Plumérie, ylang ylang, tiaré. Čistokrevná tropická květinovka, přímočará a pronikavá. Spíše nesladká, pylová. Voní jako opalovací krém na slunci, když vás ofoukne svěží vítr od moře.

Bleděmodrá vůně. Povznášející kompozice z říše snů. Na začátku je svěží šťáva z grepu. Pak nastupuje cedrové dřevo, ale žádná ořezaná pastelka, tohle je čerstvý a majestátní cedrový kmen, ze kterého ještě dýchá život a kapou krůpěje mízy. Cedrový háj, ze kterého sálá energie. Přichází studený kadidlový kouř a jako stříbrný závoj se omotává kolem mé hlavy, mystický zážitek. Kosatcový kořen mě vrací zpátky na zem a zase se přidává jemně citrusová vůně - je to náznak pomerančového květu? Nebo ten grep ze začátku spolu s kadidlem tak zesládnul a připomíná teď drobné bílé kvítky pomerančovníku? A po cedrovém kmeni jako by se pomalu začínala pnout divoká růže. Nechávám se unášet..Je jako modrá obloha nad lesem z A Midsummer Dream.

Za mě jednoznačně pánská. Nakysle a svíravě vyznívající oud (jo jo, tohle mi dělá guajakové dřevo - a pravěpodobně i ten puškvorec), vůbec se na mně nechce usadit a zesládnout, jak se s peruánským balzámem a benzoinem ve složení sluší. Fialky + hloh? Kde? Skončila jse u toho nakyslého oudu. Bohužel.

Opulentní arabská růže. Otevírá se ostřejšími růžovými tóny s citronem, ihned se přidává zlatý šafrán a dřevitý oud. Oud se drží decentně v pozadí..šafrán s růží jsou daleko výraznější a stále probleskuje i citronová svěžest, což je zajímavý kontrast. Postupně se ale přidají i další tóny, které v začátku vůbec nejsou patrné: krémový ylang a fialkový pudr. A chvilku se zdá, že místo arabského poloostrova jsme někde na zámku ve Francii, v době Marie Antoinetty. To je jen zdání, protože šafrán s oudem se znova vracejí a spolu s luxusním santalem uzavírají celou kompozici. Nádhera.

Svěže ovocný začátek je ve znamení kandovaného zázvoru a pomerančové kůry. Pak přichází květiny, ze kerých nejvíce rozpoznávám jarní narcisky a taky trochu bylinné levandule. A po chvíli se dostává ke slovu vůně hladké bílé kůže. Jako by ta bílá kožená kazeta, ve které je flakon uložen, symbolizovala i jednu z hlavních vonných složek parfému. Celkově na mě tato vůně i přes svou intenzitu působí lehce, vzdušně a letně. A dovedu si ji představit i pro muže.

Temně rudá růže s dlouhým stonkem, hustými zelenými listy a velkými trny jako stvořená pro Morticii z Addams Family. Bulharská růže, geranium, pačuli a oud. Zamíchané v čarodějném kotlíku a výsledný lektvar vás buď promění ve femme fatale nebo omráčí. Velkolepá vůně. Rozhodně unisex.

S velkým cenovým odskokem nejdražší vůně značky. Má připomínat vůni paláce sultána z Bruneje. Ano, je to tam. Vůně luxusního dřevěného obložení a těžkého nábytku, hedvábné podušky a kytice růží na lakovaném stolku s kouřící vodní dýmkou. Dřevitá vůně s oudem, tabákem a růží. Růže i tabák jen probleskují, hlavní roli hraje prolínání několika dřevitých tónů a oudu. I pro hodně náročného milovníka arabských vůní.

Mandarinka + zelené jablko + karambola + frangipani = dokonalý recept na mladistvou a vzdušnou letní vůni, jako stvořenou pro dovolenkové dny někde u vody. Příjemně nahořklá a svěží.

Broskve a mandarinky okořeněné šafránem. Zvláštní kombinace, ale proč ne? K tomu trocha mandlí a pak už klasické květinové tóny: Růže, jasmín, konvalinky, pomerančový květ. Cítím i magnolii, která není uvedena ve složení. Díky ní se ve vůni mihne i trocha vodní svěžesti, kterou nevyhledávám a tady mi vůbec nevadí. V základu pak vanilka s trochou ambry a pryskyřic.Sytá a bohatá, hřejivá vůně. Nadčasová klasika ozvláštněná několika nečekanými momenty, které ji dělají ještě zajímavější. Luxusní od začátku až do konce.

Hebká a krémová ambra, která nehořkne. Hladká a konejšivá vůně ambry a benzoinu s několika jasmínovými květy a s lehce dřevitým základem.

Amora je měkce hřejivá, přítulná vůně. Nasládlé ovocné tóny v kombinaci s jemně nařezaným světlým tabákem a tělovým pižmem jsou jako ochranná náruč, do které se schováte před všemi útrapami světa. Uklidnění a pohoda.

Poctivá chypré jako ze starých časů, kdy se ještě ve vůních používal větvičník. Podobný styl jako Paloma Picasso, Eau du Soir. Tohle se už dnes mezi novými vůněmi hned tak nevidí.

Nesladká vanilka s benzoinem, osvěžená zázvorem. Cítím i lehce "kostelní" myrhu, která není uvedena ve složení. Balzamická vanilková vůně s nevídanou výdrží. Odkaz na historické hliněné město v arménské pláni - ano, v této absolutně nesladké podobě je to výstižné. Zároveň velmi dobře nositelné. Po dlouhé době vůně od Nishane, která mě opravdu zaujala.

Zatuchlé sklepní pačuli s oudem a kůží a se vzdálenou, velmi vzdálenou vzpomínkou na Mitsouko (broskev a větvičník). Hodně hardcore začátek vyvolávající ve mě představu podzemní kobky, ve které z rakví o půlnoci vylézají upíři. Pardon. Ono se to asi někomu může líbit, ale když já jsem spíš na kytky.. Asi za hodinu vůně výrazně zkrotla a vystoupily aldehydy (kde se do té doby skrývaly, to opravdu nevím) a vůně se nenápadně posunula do poměrně příjemné, ale nijak výjimečné kožené chypré. Výdrž i projekce nic moc na to, že jde o extrait.

Anvers je sice oficiálně pánská, ale vidím ji rozhodně jako unisex. Svrchní tóny klasické kolínské (citrusy, bylinky) jsou oslazeny trochou medu, jako dominantní složku cítím příjemně nahořklou guavu se semišovým základem. Netuctová svěží vůně.

Narozdíl od Anvers bez čísla je tato "dvojka" poměrně sladká. Bergamot na začátku rychle mizí a leké květinové tóny vystřídá vanilka a tonka, s ambrovým základem. Sladší pánská nebo lehce sladká dámská vůně s vanilkou. Opět unisex.

Značka Roja si se mnou pěkně zahrává. Po zkoušení výrazně orientálních vůní Qatar a United Arab Emirates jsem čekala něco, co zařadím mezi tyto dvě jmenované..prostě oud a růže, jak je z nám z arabských vůní, lehce přizpůsobené evropským nosíkům, ale pořád orient. Přece když se něco jmenuje Aoud, mluví to za vše. Dostalo se mi velmi elegantní a až aristokraticky působící vůně, která mi arabská nepřipadá ani trochu. Oud je zde vycizelovaný a vyleštěný, zbavený všech zrnek prachu a zápachu, načančaný na stříbrný podnos, aby hezky vypadal a nikoho neurazil. Ztrácí se v záplavě májových růží, které sladce dominují a oud nechávají decentně v pozadí. Špetka šafránu (jen tak trochu, aby se neřeklo), dodává ozvěnu exotických dálek - asi tak, jako když si večer u krbu dobře situovaná dáma v pohodlí čte cestopis pojednávající o výstředně nebezpečné cestě na východ a popíjí u toho čaj. Dokonale ucelená, nepříliš těžká, trochu odtažitá. Krásná, ale není pro mě.