Heeley

Korsičanka Nápodobně. Kdyby se vůně jmenovala jinak a člověk v ní nehledal to, co název avizuje, tak se očekávání a hodnocení ubírají jiným směrem.

kdysi vyřkla:" Wow!" A pak okouzlení ubývalo a ubývalo

​Som chvíľu nevedela, či píšeš o vôni, alebo väčšine manželstiev

slniecko Tak negativní přeci nejsem

slniecko 

Blanc Poudre

Bílý francouzský porcelán? Ano, džbán plný sladce perlivé kokakoly, ze kterého si právě naléváme do skleničky. A tím vším se prolíná vůně čistě vyprané blůzky z chladivého hedvábí, které příjemně šustí, jemného pudru a vanilkových rohlíčků. V jednoduchosti se někdy skrývá ta největší krása a to je přesně tenhle případ. Jen je škoda, že se vyrábí pouze stovky, s menším bych to zkusila hned.

Zkouším pár dní Esprit du Tigre, který to v dosavadních recenzích schytal, ale já jsem k němu podstatně shovívavější. Je to bylinná smršť, absolutně nesladká, podepřená esenciálními oleji a silicemi (eukalypt, čajovník, skořice, kafr...). Na chvíli se mi tam mihnul i stín Mandragory. Budu se muset k testování vrátit i ve vysloveně letních vedrech, protože to by mohla být skvělá vůně do teplot, v nichž citrusovky kysnou, vodní vůně zahnívají, lehké bylinky se odpařují a sladké vůně se stávají ještě nesnesitelněji sladšími.

wendulka Krásné foto, vůni jsem skoro necítila

Fleur a u mě zase nálož hřebíčku. a přes ni se neprodere nic :(

alibi Já cítím hřebíček až v úplném závěru, a to spíš sympaticky do karafiátova.

Fleur to se máš

Sel Marin

Popíjím citronádu s plátkem bergamotu a pozoruji, jak vlny narážejí o útes. Kolem roste rozmarýn (rosmarinus, lat. mořská rosa) – nemůžu si pomoc, cítím ho, i když není uveden ve složení. Vítr ke mně přináší vůni moře, vůni studené slané vody a zemitě zelených mořských řas. V této fázi se vývoj zastaví a vůně začne postupně přes zeleno-dřevitý akord odeznívat. Výdrž přesahuje 4 hodiny.

Zkouším už několik dní a vnímám ji naprosto stejně.​

wendulka

Phoenicia: Když James Heeley při brněnské prezentaci svých vůní mluvil o kadidle, které jako protestant vnímal bez jakýchkoliv náboženských konotací, zmínil právě parfém Phoenicia, v němž chtěl rekonstruovat, jak mohla vonět dávná civilizace. Kadidlo tu má skutečně daleko do kostelní vůně. Slouží spíš jako roznětka pro explozi datlí a švestek naložených v koňaku. V této fázi se vůně zdá být smyslná jako harémová kráska Aziyadé, ale Heeley je anglický džentlmen, takže krásnou Féničanku rychle zahalí do pláště z jemné kůže a pro jistotu ji zamkne za dřevěnými dveřmi. V sousedství cedru a santalu se pouze jemně připomíná oud. Decentní orientálka, kterou tvůrce záměrně zpracoval tak, aby působila diskrétně. Opulentní složky dávkované v duchu klasicistního minimalismu jsou potěšením a soukromým tajemstvím pro samotného nositele vůně, protože do prostoru příliš nejdou.

Kdyby extrait jen o něco víc povlával kolem mě, určitě bych Phoenicii pořídila. Takhle je sice na seznamu přání, protože je krásná, ale rozhodně ne prioritou seznamu nákupního.

Fleur S tou intenzitou a výdrží to asi bude u Phoenicia individuální. Jednu dobu jsem o ní dokonce uvažovala. jenže pak přišla Aziyadé a už nebylo nad čím dál dumat.

Esprit du Tigre

Na základě recenzí jsem čekala divokého zeleného tygra, který mi protáhne nosní dutiny, no místo toho se na mé kůži objevila nikterak silná peprně mátová mast se šalvějí. Teprve po rozvonění se z obláčku kardamomu, drceného černého pepře a suchého vetiverového kouře vynořilo vrnící, palčivě hřebíčkové mládě se skořicově hebkou srstí, dovádějící v pilinách.

(https://zooborns.typepad.com)

Zeste de Gingembre

Když jsme v květnu měli možnost přivonět k vznikající vůni postavené na zázvoru, začala jsem se nesmírně těšit, že třeba najdu nástupkyni za zrušenou Mandragore od Annick Goutal. Očekávání se sice nenaplnilo, ale kdybych tuhle - jinak povedenou - svěženku zkombinovala s Cardinalem, třeba se trošku přiblížím. Prozatím alespoň zkouška samostatně:

Zázvorový ohňostroj, který k jiskření nepotřebuje noční tmu. Nastrouhaný čerstvý zázvor, tenké plátky limetky, rozdrcený kardamom, pepřová závěj. Nemíchat, nedýchat. Přírodní, až kuchyňsky autentické suroviny víří v teplém letním vzduchu, s plynoucím časem ztrácejí na štiplavostí a ponechávají si příjemnou vlahou svěžest, jež přetrvá i několik hodin. V závěru zabliká mandarinkové slunce jako tajný signál a potom už vůni objeví jedině pes vycvičený na zázvor. Minimalistická vůně, která staví na jednoduchosti a nesnaží se zaujmout nějakým nečekaným obratem.

Fleur Zeste de Gingembre jsi popsala dokonale, přesně taková je :)

L´Amandiere EdP

Ve stínu lípy zešílela Matka příroda a nechala najednou rozkvést stovky hyacintů. Je to opojné a uklidňující zároveň, protože vůně z květin je sytá a příjemně osvěžující jako zchladlý lipový čaj. Vlhkost se postupně odpařuje a zůstává po ní pudrový poprašek mírně sladký po mandlích. V závěru mám chuť vůni přejmenovat - to, co kolem mě povlává jako mušelínový šál, je totiž nádherná mimóza.

Ve srovnání s extraitem je to odlehčená a méně opojná verze, ale stále dost zajímavá pro ty, kteří mají rádi čistě květinové vůně.

Fleur Aha, já jsem si říkala, proč ji James dává najednou do jiné lahve a navíc 100ml Extrait byl pro mne moc silný, tak díky za tip na vyzkoušení!

Pořád teď jedu v různých růžích, tak jsem se těšila na pořádné prozkoušení Hippie Rose. Vůně od Heeleyho mi všechny připadají (kromě extraitů) takové vzdušné a svěží, byla jsem tedy připravená na orosenou růži. Jenomže se dostavilo obrovské zklamání: růže pod hromadou slupek z kyselých jablek, když ten skoro avivážově řezavý tón zmizí, tak ho vystřídá skoro dusivý pudr. Kdybych nevěděla, co zkouším, tak bych si tipla nějakou drogerii kolem roku 2000.

Ještě jí dám šanci, ale zítra to fakt nebude...