Jarní probuzení … Výrazem je to něžné, nikoli však intenzitou. V úvodních tónech cítím především liči a něco zelenkavého, po chvíli se přidává krémová mydlinkovost s něžnou růží. Moc pěkná, mladistvá, romantická vůně.

Bergamotově svěží úvod se promění v jemné mýdlové tóny, které jsou prosyceny vůní květin. Cítím karafiát, růži i lehounký dotek bílých květů jasmínu s prachovou mimózou. Květinová omamnost se prohřívá akordem santalového dřeva s hřebíčkem a pižmem a nechává se ovinout spirálami dýmu z kadidla. Nádherná vintage vůně, kterou vnímám v podzimních barvách. Zkapalněná aromaterapie.

Slunce jde spát a s ním i den říká mi že nemám se bát že s nocí přijde sen a v tom snu prý dál bude mě hřát prý vonět bude jasmínem … Sladce vonící jasmín a máslový ylang s trochou zeleně, hřejivý santal a měkké pižmo se špetkou vanilky. Opojná, dřevitě květinová a teplem sálající vůně. Prostě jasmínový sen.

Život a emoce ... nádherná orientální vůně, která je postavena především na jasmínu a santalovém dřevu, i když složení je samozřejmě barvitější. Ostatní složky jsou těžko zachytitelné - tóny citrusu, kterými se Samsara otevírá, trvají pár prchavých okamžiků. Ylang, ač se rád ve většině vůní předvádí ve velkém stylu, je zde utlumen jasmínem, dodává však celé kompozici příjemnou kulatost. Vanilka? Ve složení uváděna je, ale jenom si tak podřimuje a nemá potřebu se příliš předvádět ... a ve výčtu složek by se dalo ještě pokračovat, ale je to zbytečné, protože Samsara je pro mě prostě jasmín a santal. Nejlepší je v horku! ;-)

Dotknout se nebe a probudit tím den dotknout se tebe a začít žít náš sen … Dlaň v dlani stát spolu tam, kde končí zem. Dívat se, jak z noci rodí se nový den. A ty voněl bys tajemstvím, ambrou a santalem, a já, to dobře vím, že voněla bych bílým jasmínem.

Bylinky, koření, pár kapek medu … Zvláštní kompozice, ve které cítím bylinkovou čajovost, koření, co mi protáhne nos, a jemnou medovou sladkost. Celé je to takové vícevrstevnaté a proměnlivé, pro mě však místy nepříjemně rušivé. Zajímavá vůně, ale nosit bych ji nechtěla.

Uhlazený santal ... Dřevo, dřevo a zase dřevo … no a jeden zapomenutý růžový květ, aby se neřeklo. Při prvním nádechu mě tato variace santalu skoro porazila, po chvíli už je to pro mě dýchatelné, nicméně nenositelné. Dominantou je akord suchého dřeva, hladce opracovaného, snad trošku ušmudlaného kouřem, což ovšem není na škodu. A pak cítím trochu té růže. Decentní stopa její omamnosti prostupuje tvrdou dřevitou clonou. Pro můj nos vůně vyloženě pánská, ale i na určitých typech žen si ji umím představit. Je v podstatě lineární, jednoduchá, avšak elegantní a působící luxusním dojem.

Óda na pomerančový květ ... slaďoučká, lehce pikantní, lehce mandlová a převelice opojná. Nádhera, která mi připomíná Mon Precieux Nectar, ale zatímco ten se pyšní uhlazenějšími způsoby a noblesním vystupováním, protože "první dojem je jen jeden", tak Secrets se zasněným úsměvem na tváři kašle na okolí a nechává mysl unášet do zahrad vlastní duše a odhalovat nejkrásnější tajemství v nich skrytá.

Zvláštní kombinace bílých květin, bylin, ovoce, dýmu a pačuli. Omamná tuberóza s naovocnělým podtónem a živočišný jasmín se o pozornost přetahují s meditativní bylinnou sladkostí šalvěje muškátové a s aromatickou levandulí. Do jejich bláznivé strkanice se přidá také zadýmený vetiver a zemité pačuli. A aby toho nebylo málo, tak cítím i zastřený tón broskve. Sedbury na mě působí nepříjemně. Vnímám ji jako vzájemně neladící směsku všeho možného, která navíc nepostrádá značnou údernost. Pro mě bolehlav jako vyšitý.

Měkce pižmová gardénie ... s průzračnou lehkostí je zde naservírována bělostná gardénie společně s pomerančovými kvítky. Citrusové svěžesti je tak akorát, aby vůně dostala jiskru. Může být pěkná jak v mrazivé zimě, tak i v jarním povětří ... první dojmy byly pro mě veskrze kladné, bohužel asi po hodině na mé kůži See nepříjemně zkysla ... škoda.

Suše dřevitá orientálka ... Pro můj nos má Montaleho novinka roku 2019 velkou podobnost s vůní 540 Baccarat Rouge. Sensual Instinct se na mé kůži otevírá hustými ovocnými tóny, kdy chvíli vnímám šťávu z pomeranče a chvíli sladké datle. Po chvilce, přestože složení jej neuvádí, se objeví oud. Pak vše postupně vysychá a pudrovatí, což je konečná podoba této kompozice. Zamotala mi hlavu. Zprvu se mi nelíbila, protože mě vyděsila podobnost s mojí neoblíbenou výše zmiňovanou BR, nutila mě však stále přičichávat k místu, kde se na mé kůži pozvolna rozkládala, a nakonec se mi snad i líbí.

Smetanová dřeva … Klidné prosluněné odpoledne strávené v příjemné společnosti nad šálkem kávy v zapadlé kavárničce tam někde ve starých uličkách. A tou příjemnou společností můžu být sobě klidně jen já sama. A třeba i vůně, která pomalu teplem mého těla taje a mám pocit, že hřeje stejně jako slunce venku. Jasmín umí hřát, tak jako je to vlastní santalovému dřevu, jež je právě teď sladké několika zlatavými kapkami medu a krémové jako kopeček našlehané smetany. Klidná, hřejivá, snad až relaxační sladce dřevitá vůně.

Něžný pomerančový květ … Osvěžující a něžná vůně, ve které nejprve vyniká šťavnatost zralých citronů s pevnou sytě žlutou kůrou. A k tomu pár kapek sladké pomerančové šťávy. Potom se objeví pomerančový květ se svým typickým lehounce nahořklým aroma a jemným mýdlovým akcentem a splývá se sametovou vůní cedrového dřeva. Krásná a noblesní vůně.

Co říci k Shalimaru ... pro mě vůně s duchovní hloubkou. Tančící proužky dýmu, jemný závan růže, dřevo a okouzlující vanilka, na níž je vše posazené. Aromaterapie par excellence!

Květinový Shalimar ... úvodní jiskřivé citrusy postupně mizí do nenávratna a zůstává jen květinovo-vanilkový závoj bez typicky shalimarovského kouře. Něžná, prosluněná, hladivá krása s velkou výdrží.

Barevný Shalimar ... hořkosladké tóny citrusů a květin, dotek semišového kosatce a gurmánský základ. Hřejivé odstíny od zlatavé, přes sytě oranžovou až k oříškově hnědé ... chladná temná modř a tmavá zeleň ... a kolem všeho jemná aura starorůžové. Vůně velmi originální, lehce nekonvenční, svá ... a sluší jí teplo!

Sladce gumově jasmínová … Vynechám úvod, který je prostě klasicky o svěžích citrusech, vynechám krátký úsek, kdy ty počáteční pěkné jiskřivé citrusy zkřídovatí, a popis věnuji až tomu, co cítím, když se vše pěkně rozleží. Je to sladké. Ani málo, ani moc. Nadýchané, cukrově sladké pižmo se špetkou vanilky. Je to květinové. Přesněji řečeno jasmínové. Gumově jasmínové, což mě na této vůni baví nejvíc. Ta gumovost. A ke všemu vnímám lilie, které složení neuvádí, ale já je tady mám. Tato variace Shalimaru Souffle mě mile překvapila.

Pěnový Shalimar ... jasmín a vanilka s pár kousky citrusů a to vše vyšlehané do nadýchané pěny. Nejsladší z rodiny Shalimarů a nejlépe se hodící pro deštivé pošmourné dny.

Modrý samet … Plátky jablka zlehounka poprášené skořicí, pár datlí a proužek dýmu z vonné tyčinky, v němž se snoubí vůně zlatavé ambry s jehličnatou dřevitostí. A když se to všechno spojí, mé smysly vyčarují obraz modrého sametu. Mému nosu se to líbí, je to takové bohémské.

Za horizontem mysli sebe najít … Každé nadechnutí, kdy se plíce neochotně plní ztěžklým vzduchem starého pokoje, je stejně náročné jako snaha unést všechno to bolavé uvnitř srdce. Tlukoucí živá pumpa napěchovaná steskem, výčitkami a nesplněnými touhami. Co s tím? Být jako ta vadnoucí kytice v broušené váze, která se matným leskem snaží připomenout světu svou zašlou krásu? Ale ona přece stále voní! Ta kytice omšelých růží. Sladce a ospale, stejně jako líný proužek dýmu z ohořelého knotu svíčky, která je cítit pomeranči a sladkým kořením. A na kůži jak bílý závoj vůně tuberózy. Jen dvě kapky drahého parfému a němý film vzpomínek by opět rád ovládl tělo i ducha … nepovede se mu to. S každým nadechnutím proplouvám tichem až za hranici myšlenek a tam nalézám sebe sama. A žádná bolest už nejsem já, jsem esencí sladkého bytí … já Lily. Pudrová květinová sladkost, lehce zešedlá vrstvičkou prachu, přesto půvabná a mladistvá. Vůně plná citů.

Fialky v lese ... lehoučká a příjemná fialka s tóny dřeva. Čistá vzdušná vůně, která se skvěle hodí k předjaří, k procházkám přírodou, kdy vzduch přináší poselství o konci zimy a nastupujícím probouzení přírody.

Jen doteky jsou tu místo slov před chvilkou malou šeptaných, jen doteky, skrze něž cítím žár dvou těl magnetem lásky spojených … Syrová živočišnost temné oudové silice, zpočátku takřka omračující, se díky tělesnému teplu proměňuje v ušlechtilou smyslnost. Objevují se suše dřevité tóny, jemná pikantnost šafránu a pár kapek hustého lesního medu. Osobitá a podmanivá vůně, která není pro každého.

Podvečerní slunce lichotí světu měkkým světlem a stíny jsou dlouhé, snad bez konců. A kam nedosáhne temný stín, má všechno červánkový nádech. Teplý lehoučký vánek je poslem rozkvetlých růží a nese jejich omamnou vůni neznámo kam. Ve stínu ukrytá kamenná zeď místy obrůstá zeleným mechem a spolu s ním voní chladem. Naopak kůra okolních stromů vydechuje sladce dřevitou vůni, táhlou a hustou jako med. Teď je ta chvíle, kdy život zkrásní, kdy i stáří omládne … Vůně hluboká, opojná, vláčná, růžová s temným oudem a jantarovou sladkostí. Krásná.

Šťáva z černého rybízu se pomalu vsakuje do měkoučkého semiše a zanechává za sebou tmavou stopu. Kytice rudých růží vydechuje omamnou sladkost, která se snoubí trpkou vůní ovoce a vzduchem vonícím deštěm a dřevem. Jemně ovocná, sladce květinová, zemitě dřevitá vůně. Hutnější a pikantnější verze původní Sí a stejně jako ona je pro můj nos velmi přitažlivá.

Trpce kyselá šťáva z černého rybízu, která po chvíli houstne a sládne a stává se z ní lahodně hřejivý likér, jehož aroma se mísí s vůní růží. A pak se objeví jemný dřevitý tón, na kterém však stále zůstává opojná růžová sladkost. Hřejivá, elegantní, návyková krása.