parfémová polička uživatele Dalia
Rabwa
Rabwa (Rasasi)

Kosatcový balzám … Vím, že ve složení není kosatec uveden, ale nevadí. Pro mě je toto doslova kosatcové zjevení. Nejkrásnější kosatcová vůně, jakou jsem zatím poznala. A že jsem jich poznala hodně. Sametový kosatec, který se noří do máslové lázně z rozpuštěného ylangu. Krémové ylangové kapky, které ulpěly na jeho fialových okvětních plátcích, nechává potom vsakovat do měkkého kašmírového šálu. A nakonec se zahalí do obláčku vanilkou ovoněného pudrového pižma.

Raed
Raed (Khadlaj)

Sladce dřevitá … Kráčím po měkké lesní cestě uprostřed horkého letního dne. Kolem mě se jako lehoučký závoj vznáší nejrůznější vůně a pocity uvnitř mě jakoby ladily duši do stavu blaženosti. Celý les dýchá se mnou. Cítím aroma suchého dřeva a kapek tuhnoucí pryskyřice, které se mísí s vůní vzdálených rozkvetlých růžových keřů. Vdechuji hřejivou nasládlost okolního světa a je mi krásně. Raed je sladce dřevitá, suchá, typicky santalově hřejivá a jemně růžově květinová vůně.

Raneem
Raneem (Äsgharali)

Království za Raneem … V této vůni je vše hedvábné. Ať jsou to květiny, ovoce nebo dřeva. Vše je saténově hladké a každá složka se rozpíjí v druhé. Z květin cítím především růži, jejíž květ je karmínově červený. V pozadí je znát hřejivé santalové dřevo se zlatavou ambrou a k tomu pár kapek zlatého oleje z ylangu. Překrásná vůně!

Raneen Al Jawahar
Raneen Al Jawahar (Äsgharali)

Letní vábení ... Po hladině barvy akvamarínu tančí malé vlnky a oslňují tisíci chvějícími se odrazy slunečních paprsků. Občas se k vodní ploše rychlým letem sklouzne vlaštovka, nabere do zobáčku doušek vody a zase vzlétne vzhůru k nebeskému blankytu. Vzduch toho teplého letního dne je prosycený vůní vody a stále zelené trávy na březích jezera. Ovšem v tuto chvíli i vůní zralých, takřka černých, višní, kterých mám plné kapsy a jejichž šťáva mi barví prsty do temně červené. Cítím i hořkosladký dech pomerančových květů ze svých vlasů, jenž se snoubí omamným jasmínem.

Rasheikha (Concentrated Perfume Oil)

Horké letní slunce rozpaluje vše, čeho se dotkne. Kamenné zídky rozdělující velikou zahradu pohlcují sluneční žár, jímž budou ještě dlouho po setmění při doteku hřát. Sedím ve stinném koutě a kochám se pohledem na popínavé růže, které šplhají vzhůru po dřevěné pergole. Teplý vzduch umocňuje jejich omamnost a ta se mísí s vůní laskomin nabízejících se na malých talířcích. Zákusky s našlehaným karamelovým krémem a nugátovou polevou, kousky ananasu pokapané medem, vanilková zmrzlina a káva se špetkou skořice. Cítím i vůni kožené kabelky ležící na lavičce vedle mě, vnímám jantarovou sladkost ambry ve svém parfému stejně jako vláčný hluboký tón oudu … Bohatá gurmánsky laděná vůně s tóny jemné kůže, mechově nadýchaného oudu, omamné růže a zlatavé ambry.

Rasheikha (Eau de Parfum)

Sladce kořeněný samet … Prvních pár okamžiků cítím jen čerstvý ananas a med a napadá mě, že toto bude nějaká „ovocenka“ na orientální způsob. Ale není. Po ananasu najednou zůstává sotva postřehnutelná stopa, která se proplétá mezi nadýchanými kopečky skořice, malými medovými jezírky, keři obsypanými omamně vonícími květy, přechází přes můstek z hladkého tvrdého dřeva, pod nímž se líně převaluje nugátový potok, a nakonec se ztrácí ve stínu starého stromu, na jehož kůře se leskne kapka pryskyřice. Krásná, sametová, lehce hřejivá vůně, které musí slušet horké letní večery i barevný podzim.

Red Aoud
Red Aoud (Montale Paris)

Zgumovatělý kosatec … Nechápu, kde někteří berou v této vůni růži. Já bych ji zde brala hned, ale bohužel ji necítím. Žádné růže, jen a pouze kosatec máčený v oudu a okořeněný šafránem. No a pár hoblinek hořké čokolády by se taky našlo. Kosatec mám ve vůních ráda, ale pokud je z poloviny krásně semišový a z druhé části gumový a jakoby oblemtaný jakousi hustou táhnoucí se temnou hmotou, čímž mám na mysli oud, tak to pro mě není to pravé ořechové. Přesto hodnotím kladně, protože vůně je bezesporu hezky udělaná, má atmosféru a je vlastně pěkná. Jen by to chtělo změnit barvu flakonu, ta červená je pěkně matoucí, a pro mě osobně vyměnit kosatec za růži.

Red Roses
Red Roses (Jo Malone)

Na růžích ustláno mám … Na úvod lehce kyselkavé svěžesti a pak už jen růže. Růže opojná, oblázkově hladká, trochu olejovitá … prostě jako bych zabořila nos přímo do rozvitého květu. Je elegantní, snad malinko starosvětská, je klidná a způsobná.

Ristretto Intense Cafe
Ristretto Intense Cafe (Montale Paris)

Malá kavárna s velkým srdcem … Řekla bych, že tato vůně vlastně nemá být vůní kávy. Ale stejně jako klasická Intense Cafe, zachycuje celkovou atmosféru příjemné kavárny, ve které člověk najde nejenom dobrou kávu s nějakým dezertem, ale i klidný kout, pokud chce být sám a třeba jen pozorovat dění kolem sebe. Voní zde horká káva s napěněným mlékem, čokoládový zákusek, růže ve váze … a jsou tady i pocity. Klidná pohoda, uvolnění, prostá radost z okamžiku. Povedená vůně.

Rosa Nobile (Eau de Parfum)
Rosa Nobile (Eau de Parfum) (Acqua di Parma)

Za vůní květinové víly … Citrusové zajiskření probouzí ospalé poupě. Na pomoc přichází pár krůpějí rosy a netrvá dlouho, než ke slunci obrátí svou tvář rozvitý květ. Obklopen svou nasládlou aurou krášlí svět a čeká na svou vílu … už je tu! Odkudsi přitančila éterická bytost a pouhý obláček fialkové vůně napovídá její přítomnost. Stačí se jen zastavit a srdce nechat běžet za vůní květinové víly … Půvabná růžovo fialková kompozice!

Rosae Mundi
Rosae Mundi (Profumum Roma)

Slečna Ro … Říkám si slečna Ro. Bohužel jen já. Pro ostatní jsem „trhlá Rózina“, „ta vod vedle“, „to vokatý vyžle“ nebo někdy taky „hej ty!“ … slyším na všechno. I když většinou dělám, že neslyším vůbec. Je to tak nejlepší … ale, vždyť už mě vlastně znáte. Tak se nebudu opakovat. Není to tak dlouho, co jsem si uvědomila, že všechny moje spolužačky jsou slepice. Kvokají mezi sebou i na svět okolo a ty svoje zobáky nezavřou snad ani ve spánku. Já mám radši ticho. Když je ticho, jsem v klidu a je mi fajn. Když je ticho, můžu si žít ty svoje jiný životy a bejt, kým chci. Jenže ono se občas i to ticho přejí a já bych si někdy taky chtěla jen tak kvoknout. Kdyby bylo s kým. Jenže není. Nemám žádnou kámošku, protože jsem prej divná. A prej se ani neumím smát. No, tak asi jo, když to všichni říkaj. Jsem divná. Ale smát se umím. V jinejch životech se směju hodně. A ráda. Konečně jsem zase zapadla do svýho kamrlíku, teta není doma a já se můžu topit v tichu. Ale to se mi vlastně nechce. A nechtělo se mi ani cestou ze školy. A vlastně ani ve škole. Dnes jsem si dokonce položila otázku, jestli chci bejt slepice. Dost blbá představa. Stejně tak blbá, jako představa věčný samoty. A tak jsem cestou ze školy otočila dvě sousedovy kvočny. Je to jen pokus. Stejně je musím vrátit, než přijde teta domů. Ale teď mám pár hodin na to, abych zjistila, jestli s nima dokážu tak nějak souznít … ne, tak prdlá fakt nejsem. Krádež slepic mě sice napadla, to jo, ale jen proto, abych toho protivnýho dědka pěkně naštvala. Protože jinak štve on mě. A furt! Včera na mě halekal přes celý schodiště, že smrdím jak stará kurva. Tím se mnou vstoupil do válečnýho stavu. Teď se budu polejvat voňavkou, i když pudu jen vynést smetí. A šetřit s ní fakt nebudu. A vytáhnu zbraně těžkýho kalibru. Díky, teto, za tvůj arzenál …Teta mě někdy dost štve a nedá se říct, že bych ji milovala. Ale budiž jí k dobru, že má rádá podobný vůně jako moje zesnulá maminka. A z kytek hlavně růže. A ty já mám taky ráda. Ráno teta krásně voněla … růžově nasládle a zároveň hořce a tajemně, temně jako černá zem a taky tak hezky starodávně, tak jak voní třeba starožitnej nábytek. Ách … mohla bych se učichat. Koukám, že dědek vylejzá ze svýho brlohu, tak já vynesu to smetí ...

Rose & Cuir
Rose & Cuir (Frederic Malle)

Tato parfémová variace na růži není můj šálek kávy, ale přesto jí neupírám jistou originalitu. Úvodní tóny jsou až větrově svěží a vnímám v nich i nasládlou balzamičnost s trochou zeleně. Brzy se objeví cosi růžově květinového, co má asociovat aroma růže, ale je znát, že královna květin to není. Přidává se kožený akcent, kterému se daří ubrat na sladkosti a přeladit celou skladbu na lehce maskulinní notu.

Rose 31 (Eau de Parfum)

Růže pro velkou holku … Mě na této vůni baví nejvíce začátek. On je pro můj nos totiž nádherně sladce svěží a trochu gumový. Zní to divně, já vím, ale je to tak. Dokonce se ve vzpomínkách vracím do útlého dětství a mám před sebou malý gumový špuntík, který kdysi býval součástí některých parfémových flakonů. Tak bodejť by se mi to nelíbilo? Pak už je to růže trošku nasládle pikantní, maličko do pánska, která si i při dobré intenzitě zachovává jakousi lehkost. Vůně neformálně elegantní. Moc hezká!

Rose America
Rose America (Une Nuit Nomade / Une Nuit à Montauk)

Je letní den a maliny zrají a keře růží kolem mě kvetou. Dnes zdál se mi sen, v němž tajemství znají pouze ty, jimž hladivé vánky copánky pletou. V tom snu byla jsem malá a to tajemství lákalo poznáním a já najednou tiše jsem stála před branou se starým kováním … … v tichu zpěvavém byl zvláštní svět. I zde zrály maliny a červeně zářil snad každý květ, byly zde pěšinky zdobené kamínky a staré schody, po kterých se dá jít vzhůru, nikdy však zpět … … když na posledním schodě stála jsem, bylo tam světlo laskavé. A dříve ať jakkoliv jsem se bála, tak teď … S tou vůní jsem zase malá.

Rose Barbare
Rose Barbare (Guerlain)

Slečna Ro … Říkám si slečna Ro. Bohužel jen já. Pro ostatní jsem „trhlá Rózina“, „ta vod vedle“, „to vokatý vyžle“ nebo někdy taky „hej ty!“ … slyším na všechno. I když většinou dělám, že neslyším vůbec. Je to tak nejlepší … no, zas se opakuju, tak pardon. Sedím tady a přemejšlím, jak je možný některý lidi milovat a zároveň nenávidět. Copak se to vzájemně nevylučuje? Miluju Reného … a zároveň ho nenávidím. On mě nemiluje a nenávist ke mně asi taky necejtí, necejtí ke mně totiž nic. Jsem mu volná. René bydlí v podkroví našeho pavlačáku a je malíř. Nevím sice kolik mu je, ale vypadá tak na pětadvacet až třicet. Jasně, řekli byste, že je na mě starej, ale podle mě je věk jen číslo. A kluci od nás ze školy, a vůbec tady z okolí, jsou totálně vypatlaní. Nedá s nima o ničem bavit a jediný, co je u holky zajímá, je to, jak velký má kozy. René je jinej. Kozy ho možná zajímaj taky, ale tak nějak jinak. Určitě až na druhým místě za ženskou duší, protože svýma krásnýma uhrančivýma očima se člověku provrtá až do duše. Aspoň mně teda jo. Má charisma umělce, který nemá nikdo jinej. Má krásný vlasy, vlnitý a dlouhý až na ramena. Někdy je nosí stažený do culíku. A jeho hlas … páni! Člověku se až podlomí kolena, když René promluví. Slíbil mi, že mě jednou namaluje. Řekl to jednou odpoledne, když mě potkal, jak stojím u našeho baráku. Měla jsem letní šaty s motivem růží a on mi od té doby říká „Růžičko voňavá“. Teda né, že by ke mně čuchal … škoda. Ale řekl tehdy: „Sluší ti to, Růžičko voňavá, jednou tě namaluju. Až trochu víc rozkveteš ...“ … achjo. Achjo … předevčírem večer mi zlomil srdce. A místo, abych rozkvítala, tak vadnu. A vlastně za všechno může vůně. Taková voňavá stopa, po který jsem šla jak ohař až ke dveřím jeho bytu. Ten blbej večer. Plížila jsem se po schodišti jako zloděj a nasávala to cosi zvláštního, cizího a tak nějak hříšnýho. Vůně, kterou jsem ještě necejtila. Chtěla bych tak vonět. Sladce jako olej z plátků růží, draze jako dáma z velkýho světa, nadýchaně a tajemně jako mechovej polštář na vlhkým kameni, když do něj položím hlavu … a taky svůdně. Ta vůně se obtáčela kolem zábradlí jako had a syčela na mě, vysmívala se mi a zároveň si mě k sobě přitahovala. Nedalo se jí odolat. Šla jsem za ní jako ovce na porážku … Stála jsem s uchem nalepeným na jeho dveřích a ani nedejchala. Slyšela jsem smích, jeho a její. A pak sametovej hlas, ženskej hlas … a zase smích. A hudbu … a kolem mě vůně a na tváři slzy. Slzy vzteku. A pak už nevím … jen to, že jsem se dědkovi vod vedle vyválela v záhonu růží, který si pěstuje vedle výběhu se slepicema. Dobrej kontrast! Ležela jsem v mokrý hlíně celá dopícháná trnama a s roztrženou sukní a solidaritu se mnou držela poloprázdná flaška tetina domácího likéru. Válela se totiž vedle mě. U toho růžovýho záhonu je výhodná strategická pozice, ze který je vidět jak Reného okno, tak vchod a zároveň se člověk může v případě nouze přikrčit za kurník. Jenže to by se nesměl ze žalu opít a pak zůstat ležet na zemi jak přejetá žába. Dnes je mi strašně blbě … a Reného nenávidím, aspoň pro dnešek. Ale hlavně mám děsnej průser ...

Rose Elixir / Roses Elixir (Eau de Parfum)

Kytička z lesních jahod a letní sen … Půvabná ovocně květinová vůně s výrazným akordem zralých lesních jahod a jemným akcentem květin. A všechno ostatní, co složení avizuje, to je jen tichý komparz. Je to krásné!

Rose Exotic
Rose Exotic (Äsgharali)

Růže, která rozkvetla v době vrcholícího léta, kdy ovoce zraje a slunce pálí. Naše růže nastavuje tvář ranním slunečním paprskům, chlubí se světu průzračnými perličkami rosy a voní takto zrána takřka rozverně. Ale v odpoledním stínu se její dech stává ospale sladkým a omamným. Sladce sametové růžové pohlazení. V úvodní tónech převládá ovoce, především brusinky s jemným akcentem zeleně. Pomerančové květy přidávají lehkou nahořklost, která však postupně mizí a začíná se objevovat akord růže s hřejivou ambrou a pryskyřičnou myrhou.

Rose Extrême
Rose Extrême (M. Micallef)

Laskavé pokynutí letního bytí … Okvětní plátky růže namočené ve šťávě zralých broskví. Růžové aroma s ovocným akcentem, špetkou dřevitosti a letmým dotekem vanilky. Snivě usměvavá vůně léta.

Rose Nacrée du Desert

„Přivoň si k růži ještě máš čas …“ Zavírám oči dám na tvůj hlas a do světů jiných unikám zas … té růži, jež trnem zraňuje a vůní vábí mě k sobě blíž, pošeptám všechno, co Ty jen přece tak dávno víš. Přitom, jak sladce mámí mě její dech, poklekám s modlitbou i prosbou na svých rtech. A voní zem, která do kolen mě chladí, a voní vítr, co duši k letu svádí …

Rose Seljuke
Rose Seljuke (Chopard)

Steampunková růže … Jako malá jsem si ráda prohlížela ilustrace v románech Julesa Verna a dnes vím, jak by mohla vonět některá z dam v jeho příbězích. Například omamně sladkou růží zahalenou v obláčku vůně dřev a k tomu lehkým kovovým chladem. A trošku vanilkou. Je to krásné!

Rose Tonnerre / Une Rose
Rose Tonnerre / Une Rose (Frederic Malle)

Slečna Ro … Říkám si slečna Ro. Bohužel jen já. Pro ostatní jsem „trhlá Rózina“, „ta vod vedle“, „to vokatý vyžle“ nebo někdy taky „hej ty!“ … slyším na všechno. I když většinou dělám, že neslyším vůbec. Je to tak nejlepší. Když musím vylízt ze svýho pavlačovýho kamrlíku, kterej mi po smrti rodičů přidělila teta, tak si představuju, že mám kolem sebe bublinu. Velkou duhovou bublinu, ve který pluju prostorem a nikdo do ní za mnou nemůže vlízt. Nejradši jsem, když nikam vylízt nemusím. Zavřu se doma a žiju jinej život. Nebo jiný životy. Prostě jak mám náladu. Pěkně se obleču, protože v těch mých příbězích jsem za dámu. Jsem slečna Ro, kterou všichni obdivujou a milujou. Jako mě milovali naši a možná i jiní, dřív, než se všechno podělalo a než mi ze smutku hráblo. Jo, někdy si myslím, že jsem cvok a ostatní si to asi myslej pořád. I teta. Je člověk cvok jen proto, že mu je v jinejch životech líp než v jeho vlastním? … a tak se pěkně obleču do černejch šatů, který nosila máma, když byla ještě slečna. Slušej mi! Chvíli se nakrucuju před zrcadlem, ale chybí to hlavní. To, bez čeho by slečna Ro nebyla dokonalá. Opatrně otevřu starou dřevěnou truhličku a vyndám svůj poklad … jednoduchej skleněnej flakon se zbytkem zlatavý tekutiny. Mámin parfém … miluju ho! Miluju to omamné nasládlo růží. Růže to byla mámina květina. Zlehka se navoním po obou stranách krku, jak jsem to vídávala u mámy, a slastně nasávám tu vzácnou chvíli. Před očima se mi roztočí velkej rudej květ. A vidím taky starožitnej draze vypadající dřevěnej nábytek a měkoučkej tlustej koberec a krásný obrazy na zdech a na leštěným stolku skleněnou číši s rudým vínem a siluetu někoho o kom vím, že mě má rád, jen je trochu problém mu dát nějakou podobu … zatím … jo, to je jinej život pro slečnu Ro. Plnokrevná vůně růže s jemným akcentem dřev a muškátů. Krásná!

Rossa Margeaux
Rossa Margeaux (Royal Diwan Group / George Kordahi)

Ovocná růže s cukrovou polevou … Vůně se otevírá poměrně slušnou ovocnou náloží, cukrem oslazenou, takřka sirupovité konzistence. A chvíli trvá, než se ukáže zbytek. V tomto případě pěkná do broskvova zabarvená růže a pačuli, které jí dává hloubku. Ano, pačuli je zde znát dost, takže pro ty, kteří ho nemusí, může být tahle variace na růži problém. Ale mně se to líbí!

Rouge (Eau de Parfum)
Rouge (Eau de Parfum) (Royal Diwan Group / Western Valley Avenue London)

Je letní odpoledne, které je přímo stvořené k lenošení někde ve stinném koutě jinak sluncem zalité zahrady. A tak si lenoším na dřevěné lavičce, občas usrknu chladnou perlivou limonádu s malinovou příchutí a užívám si okamžiku všemi smysly. Keříky rybízu jsou obsypané zralými plody a ty, které jsou červené, barevně ladí k rozkvetlým růžím, co tak omamně voní … Rouge je v úvodu perlivá, zelenými tóny lehounce nahořklá, ale zároveň se takřka ihned objevuje růžová sladkost, která postupně nabírá na síle. Vše se točí kolem sytě vonící růže. Chvilková ovocnost, dřevitost, hrstka pomerančových květů nebo měkké pižmo jsou zde jen proto, aby vytvořily bohatě zdobenou kulisu pro královnu květin.

Rouge Avignon
Rouge Avignon (Phaedon)

Temná růže ... poslední živoucí květ rudé růže shlížející na opadávající okvětní plátky svých sester. Černající se rudá, život proměňující se v prach ... sladký malinový likér, opojný, teplý a hustý ... proužek dýmu ze santalových tyčinek stoupající v kouzelných tvarech ke vzdálené kamenné klenbě ... hořící pryskyřičná louč ... hlubiny sladce opojné ambry ... touto vůní by se člověk až opil. Čarovné pojetí růže!

Royal Bain de Caron / Champagne

Voňavá pěna do koupele ... Ovocně vonící růže se špetkou šeříkového pudru, lehounký závan dřev a sladké vanilky. Příjemno, které nastoupí ve velkém stylu, ale velmi rychle se vytratí a nechá za sebou jen slaboučkou ambrově pižmovou stopu. Po pár minutách vůni vnímám jen s nosem přitisknutým k zápěstí. Takové letmé pohlazení smyslů, které vyloudí úsměv na tváři. Je to milé.