Voní jehličím a zeleným mechem ten skrytý svět v lesním stínu. Voní zemí a pryskyřičným dechem a z chladnoucího ohniště tančícím šedavým proužkem dýmu … Zeleně zemité aroma pačuli, chladivé a temné, prostupuje medově nasládlou vůní květů anděliky a lehkou hořkostí listů a stonků. Přidá se omamný jasmín, který zde nepostrádá stopu živočišnosti, a kořenitý, hluboký tón hřebíčku. Větvičník podtrhuje dřevitý akcent a naznačuje chyprový charakter celé skladby. A santalové dřevo ji celou zlehka prohřívá. Paloma Picasso je pro můj nos magickou vůní. Působí temně a chladně, ale ukrývá v sobě i hřejivé světlo. Jako sluneční paprsky, které si najdou cestu skrze husté koruny stromů a pohladí kousek země schovaný v lesním šeru. Dřevitá, lehounce květinová, zemitá, chyprová kráska.

Kdo si ve vůních rád vychutná hořkou citrusovou notu, ten si s Paradisem přijde na své. Úvodní tón působí jako sprška chladivé svěžesti. V tuto chvíli se svět točí kolem grepu, k němuž se přidá kyselkavá a lehce trpká rebarbora. Potom je tu vetiver. Pěkně zemitý, do oříškova laděný se postará o to, aby ovocně citrusový charakter celé kompozice získal trochu vážnosti. A z Paradisa se vyloupne suše ovocně citrusová vůně s lehoučkou kouřově zemitou a svíravě trpkou stopou.

Nekoná se růžově něžná romantika, kterou jsem očekávala. Místo ní se mi odhalila poněkud drsnější růže se zelenými dřevitými stonky, ostrými trny i kořeny obalenými mokrou zeminou. Květinová nota je zde utopená v pořádné dávce pačuli, takže více než růži cítím mechovou zeleň, vlhkost, dřevo a hlínu.

Tajemství zahradních stínů … Horké slunečné odpoledne, v němž útočiště nabízejí chladivé stíny okolní zeleně. Stinná zákoutí nektarově vonící po růžích a narcisech, dýchající zemitou vlhkostí zlehka okořeněnou pikanterií dřevin přitahují jako magnet a příjemně chladí rozpálené tváře. Sytá zeleň mladé trávy rozradostňuje duši a zvýrazňuje barevnost kvetoucí krásy všude kolem … velebnost okamžiku. Půvabná květinová chypre zlehka ohlazená příjemným mýdlovým akordem. Elegantní, něžná a nadčasová skladba.

Emoce na uzdě … Chvíle pro zeleninovou svačinku a krátké zastavení v uspěchaném dni. Na měsíčky nakrájená rajčata, zlehka dochucená solí a pepřem, pouštějí svou šťávu na porcelánový talířek. Letní den jako malovaný a voňavý po schnoucích travinách, po bylinkách a nasládlé pryskyřici. Člověk by se až s radostí zasnil … škoda, na emoce a sny není čas. Nebo? Slunce svými teplými paprsky neúprosně narušuje strohost všedního dne a fantazie pracuje na plné obrátky. Být tak jinde, položit si hlavu do mechu a prostě jen být … Hořkosladká, vzdušná vůně s především dřevitými nuancemi. Chladná lady s upjatou maskou všednosti. Ale přece jenom! Tam uvnitř je něco hřejivého, něco zkroceného …

Úvod voní jako červené bonpari. Chvilka sladce šťavnaté rozpustilosti. Za chvíli začínám vnímat něco krémově oříškového a po bonbonech není ani vidu ani slechu. V mléčně krémovém obláčku, který je později lehounce nahořklý po mandlích, se drží jen jemná ovocná stopa. Nevím, jak to dělá, ale tato vůně ve mně probouzí radost. Ničím nekomplikovanou, prostou radost ze života. Snoubí se v ní dětská hravost a dospělácká rozvážnost.

Sametová … Velmi příjemná sametově hebká sladce vonící růže, která je jen lehounce zabarvená šafránem a rozostřená jemnou pryskyřičně dýmovou clonou. Krásná a plnokrevná vůně orientálního ladění.

Dřevitá růže s perleťovu glazurou. Úvodní tóny krátce poškádlí smysly pepřovou pikanterií, po níž se rozvine sladce vonící růžový květ. Aroma růže prolnuté suchými dřevinami a zemitým pačuli zůstává neměnné po celou dobu projekce. Klidná a elegantní vůně.

Zahrada rozkoší … Žádné „noir“, ale lechtivé doteky slunečních paprsků na hebké kůži a vzduch prosycený sladce květinovou omamností, která v sobě nese stopu vlhké zeminy. Šťavnatost kvetoucího jara, rozechvělá radost z prostého bytí, příjemná malátnost umocňovaná všeobjímajícím voňavým teplem a probouzející se touhy kdesi uvnitř samotné duše. Květinový nektar po kapkách se vpíjející do jemňoučkého semiše a letmý závan tabákového aroma začarovaný v jantarově pryskyřičných tónech a nakonec proměna v laskající chladivé hedvábí dotýkající se smyslů s nekonečnou něhou. Je nádherná, tak trochu retro … vůně příslibu všemožných rozkoší.

Příjemná tělová vůně s našlehaným pistáciovým krémem a medovým akcentem. Zpočátku jsem z ní byla v rozpacích, ale postupně se mi začala líbit.

Když svět barvami svítí když právě teď lehké je bytí když životem vzduch voní když smíchem duše zvoní tak přivoním k růžím po jejichž kráse stále já toužím a sluncem nechám se hladit po tváři … Prvními tóny mi Petra připomíná Coco Mademoiselle. Otevírá se sladce šťavnatou svěžestí mandarinky, která se vsakuje do suše zemitého pačuli. Za chvíli vnímám růži s příjemnou pikantností, kterou má na svědomí pepř. Přidává se dřevitost a velmi jemná balzamičnost pryskyřice s medově ambrovým nádechem. Hřejivá, suše pačuliová růže, lehounce kořeněná a něžně ambrová. Jako celek na mě tato vůně působí exoticky, zároveň však elegantně a umírněně.

Romantická elegance ... něžná růžovo-kosatcová pižmovka.

Když světlo voní po mandlích a v srdci když mi zvoní smích když zdá se mi sen o růžích a chvíle když je ve verších … Slunce se ospale sklání nad záhonem růží a ve stejné chvíli, kdy stále se prodlužující stíny objímají svět, dokresluje bronzovým zlatem krásu květů. Vzduch je jak křišťál průzračný a všude tam, kam slunce ještě dosáhne, se jemně třpytí. Na jazyku cítím chuť dozrávajících meruněk a nos je plný sladkobolné symfonie růží, dřevnaté zeleně s mandlovou hořkostí a chladem večera, co voní temnou zemí. A z mojí kůže jemně sálá hřejivá ambra se sladkou skořicí … poezie okamžiku. Mandlová růže, suše sladká, proměnlivá, hřejivá i chladná, usměvavě zasněná, nádherná a návyková.

Ničím osobitá, ničím zajímavá. Cítím pouze jednolitou drogérkovou sladkost s podivným plastovým tónem. Toto má být niche vůně?

Korálová růže … Nejdříve krvavě rudý pomeranč, který osvěží a lehce nabudí smysly. Potom něžná orosená růže, která srdce naladí k romantickému rozpoložení. Nakonec sladký, jemný, korálově zabarvený pudr, který obejme duši a chrání ji před všemi strastmi světa. Název této vůně přesně odpovídá tomu, jak ji vnímám. A ještě musím potvrdit v mnoha recenzích zmiňovanou podobnost s Coco Noir. Skutečně si podobné jsou, ovšem Pink Coral je pro můj nos více pudrová.

Je libo protáhnout nos? Kafrová mast, mentolové dražé, snítka kopru a pocukrovaný kousek dřeva … poněkud netradiční záležitost, pokud bych na ni měla nahlížet jako na parfém. Dejme tomu, že by tak voněla mastička na odřený nos při rýmě. Tak to by bylo příjemné. Ale jinak pardon, to ne.

Tak trochu umělá … Tady mi chybí to „něco“, co mě na vůních baví. To „něco“, co vyvolá emoci, představu, náladu … a tak marně hledám v té zvláštní nahořklé sladkosti živoucí pivoňku. Není tu. Nalézám jen povadlý květ, který někdo nacpal do plastového pytlíku. Snad v bláhové touze uzamknout zbytečky jeho krásy před neúprosným rozpadem. Ne, není až tak špatná. Není ale ani dobrá. Je tak trochu umělá … neživá.

Prý je to kouzlo, když bosá projdu se houštinou zelených stonků a uslyším cinkání modravých zvonků, prý je to znamení ze světa víl a chvíle zjevení mých dětských chvil … Zelenkavě květinová něha, v úvodu trošku trpká, později však krémově hebká. Vůně pro duše, které věří na pohádky.

V měkkém svitu staré lampy je malý svět a kolem něj závoj tmy jak černý vesmír, kterým letět můžeš tam a zpět. A že se vždy zpátky vrátíš, to stará lampa dobře ví, protože tím světlem měkkým směr zbloudilcům všem napoví … Svět usíná v tom podzimním čase, už smráká se a mně zasteskne se … zase. Jdu ztichlým parkem, mokrou cestou, v níž zrcadlí se malé světy starých lamp. Rozpité žluté ostrůvky světla seřazené za sebou jako planety v černém vesmíru. Jen jedna, tam vzadu, občas blikne. A já pluju černotou směrem k ní. Mám pocit, že ke mně mluví a šeptá mi tajemství, co nikdo neví. Už jen pár kroků a jsem tam, jsem v malém světě, jenž patřil nám. Stojím tady, vzpomínám a cítím vůně našich rán … švestkový koláč a skořici a vanilkou svíčku vonící. I sladkou ambru s jehličím, kostelní lavice a dlaň svou v tvé a pak zatmění v srdci a na tváři slano, když poznala jsem, že milovaná být mi není dáno … lampa zas zabliká, je čas jít ... je čas žít ... sama. Miluji podzimní vůně a toto je jedna z nich, jedna z nejlepších!

Cítím omamně vonící narcisky se zelenkavě natrpklým aroma černého rybízu. A potom sladkost máku a vanilky, růžový olej a hřejivou ambru. Opulentní květinová vůně, která kolem sebe šíří zlatě hřejivou auru. Je vznešená, dospělá a krásná.

Tajemný elixír plný koření, omamných květin, dřev, temně fialových švestek a jantarových pryskyřic. Úvod je aromatický a lehce bylinný po anýzu s koriandrem. Cítím dotek šalvěje a kmínu. A pak vše sládne omamnými květinami, mezi nimiž dominuje tuberóza, a tmavým hustým lesním medem. Objeví se švestky. Velké, zralé, plné sladké šťávy, která se proměňuje v lahodný likér. Přidá se dřevo vonící pryskyřicí a také sladce, kouřově laděná ambra. Poison je pro mě podzimní vůně. Temná, uhrančivá a čarovná.

Sirupovitá růže zakápnutá pomerančovou šťávou, ovoněná vanilkou a lehce přibarvená santalovým dřevem. Na můj vkus dost sladká a jaksi "ulepená". Lehce zapomenutelná úlitba modernímu trhu nutící mě k povzdechu.

Kytice jarních květů … Nikterak náročná květinová vůně chladivých akcentů v prvních tónech, které vidím jako průzračné kapky rosy. Postupně se přidává krémové měkoučké pižmo a vše je takové vláčné, klidné, tiše se usmívající. Toto je vůně pro romantické duše jako stvořená a mně se líbí, že i přes svou zdánlivou jednoduchost má v sobě něco mimořádného. Napadá mě … ona je ušlechtilá.

Sám rudý, sluncem však zlacený jediný květ růže a srdce se usmívá. Kdo za to může? Barvy. Červená, zelená, žlutá, zlatá … purpurová, hnědá … všechny syté a krásné. Mohou být barvy živé? Barevné jsou šaty, které mám na sobě, barevné jsou květiny kolem mě. Stejně jako věci, místa i myšlenky v mé hlavě. Barevná je i vůně, kterou cítím. Je jedna? Nebo je jich víc. Je jedna z mnoha, z mnoha se stává jednou … vůně dřevěné lavičky ve stinném koutku starého parku, vůně zeleně, která tomu kousku ticha panuje společně s chladivým stínem. Vlhko tam se držící, ale o pár kroků dál příjemné teplo slunečních paprsků. I to voní. A tím vším se nese omamná sladkost jediné růže, která svou červení přitahuje můj pohled. Osamocený květ, zatím, je jedním z mnoha, které se co nevidět rozvinou … Malinko mi připomíná Epic tato vůně s krásným charakterem. Dřevitě květinová, pozitivně laděná a zároveň důstojná.

První dojmy - nálož koření, pačuli a dřev a kdesi vzadu sametově vonící rudá růže.