Sladce dřevitá ... prvních pár okamžiků po aplikaci cítím něco jako desinfekci. Postupně vůně sládne, objevují se bylinné tóny a celá kompozice houstne a usedá na prohřátých akordech dřeva a ambry. Působí na mě lehce ospalým dojmem.

Renesanční alegorie ženskosti … pikantně laděné tóny černě fialové moruše otevírají náruč, v níž objímají záplavu květeny. Krémová magnolie drží prim, avšak především při odeznívání ovocně akcentovaného začátku se krátce a poměrně halasně prezentuje omamně vonící jasmín. Svou živočišnost zde dává na odiv bez jakýchkoliv skrupulí a slabší nosy by v tuto chvíli mohly utrpět menší úlek. Naštěstí netrvá dlouho, než se bílý uzurpátor uklidní a stáhne se do pozadí, aby si ke svému přišel také další ze společníků něžné magnolie. Zatímco magnolie tuto skladbu povznáší svou růžovou něhou do takřka až rozverných výšin, sametově temný kosatec její rozjuchanost uzemňuje klidným a stálým akordem. Rozvernost zůstává skrytou mízou lehce snivé melancholie. Obraz ženského půvabu, který je zasazen do pevného dřevěného rámu, na němž mihotavý plamínek svíce probouzí zvláštní světlo … snad záři několika zapomenutých pryskyřičných slz …

Milovaná ... pro mě je Beloved jedna z nejkrásnějších vůní mého života. Překrásná květinová kompozice, která mi evokuje nejjemnější hedvábný šál, jehož dotek je chladivý a zároveň zvláštně hřejivý. Bohatá kompozice, v níž se květinovými akordy prolínají tóny gurmánské i dřevité, jemné nuance pryskyřičného třpytu, pižma, kůže ... složení vskutku opulentní a celek vysoce noblesní, půvabný a svůdný. K Beloved mám silný osobní vztah, je mou milovanou ...

Parfémovaný olej, který mě k vyzkoušení zlákal svým bohatým složením. Květiny, ovoce, ambra … no, má očekávání byla asi příliš velká. Je to mix všeho, což by mi nijak nevadilo, kdyby to celé nepůsobilo lehce upoceným dojmem. Květinová ovocenka, celkem výrazná a se slušnou výdrží. Za mě neutrál.

Čaruj, čaruj skrytá v mlze líbeznosti krásko bílá … opíjej srdce, co v lásce se postí až dosud … Odstíny zeleně otevírají smyslům kompozici, jejímž srdcem je půvabná a nezvyklou něhou omamující tuberóza. Zelenkavá dřevitost přechází do krémové běloby, která se jako mlžný závoj rozprostře v prostoru. Chladivá vzdušnost rozpíná vůni tuberózy snad až za hranici vědomí … hlava se zatočí … a vědomí padá jak sněhová vločka zlákáno náručí pižmového polštářku, v němž zůstala trocha lidského tepla.

Mystická čerň … Vůně, ve které se přelévají chladné mýdlové tóny přes hřejivou balzamičnost pryskyřice. Růže je zde temná, olejovitá a zastřená. Celek je vláčný, měkký a řekla bych, že této vůni musí svědčit teplo.

Sladkost k čaji o páté … Voní to kávou s kapkou likéru a taky vanilkou a šťávou z lesního ovoce. Celé je to takové pěnové, nadýchané a nahořkle sladké. Zprvu všeho moc, ale po chvíli jen pár zbylých drobků ...

Chvilky kávové … Akorát do dlaně padnoucí šálek a v něm životabudič i útěcha v jednom. A to aroma, které se člověku vetře do vědomí a přitahuje si jej jak na neviditelné šňůře, hmm, … kdo odolá? Já ne. A tak si z šálku, co mě hřeje v dlaních, usrkávám své chvilky kávové … Vůně mléčně kávová, do pěny našlehaná, ozdobená kandovanou pomerančovou kůrou a drobnými bílými kvítky a také jemně dřevitá, aby se její rozkošnictví zasnoubilo s noblesou. Podzimní, labužnická, hřejivá i elegantní.

Pevné objetí tepající vášní následuje s dech beroucí rychlostí první letmé citrusově chutnající políbení. Bouřlivá exploze květinových tónů a šťávy černého rybízu, fontána opojnosti a sladkobolné svěžesti, jejichž je na krátko celý svět tanečním parketem. Odkudsi však do jejich těsného objetí začíná pronikat nasládlý dým, omamuje a tlumí tu prvotní divokou jízdu, vše houstne, přibývá stínů a líně se kroutící proužky kouře prosycují celou scenérii vůní hořké čokolády a dřev nesoucích stopu temné zemitosti. A ještě něco … sotva slyšitelný, ale neskutečně krásný šepot pudrově fialkového akordu je jako křehkou glosou malé holčičky uvnitř ženského srdce … Vůně osudu … božská! Trosečnicí jsem v moři svých snů na černých vlnách jen šepot můj jak majáku světlo, to dotek je tvůj poselství přílivu … tobě! Pro mě sviť, prosím, až do konce dnů ...

Úvod vzbuzuje dojem vlhce zeleného dusna, ale zanedlouho začínám vnímat příjemnou květinovou nasládlost, ze které nejvíce vystupuje konvalinka. V základu je vůně lehounce pudrově ambrová a nechybí pár krystalků soli, která dodává celku výraz léta. Pěkná, hladivá a spíše decentní vůně.

Jdu si po kolejích a s hlavou v oblacích a srdcem jakbysmet a s touhou po nadějích a vírou v krásný svět jdu si po kolejích a radost je cíl … Přivoním k růži a s úsměvem sladkým od višní se těším z chvíle, co zrovna je. Voním si po madlích a neřeším svět, černou mám jen na oblečení, v myšlenkách ne … jsem pořád holkou a čert vem věk. Růžovogurmánská laskomina, která nedá spát.

Temný přelud, o kterém nikdo neví někdy spí a někdy se zjeví … Černá tajemná sladkost. Měkoučká jako samet, ve kterém se místy zatřpytí zlaté nitky. Chutná jako drahá hořká čokoláda s kapkou rumu. A voní trochu po kávě, trochu po hořkých mandlích a také po dřevě. Lahodná, suše sladká, gurmánská, sametová, temná, záhadná vůně.

Budoárová ... První, co mi má fantazie po nanesení vůně na kůži ukáže, jsou těžké tmavé závěsy rámující vysoké okno, měkký koberec, sametem potažený taburet, toaletní stolek s krásně zdobnými flakony, pudřenkami a dalšími proprietami. Atmosféra intimity je duchem této tiché místnosti, stejně jako vůně leštěného nábytku, aroma pelargonií kvetoucích v keramických nádobách na malém balkoně, vonící potpourri volně nasypané v dekorativní míse a na malém stolku odložená sklenička se slzou švestkového likéru … Dřevitá vůně s akcentem suchých květin a dotekem švestky. Působí na mě jistou smyslnou distingovaností a určitě si ji řadím k vůní, které dokáží pozvednout sebevědomí.

Divná, nijaká vůně. Nepříjemná.

Když květiny vábí... Líbí se mi rudý flakon, ale vůni vnímám v pastelových tónech šedé, růžové a nude. Ale až za chvíli. Nejprve je to lehounce mentolově svěží a člověku protáhne nos. No a potom pomalu sládne a pudrovatí, chvíli cítím jasmín, chvíli tuberózu, cítím i dotek olejovité růže a vše je stále více měkké, hebké a takové ... zasněné? Krásná a ještě jednou krásná, celoroční, nadčasová vůně.

Když se jasmín směje... Vnímám ji žlutě, takže barva flakonu mi k ní sedí. Vůně dnů zalitých sluncem, provoněných květinami a prožívaných s alespoň kapkou rozpustilosti. Pro můj nos je především o jasmínu a suše pudrovém měkoučkém pižmu. Tomu však předchází zelenkavě svěží úvod, něco jako čerstvě uříznuté stonky v křišťálově průzračné vodě. Moc pěkná květinovka, která v sobě šikovně vyvažuje eleganci a veselého ducha.

Mandlová třešeň … Jaro se pomalu stává létem, obloha je bez mráčku, svět sluncem září a všechno je barevné, voňavé a laskavé. Snad ani nejde jinak, než aby se i člověk sám stával uprostřed vší té krásy tvorem laskavým. Je to květinové? Není to květinové? Ovšem, je to květinová vůně, ale ne ledajaká. Mandlově nahořklá a zároveň do mléčně sladké pěny našlehaná, smetanově hladká a přitom lehounká jak pírko. Tomuto říkám romantika!

Hořce citrusový úvod mi připomíná kvalitní kolínskou, v níž se snoubí osvěžení s elegancí. Přidává se povzbudivě aromatický rozmarýn s lehoučkým pryskyřičně zeleným tónem a křehký jasmín, který je zde zakomponovaný s půvabnou lehkostí. Zlehoučka proslazuje bylinně citrusový charakter celé kompozice, přidává ženskost a něhu. Základ je měkce pižmový, takřka krémově hladký. Krásná vůně se schopností osvěžit smysly a zároveň zklidnit myšlenky. Aromaterapeutická a radostná.

Najednou vše modrým bylo a třpytilo se prachem zlatým. To modro mě objímalo měkce, tiše ... a okamžik stal se svatým. Blue Amber má na mé kůži zpočátku podobu zemité, kořenité vůně, kdy výrazně vystupuje aroma muškátu. Tento rozjezd je bohužel pro mnohé celkem nepříjemný, alespoň dle nejrůznějších komentářů, které jsem četla. Navíc to není otázka vteřin či minut, ale spíše několika desítek minut. Ale já si ráda počkám, navíc mi tento lehce neučesaný úvod nijak nevadí, protože se dočkám překrásné zlatavé ambry, která se jako hustá sladká tekutina rozlévá po modrém sametu. A v chladném vzduchu se promění v tajemný lapis lazuli. Pro mě vůně celoročně nositelná a trochu vintage, což jí dodává punc výjimečnosti.

Citrusově svěží, dřevitá, bylinná a trošku květinová vůně se špetkou prachové sladkosti. Pěkná.

Procházka po dešti ... pryskyřičně dřevitě květinová vůně s výrazně kořeněným výrazem. Dlouho trvá než se usadí úvodní štiplavé tóny a vše se alespoň trochu zaoblí a zjemní vůní květin. Koření je zde na můj vkus příliš, ale celková atmosféra nepříjemná není. Bluebell bych nosit nedokázala, avšak sem tam jej cítit ve vzduchu ... to by mohlo být fajn.

Mám ráda tuto v úvodu trpce svěží a později sladce pudrově nadýchanou vůni. Sametová broskvová slupka s kouskem šťavnaté dužiny,jemný kosatcový pudr a pár kapek růžového oleje. A nakonec jemný dotek vanilky s hřejivým pižmem.

Lehce nahořklá krémová růže s broskvovým akordem. Elegantní vůně, které sluší především teplo.

Svobodná duše … Je to tak, že mi dělá problém zachytit slovy vůni, kterou vnímám jako pánskou. Takže vůbec nevím, co k Bohemian Soul napsat … co cítím? Kapku nějakého kvalitního alkoholu, hodně dřeva, proužek dýmu, pryskyřičnost myrhy a kosatcový opar. Ten alkohol za chvilku zmizí a na kůži zůstane měkká dřevitě semišová vůně. Hezké!

Dřevo, pudr a sladké já … Tak to mám ráda. Když je teplo, času habaděj a nic nemusím. Můžu se třeba courat starým městem, koukat do výkladů všemožných obchůdků, usmívat se do slunce nad hlavou, dát si kafe támhle na rohu … cokoliv. A vnímat. Všechno od barev, zvuků až po vůně. To poslední úplně ze všeho nejraději. Každá voňavá molekula teď sálá horkem a je vláčná, táhlá, podobná medové niti. Žádné ostré kontury jako v zimě. Citrusy rychle zesládnou, rozplynou se pod tíhou krémového ylangu a ten? Ten taje na žhnoucím santalu tak dlouho, dokud se nepromění v heboučký pudrový povlak. Odlepím nos od zápěstí, ale stejně za chvíli neodolám, abych se zase neočichávala jako pes. Snažím se nenápadně, občas se to však nepodaří … co koukáte, pane? Nikdy jste k sobě nečichal? I mně tato vůně připomíná Samsaru, protože santal zde je stejně živoucí jako v ní. Krásná a horkokrevná, ale přesto pro Chanel typicky elegantní.