Do krémova uhlazený jasmín ukrývající v sobě něžné ovocné tóny, lehounký dotek zeleně čerstvých jarních lístků a špetka neroliové svěžesti s jemnou nahořklostí. Vůně bílých květů jasmínu, krémová a s decentním zeleně dřevitým podtónem. Působí elegantně, důstojně a zároveň něžně. Zralá ženskost.

Vstoupíš-li bránou do krajin bez konců, ztrácíš zde tíži pozemskou, jen myšlenky plující v spirálách prstenců … jsi ty, tvá duše píšící skladbu nebeskou … Teplý vánek nesoucí s sebou jemně nasládlou vůni pomerančových květů, aroma dřevin a pryskyřic, lehounce dráždivý akord kmínu … ale ne, ne pouze čich je obdarováván jeho dotekem. Tichý šelest suchých travin, rostoucích v trsech na písčitých dunách, něžně laská další smysl … skutečnost nebo jen mateřské lůno pro zrod nekonečna asociací? Vonná kompozice stojící na pomerančovém květu, jehož specifičnost zde ladí všechny ostatní složky. Suchý dřevitý akord a stejně suchý vjem papyru vytváří teplou auru. Vůně se vznáší nad pokožkou, chvěje se a přelévá v drobných vlnkách jako horký vzduch nad sluncem rozpálenou zemí. Zlatý kotouč slunce žíznivě pohltí pár kapek rybízové šťávy, která se mihne kolem, svým žárem vezme dech i jasmínu a ylangu, jejichž opojnost mizí do ztracena dříve, než by mohla omámit smysly … zůstává jen nespočet drobných pomerančových kvítků, jejich sladkobolný tón a mysl tišící dřevitě pryskyřičná báze.

Variace na čokoládové téma … škála ovocných tónů se stává působivým entrée pro dominanty celé kompozice, jimiž jsou aroma hořké čokolády a pačuli. V okamžiku upoutá pozornost příjemně osvěžující pomeranč, jehož šťavnatý měsíček jsem právě rozlomila, abych si polovinu z něj vložila do úst. Už dopředu cítím chuť sladké šťávy a vnímám čerstvost vůně korespondující se sytě oranžovou barvou. Takřka vzápětí se přidává i ananas. Zářivě oranžová pomalu přechází do pastelových tónin a prvotní letmý dojem vzletnosti získává na tíži. Na řadu přicházejí hlavní protagonisté … Hořká čokoláda de luxe, tmavá, křehká a křupavá, zakomponována zde s půvabnou lehkostí. Její hořkosladká přítomnost je prostupována typickou zemitostí pačuli, jemně dráždivou a opojnou stejně, jako když chladný podzimní vzduch prosycený vůní země a tlejícího listí omamuje mé plíce. Podzimní mlhy se však nekonají, vzduch je jiskrný, suchý a prozářený zlatem slunečních paprsků. Stejně suché a zlatavé vyznění získává Jailia, když se v samém jejím základu ozve tichý, téměř šeptající, alt ambry a prachové vanilky. Jailia je charakteristická svou podobností Angelu, nicméně je zde ještě jedna vůně, s níž lze nalézt jistou paralelu. Podobné zpracování pačuli s čokoládovým akcentem je patrno také v Mazzoraliho Lei. Prvotní analogie bude jistě vnímána na Angel, ovšem pro mě, byť zprvu latentní, je tou pravou právě souznění s Lei. A skutečně krásně znějící!

Vidím ji v tónech holubí šedi, starorůžové a modrofialové. Všechny barvy jsou pastelové a měkké stejně jako vůně sama. Jardins d'Armide je vůní bez komplikovaného vývoje, což jí ovšem neubírá na půvabu ani zajímavosti. Nejprve cítím zelenou mandli, ale to je pouhý mžik. Pak už se sytá omamnost růže spojuje se sametově hladkým pudrem, který voní trochu po kosatci a fialkách a přidá se také špetka medové sladkosti společně s tonkovými boby. To vše lehounce zkrémovatí, pěkně se v této rovině usadí a zůstane decentně u těla. Sladce pudrová vůně dávno zašlé éry.

Šafránová růže … Krása od začátku až do konce. S prvními tóny mi naskočí vzpomínka na Arabian Prestige Rose, která se mi před lety tolik líbila. Vnímám jakousi společnou temně sladkou notu a růži. A růže zde? Je lehounce kořeněná a vykoupaná v mandlovém mléce. Asi jsem se zamilovala.

Sametová variace jasmínu ... žádná živočišnost, jen sladká bílá křehkost podbarvená máslovým ylangem a lehce proslazená vanilkou. Ambra a dřeva dodávají hloubku a špetka koření pikantnost. Celkový dojem je sametově hebký ... vytříbenost vskutku!

Nad touto vůní jsem v rozpacích. Vnímám ji jako nesourodý mišmaš všeho možného. Živočišný jasmín se plácá v blátíčku na břehu zahradního jezírka, na jehož hladině kvete leknín. K tomu se přidává hořký pelyněk a trocha dřeva. Celé je to mému nosu až nepříjemné. Taková divnovůně.

Velmi příjemný voňavý zážitek od začátku až do konce. Nejprve se mi dostane spršky krásné svěžesti citrusových tónů. Potom vůně vysychá a sládne, objeví se decentní rumové aroma, jemná měkoučká kůže a specifický tlumeně medicinální akord šalvěje muškátové, která má schopnost uklidnit a navodit lehce euforický stav duše. A nechybí ani špetička pepře dodávajícího pikantnost, která se snoubí s vanilkovou sladkostí. Ač jsem nikdy nenosila pánské vůně, tak tuto bych, myslím, mohla. Krásná je.

Dřevitě bylinná vůně. Cítím i kadidlo, pižmo a prachovou vanilku. Nalézám zde růži a kosatec ze Shalimaru a také snítku usušené levandule. Uklidňující, vznešená, nadčasová krása.

Trávy voní a měkce je na duši a v dálce zvoní a srdce vytuší podobu štěstí bez klamných retuší … Trávy voní a s nimi i modro na látce šatů. Nebe voní a s ním i bílo v sametu květů. Voním já a se mnou i úsměv, co dávám světu … modro-bílé hladko, krémovo a béžově hřejivo. Lehounce nasládlo, jak na jazyku stopa nektaru z kvítků hluchavky. A taky tak tiše veselo, jak na srdci stopa krásného těšení. Lyrické vonění

Meruňky a benzín … Všechno je sladěné do oranžova, tedy kromě dlouhých stínů, které budou mít stále více navrch. Ale zatím ještě všechny barvy hřejivě září v posledních paprscích zapadajícího slunce. Na klíně držím proutěný košík plný zralých meruněk, cítím jejich vůni i sladkou chuť. Nedá se neochutnat. Ani za cenu ulepených prstů, které si teď nemám kde umýt. Vzduchem se nese meruňková vůně léta a mísí se s pachem benzínu a kožených sedaček. Dlouhá rovná cesta se táhne až k obzoru, svět se zdá bez hranic a neskutečně krásný. Miluji ty okamžiky … Ovocně květinová vůně s lehkým koženým tónem. Zpočátku celkem úderná, později však příjemně semišově hebká.

Co chtít bych měla? Pověz mi … Mohla bych chtít zastavit čas. Anebo ho dokonce vrátit zpátky. Mohla bych chtít slyšet tvůj hlas. Pověz mi … Co chtít bych měla. Co třeba chtít projít se v dešti a v mokrém lesku kočičích hlav hledat tvou tvář. Mít šeď nad hlavou, co smutek věští, ale támhle už vidět zlatavou zář. A potom slunečním dotekem pomalu tát, přivonět k růžím a vědět, že vlastně není čeho se bát …

Mé lahodné já … Šťavnatě melounové sladko nechat pomalu rozplynout na jazyku a dýchat vzduch, ve kterém se vznáší lehký květinový obláček. Něco omamnosti rozkvetlých růží a bílé lilie, něco krémovosti vznešených tuberóz a něco delikátnosti nevšední mučenky. A pak se pustit do vanilkově smetanového crème brulée zdobeného nitkami karamelu, opřít se o ohlazené dřevo zahradní lavičky, nastavit tvář slunci a uvědomit si své lahodné já …

Hladká vanilka s několika kapkami ovocné šťávy a zaprášená sladce vonícím pudrem. Příjemná, elegantně laděná vůně, která je sice trošku lineární, ale díky svému decentnímu vyznění nikterak obtěžující.

Esence ženskosti … Něžná růže, která se ztrácí v záplavě třešňových květů. A k tomu obláček pudru. Shledávám podobnost s Blossom Love od Amouage. Vůně heboučká jako labutěnka, trochu starosvětská a krásná.

Vůně se otevírá chladivými zeleně dřevitými tóny, nad kterými postupně převládá hladká tuberóza s ylangem. V pozadí vnímám vanilkově sladkou pudrovost a hřejivý santal. Celek je nadýchaný, jemně sladký, vznešeně působící a opravdu krásný.

Tající pryskyřičné slzy, v jejichž měděných odlescích obživl tajemný žár ... Vůně, která se na kůži pomalu rozpouští a já cítím dokonalý soulad mezi vším, co ukrývá. Voní tu šafrán a skořicí poprášené jablko. Obestírá mě stín oudu, který mi připadá neobyčejně vábivý. A nasládlou ambru si zde představuji jako jemný zlatě zabarvený prach, který vše měkce obestírá. Vůně vznešená a tajuplná.

Kéž zvěčnit by se dala radosti chvíle jediná a zůstat v ní navždy pevná jak skála a navždy být dětsky nevinná … Nejprve cítím neskutečně měkoučký oud, který jakoby se rozpíjel na kůži v podobě zlatavého oleje. Přitom se kolem něj vznáší nasládlé likérové aroma, husté a lahodné, až se sliny sbíhají. Vnímám šafrán, který je zde mírný a uhlazený a dává prostor omamně vonící růži, ovocným tónům i hřejivé skořici a santalovému dřevu. Verze EdP je oproti CPO méně kořenitá, více květinová a taková lehčí. Pro mě jsou obě nádherné.

Jaro je v plném proudu a větvičky plné mízy se obalují něhou třešňových květů. Jejich vůně se společně s jemným vánkem nese po okolí. V ústech se mi rozplývá sladká chuť smetanové zmrzliny, když se proti blankytné modři oblohy vznese bílá holubice. Provázím ji pohledem a touhou. Také chci roztáhnout křídla a letět neznámo kam ...

Chuť na sladké? Ano … Vezmeme si tu nejhezčí pěkně zralou modrofialovou švestku, rozpůlíme ji, pecku vyloupneme a do obou švestkových lodiček usadíme kopeček vanilkového krému. Přizdobíme hoblinkou tmavé čokolády. Vypadá to chutně a stejně chutně to i voní. Aby také ne, vanilka s čokoládou dělají své. Ale teď zavřeme oči, znovu se nadechneme a co to tady ještě voní? Ta gurmánština se celá točí kolem snivé vůně kvetoucích pivoněk … no, tak to je přece chvilka obyčejného štěstí. K této vůni jsem přistupovala, ani nevím proč, s určitým despektem. Snad proto, že se mi nelíbí její flakon? Možná. Nakonec jsem ráda, že jsem ji vyzkoušela. Zasloužila se totiž o pro mě příjemné chvíle, kdy mi dělá společnost. Intenzita je střední, a ač se jedná o vůni hodně sladkou, tak na mě nepůsobí nijak úderně. Není to sladkost ulepená a vlezlá, je spíše sametová a tak akorát.

Růžový vánek … Něžně působící vůně růží s velmi jemným dotekem santalového dřeva a měkkého pižma. Připomíná mi Roses Musk od Montale, ale Khalifa je vzdušnější. Moc hezká vůně.

Zkapalněná smyslnost … Pokožka sálající vlastním žárem, co rozdmýchán je pouhou představou. Tam v hlubinách hlubin samotné tebe, vytrysknul pramen, jenž věčnosti je zástavou … Zkapalněná smyslnost, co táhne se líně jak hustý med, chutná tak sladce! Věř mi … … tam v hlubinách hlubin samotné tebe ztrácí se pryč nevinnost. A ty?! Hasíš svou žízeň lačnosti, topíš se ve svém prameni … … nebylo nic a nebude, věčnost je zástavou pro pouhé TEĎ! Nádherná a sytá růže, jejíž krvavě rudý květ se v němém výkřiku utápí v medovém zlatě.

Zářivé citrusy s pudrovými květinami, mezi nimiž dominuje sladká růže. A čím více se vůně zahřívá, tím zřetelnější je oud, který je zde oslazený medem a ozdobený tenoučkými plátky mandlí. Pohádkově krásná, vznešená, zlatá vůně.

Podzimu květ v mlhavém ránu, rudá se odívá v okolní šeď, na chvíli ozdobí stařičkou bránu, za níž ticha se skrývá vzdálený svět … Kismet je pro mě vůní, v níž se sladké aroma růže rozplývá v mlžném závoji prosyceném vlhkou zemitostí. Úvod na mé kůži je až drsný, citrusově dřevitý, nahořklý, drhnoucí … a chvíli trvá, než se nad tímto vstupem vyloupne skutečně krásná nektarově opojná růže. Když se jí to podaří, stává se královnou celé kompozice a své vlády se už nevzdá. Postupně se přidává jemný poprašek suché vanilky, takže sladkosti je najednou zase o trochu více, ale takřka současně s vanilkou začínám vnímat také pryskyřičné tóny, díky nimž Kismet jakoby tmavne a získává punc lehké dekadence. Nádherná vůně!

Mléčná koupel … Zvláštní směska kandovaných plátků citronu, růže, oslazeného mléka a mýdla. Jako aroma teplé lázně klidně, ale jako parfém? No … divná vůně.