Sebejistá křehkost … Hedvábné květiny podbarvené trochou bylinek, kořením a měkoučkou kůží. Je to elegantní, důstojné, dospěle ženské a neprvoplánově smyslné. Vůně pro dámu!

Okamžiky sladké harmonie … Čerstvost bylinných tónů a nahořklost citrusů zdobených křehkými pomerančovými kvítky postupně sládnoucí krémovou vanilkou. Vůně zklidnění … krásná.

Sebevědomá dáma ... tuto vůni jsem toužila vyzkoušet celé roky. Její poněkud divoké složení mi nedávalo moc představu o tom, jak vlastně voní. Pouze jsem tušila, že se bude jednat o něco ne zrovna řídkého a zapomenutelného ... Vaiana Dea by si bez nadsázky zasloužila přívlastek "opulentní" a také "sebevědomá". Tuberóza společně s ylangem a aldehydy drží prim a ostatní složky nijak zvlášť šanci nemají. Dokonce i lilie, která umí být "hlasitá", zde jenom ne zrovna sebejistě přizvukuje. Vůně je to krásná a výrazná, sytá a odvážná. Vůně bílých květin, pár hoblinek mýdla a s exotikou v krvi ...

Pikareskní záležitost ... pro tuto vůni mám slabost. Stále mě okouzluje svou osobitostí, v níž se snoubí umírněná elegance s půvabnou rozverností. Tlumené aroma bílých květů ulpívá na tvrdě dřevitém základě, našlehaná jahodová pěna, jantarově zlatá ambra, špetka sladké vanilky ... nikdy nekončící pokušení.

Pudr všude, kam se podíváš … Těžký závoj smetanově vonícího pudru proslazeného vanilkou. Dokonce ani mnohdy tak sytá tuberóza nemá příliš šancí ukázat své já. Jen takřka éterický květinový tón malinko odlehčuje pudrovou masu a o něco výrazněji se prosazující santal dává celkovému vyznění něco hloubky a zajímavosti.

V databázi mi chybí možnost dát vůni neutrál, protože přesně taková je pro mě … Valentina Rosa Assoluto (Valentino) Podle avizovaného složení a barvy flakonu jsem čekala sytě červenou do gurmánštiny laděnou růži, ale dočkala jsem se jen několika křehkých růžových květů, spíše poupat, které kolem sebe jen velmi ostýchavě šíří jemně nasládlé aroma promíchané s vůní vody, zeleně dřevnatých stonků a hlíny. Takový tichý šepot probouzejícího se záhonku s jedním opuštěným keříkem růží do jarního rána. Poněkud lineární a naprosto neutrální vůně.

Sladké dřevo … Valkyrie se otevírá ovocnými tóny, navinulá jablka a pomerančová kůra, které se však rychle rozplynou a vyloupnou se do hladka opracovaná dřeva provoněná vanilkovým luskem. Pro mě moc příjemná variace na podzimní téma.

Žlutý satén a živočišno … Vůně zpočátku saténově hladká a proměnlivá, později suchá a kořenitá. Úvod je jiskřivě citrusový a malinko pikantní, cítím špetku pepře. Potom vše sládne, objeví se hřebíčkově sladce vonící karafiát s ovocně vyznívající vanilkou, která je velmi lehká a krémová. No a mandle, kterou složení slibuje? Je tady, ovšem můj nos ji detekuje jako kožený tón.

Má pro mě stejnou atmosféru jako Amouage Memoir. Čas se vrátil o mnoho desítek let zpět. Staré černobílé filmy, v nichž hrají krásné ženy a kultivovaní pánové. Ve vůni se snoubí sladká vanilka se svěžestí citrusů. Je zde stopa likérovosti a špetka tabáku. Poprašek kakaového prášku a hřejivý akcent santalového dřeva a také jemná pikantnost nějakého koření. Jsem okouzlena.

Podzimní bronz … Když má svět auru bronzovou a do pláště z mlhy tvář si schová, když voní zemí mechovou a život růží ještě trvá, když den osladím si vanilkou a políbí mě múza nová … pak kouzlo chvíle vplétám v slova. Vanilka v tabákovém stínu a navlhle zemité pačuli prosycené vůní růže. Krásné, podzimní, bronzové …

Něco pro mlsalky … Nejprve cítím slzu alkoholu a za chviličku karamel, kterým pomalu prostupuje vzdušně působící vanilka. Nakonec na kůži zůstává poměrně jemná nadýchaná vanilková vůně s dřevitým akcentem. Podle mě je to gurmánka celoročně nositelná. Je taková něžná.

Nesladká vanilka s dřevitými a kouřovými tóny. Pro můj nos spíše pánská záležitost.

Optimistický a zároveň elegantně laděný duet jasmínu a frézie s výrazným ovocným akcentem. Vcelku jednoduchá, ale dobře nositelná vůně pro jakoukoliv příležitost.

K lehounce nahořklé svěžesti neroli a šťavnaté sladkosti pomeranče, které otevírají tuto krásnou noblesní kompozici, se přidá dřevitost ohlazená jemně mýdlovým karafiátem společně s medově nasládlým akátem. A zemitě mechový tón větvičníku posouvá Varensii chyprovým směrem. Ležérně elegantní, jemně chyprová vůně s puncem mírné starosvětskoti.

Aldehydový lesk … Přivoním a vnímám saténově leskle zlatavé aldehydy, rozmanité tóny letní zahrady v plném květu, teplo, hravost, eleganci … vůně pro dámu. A samozřejmě, že je pro můj nos nádherná!

Vůně vypraného prádla, mýdla a čistoty. Taková pohodová, odpočinková, nenáročná a ničím jakkoliv osobitá.

Snad tím duši zahojím když za úsměv každý i myšlenku doušku s díky připojím … Když léto už není a sytých barev přišel čas a svět měkce voní a srdce rozechvívá hlas, ten našeptávač s maskou chladných mlh a rán, v nichž zbloudilec utopí se nepoznán, pak nechám se svést k tichému snění o blízkosti dvou, i když třeba není, o štěstí a voňavém chvění … Sladké laskominy vonící vanilkou a medem a trocha rumového zahřátí s černou kávou ve starém hrnku, co obejmu dlaní, když mě chlad zastudí na tváři. A šála na krku, co hřeje i hladí. Také vůně růžových opozdilců, kterým se nechce života vzdát. Sametové okvětní plátky, které se statečně drží jeden druhého, než vyhraje čas a nechá je v objetí černé hlíny proměnit v další zázrak zrození. Vzduch prosycený kouřem a zvukem šustění spadaného listí, kůry stromů zčernalé vlhkem a dech srážející se v malé obláčky páry. A měkko na duši. Vůně, co opíjí duši ...

Santalová růže … Růže lehce kořeněná, sladce pikantní, prohřátá exotikou santalového dřeva a nepatrně ochucená špetkou vanilky. Silná, takřka opulentní vůně s charakterem „osmdesátek“. A krásná!

Na bílém talířku ovocný dezert, ve štíhlé váze jediná sladce vonící oranžovočervená růže, lehký teplý vánek přinášející vůni kvetoucího jasmínu, blankytně modré nebe nad hlavou ... půvabná letní vůně! Příjemně sladká, decentní, odpočinková ...

Sluncem roztavený oud, táhlý a vláčný, nektarem z květin lehounce oslazený se postupně proměňuje v příjemnou suše dřevitou vůni, která působí měkce jako mechový polštářek.

Zdobím se korálky z bílé a zelené a koukám do dálky tam ... kde srdce mám ztracené. Krémová zeleň v probouzejícím se ránu a svět proměněný v duhové šmouhy, když se odráží v zářivých perlách rosy. Kyprá hlína vonící vlhkem a zbytky noci, trocha chladu s příslibem tepla dalších chvil … a já, která tu stojím korálky zdobená, do dálky koukám tak trochu zasněná. Zelená květinovka s patřičnou noblesou.

Růžová rosa … Nadýchaná křehkost květin a vodní vláha zašlehaná do hladkého krému vonícím po lotosu, křehké frézii a poupatech růží. Něžná vůně perel rosy na barevných květech probouzejících se zahrad. Romantická.

Vzduch voní mořem, solí a jemnou sladce pudrovou vůní kvetoucí mimózy. Je cítit i slaměnka, její útěšná bylinně dřevitá vůně se špetkou květinové sladkosti. A nálada je uvolněná, prázdninová. Povznášející vůně, která je trochu pudrově květinová, trochu slaná, lehounce bylinná a vzdušná. Zároveň má pro mě i osobitý francouzský šarm.

Jaro se probouzí, fialky rozkvétají a voní svou typickou pudrovou něhou. Dnes ale déšť zmáčel jejich křehkou krásu stejně jako kyprou hlínu, ze které vyrůstají. A ona se rozvoněla společně s nimi. Kořenitě, temně, zemitě … Velmi pěkná fialková vůně, ve které není ani špetka zbytečné sladkosti. Voní přírodně, přirozeně a nelze jí upřít také jistou důstojnost.

Koktejl letního odpoledne ... exotické ovoce proslazené vanilkou. Nekomplikovaná, mléčně akcentovaná vůně, evokující letní dovolenou na slunném pobřeží.