrápí sprškou slané vody s kousky chaluh. Kdysi to muselo být krásné místo. Kdysi. Nostalgická a trochu smutná letní vůně..

Medové orgie včelí královny. Hodokvas se sladkám nektarem zajídaným mateří kašičkou, podáváno v kalíšcích z vosku. Dřevěné rámky z úlu i s kousky propolisu a pylové kuličky na nožkách včel. Je to tam všechno. Výstižnější název pro vůni asi neznám.

Meruňky se sladkým mléčným krémem a medem. Světlý semiš a pudr. Hodně ženská a jemně vyznívající vůně - tu jemnost nemyslím ohledně výdrže nebo projekce, ale vyzněním. Něha.

Při prvním zkoušení mě nezaujala, ovocná květinovka sice příjená, ale nijak originální. Pak jsem jí ale věnovala více času rozvonět se a musím říct, že má něco do sebe. Hruška v kombinaci s nahořklým grepem, k tomu zelené konvalinky a jasmín. Vlastně spíš naopak. Konvalinky s jasmínem jsou dominantní a ovoce je jen podbarvuje. Je daleko rafinovanější, než jsem si myslela na začátku. A oceňuji její sytost a výdrž.

Opravdu Shalimar po Papillonovsku :) Podobný citrusový začátek, podobný kouř s vanilkou a benzoinem. Ale mnohem více myrhy, zalité hustým medem se skořicí. Omamná balzamická vůně, pravý orient.

Začátek je svěže citrusový díky neroli a odráží se v něm vzpomínka na klasické kolínské vody našich prababiček. Nostalgie trvá jen chvíli, protože prakticky okamžitě se ke slovu hlásí sladce vonící májová růže, krémový ylang a pudrový heliotrop. Vytvářejí pastelovou harmonii jemných květinových tónů, které jsou lehké a vzdušné jako závoj nevěsty. A protože se jedná o vůni královskou, nemůže být jen jemná a dívčí. Nastupuje cibet. Složka, kterou v některých vůních těžce vydýchávám, nikdy nezapomenu na cibet z Bal à Versailles, kdy jsem se cítila být lapena do nevětraného pelechu nějakého zvířátka a drhla a drhla. Cibetka v Betrothal je milá a přítulná. Dává vůni výrazný a přesto příjemný punc živočišnosti. A stále nechává prostor květinové kytici, která je opravdu velkolepá.

Krémová hruška s vanilkou a na pudrovém obláčku. Nadýchaná lahůdka, sladká tak akorát. Pár bílých kvítků dokresluje atmosféru. Něžná a líbivá vůně s překvapivou intenzitou.

Řízný pomerančový květ s cedrovým dřevem té nejvyšší kvality. Žádné éterické bílé kvítky vlající v letním vánku, tohle je těžký hrozen voskových bílých květů s opojnou vůní. A v kombinaci s cedrem je to opět vůně unisex. V každém případě pro ty, kteří se nebojí zvolit vůni výraznou a neotřelou a nechtějí jít s davem

Velmi sytá, huboká, bohatá a trochu tajemná vůně. Temně rudá růže v náručí pačuli a vzácných dřev spočívá na poduškách z bílého pižma. Určitě unisex. Vlastně mi připadá jako pánská verze Hermoso, ale pořád velmi dobře nositelná i pro ženy. Má v sobě příjemnou míru sladkosti vyváženou bergamotem. Intenzita jako čistý parfém.

Aksamitník mi vždy přišel svou vůní - nevůní dost zvláštní. Trochu citrusový a nahořklý, byla jsem zvědavá, jak bude zakomponovaný do parfému. A je to tak, že dodává této kompozici krapet živočišnosti. Za mě se zde chová jako lehounká verze cibetu a vůni dodává hloubku a šmrnc. Jinak je Bouquet de Paris velkolepě nádherná, kořeněná květinovka. Kytice růží a hřebíčkových karafiátků (nejsou uvedeny ve složení, ale cítím v ní karafiátky jako jednu z nejvýraznějších složek) osvěžená mandarinkou a poprášená skořicí s kardamomem. A tu a tam probleskne kouřový tón černého čaje. Těmi karafiáty mi v určité fázi připomíná Karenina (Roja Parfums), je ale díky mandarince svěžejší. Vše dohromady je to neskonale chic a jsem okouzlená.

Fialka z Apres L´Ondee + mimóza z Farnesiana + broskev z Unspoken, to vše posypané jemným kakaovým práškem. Občas probleskne májová růže, ale rychle se zase schová za modrozlatý závoj fialky, mimózy a broskve.

Připomíná mi klasické Opium. Ve sladší podobě. Krásná.