Baruti

Na parfums nabízejí tuto značku i vzorky. Složení je moc zajímavé, neznáte někdo?

Melkmeisje

Chai

Indigo

Berlín in Winter

Voyance

Jj, taky me zaujala, proto jsem sem do databaze zadala ty vune uz si pred dvema tydny. A minuly tyden jsem si vsimla, ze k nim konecne udelali vzorky a oproti tem ostatnim nikovkam nejsou v pomeru k objemu tak predrazene. Dneska si jdu od tri z nich Chai, Berlin im Winter a Melkmeisje vyzvednout vzorky. Tak sem postupne behem par dnu dam dojmy.  

Děkuji za odpověď. Také chci objednat nějaké vzorky, tak neodolám a některou z Baruti taky risknu.

Chai

Tohle je jedna z mála vůní, co doopravdy z větší části připomínají vůni Masala Chai. Přináší kompletní obraz posezení v kamenné čajovně. Tenhle čaj je kořeněný jemně namletou teplou skořicí, hřebíčkem, kandovaným zázvorem a neopomenutelnou troškou kardamomu.

Vedle konvičky s čajem stojí i svíčka, z níž pozvolna odkapává vosk a nechybí ani stojan se zapálenými vonnými tyčinkami. Nezbývá tedy, než se uvelebit na židli, polstrované drhnoucí kůží, nalít si čaj do šálku a zalít jej teplým mlékem a navrch posypat i špetičkou kakaa.

(www.yummly.com)

Melkmeisje

U téhle vůně mě zaujal fakt, že je prý inspirovaná obrazem Mlékařka od holandského mistra Jana Vermeera. ale už ze složení mi bylo jasné, že moc mléčná asi nebude. A opravdu bych to viděla spíš na jarní louku nebo rozkvetlý sad, který otevřeným oknem mlékařku láká ven.

Především je to jemná vůně šeříku a lipového květu. Po počátečním závanu vodnaté svěžesti voní převážně trpce zeleně, ale s pomocí hrušky se změní v hladký medově nasládlý, něžně opojný květinový nektar. Doslova to v člověku vyvolává chuť lehnout si do trávy a vychutnávat si tu vůni pylu všude kolem (bílé pižmo). A nakonec podlehnete a jdete,

Až po pár hodinách by se dalo říct, že se najednou skrze tu květinovou hradbu vynoří mlhavá připomínka možná na pracovní povinnosti v podobě hrnku mléka, ohřívajícího se na plotně (trocha mléčné vanilky se santalem a kouřovými podtóny vetiveru). Jakkoliv jsem si tedy dosud myslela, že skvěle pracovat s lipovým květem umí jen Tanja Bochnig, teď k ní musím přidat i Spyrose Drosopoulose.

...šmarjá, ty dvě recenze zní lákavě!

Jak je to s výdrží a intenzitou.?

Jo, tyhle vůně jsou hodně emotivní.

A k tvojí otázce Chai je velký držák a jde hodně do prostoru, Melkmeisje je na tom s intenzitou sice průměrně, ale to je v případě vůně s lipovým květem dobře, protože tím pádem není (samozřejmě i díky té hrušce a dalším složkám) tak omamná a jinak teda drží výborně.

Melkmeisje se mi zatím líbí asi o malinko víc. Ještě mám vzorek Berlin im Winter a Indigo, tak uvidím, která to nakonec vyhraje.

Chai asi chci

Tvoje recenze jsou moc hezké, strašně ráda je čtu. Ač nechci nic moc nového zkoušet a tuto značku vůbec neznám, tak tohle mě teda k vyzkoušení láká hodně.

...tak to mě štve ještě víc

Protože dávat za 30 ml skoro tři tisíce...

(při mé spotřebě = vlastní bankrot)

Indigo

U téhle vůně jsem nějak nepochopila název. Rozhodně neevokuje představu šmolkově modré oblohy. Je to totiž echt kadidlovka, jak se sluší a patří. Předvoj mu dělá zelený hyacint, který mi však tentokrát v nejmenším nevadí, jelikož jeho obvyklé skleníkové tóny tlumí citrusově pryskyřičnatá vůně mastixu.

A pak už přichází na řadu samotné kadidlo. Je teplé, trochu voskově mazlavé, ale zároveň ho kromě doznívajícího mastixu zlehka osvěží několik okvětních plátků růže. Cedr je tady tentokrát opravdu přírodním cedrem (žádné laciné odřezky z tužek), a to včetně jeho jehličí. Celkový orientální obraz nakonec v základu ještě dotváří i trocha hořkoslané ambergris.

Berlin im Winter (Indigo RMX)

Na tuhle vůni jsem se těšila asi nejvíc, protože Berlín znám dost důvěrně a zajímalo mě, zda ho tam opravdu najdu. A když jsem před pár dny sestavila parfémového průvodce tímto městem, uvědomila jsem si, že na ní dozrál čas. Takže voní takhle vážně Berlín v zimě? Já to vidím spíš na podzim, i když chladný.

(www.pinterest.com)

První sled obrazů se objeví hned po úvodním citrusově pryskyřičnatém mastixu, který se pak jako tenká linka a odkaz na Indigo vine celou vůní. Je to park se starými studenými kamennými sochami, obsypanými vlhkým spadaným listím, a rozmoklým trávníkem, do něhož se vám boří nohy, když se po něm chcete projít.

Je to staré auto (možná trabant), které tu stálo opuštěné přes noc a na jehož kapotě se stejně jako na okolních střechách třpytí jinovatka. Jsou to stánky na nedaleké tržnici: v jednom se prodávají čínské gumy (šafrán?) a v druhém kožené výrobky. Právě zde si koupíte pánskou koženou aktovku, s níž se během svojí vycházky zastavíte v jedné z restaurací a dáte si šálek irské kávy.

(www.chowstatic.com)

Ano, tohle je pořádné espresso, zalité horkou vodou, whiskey a s pořádnou porcí šlehačky. A na závěr vaší cesty se octnete v čajovně z Chai. Samotný Masala Chai tu sice chybí, ale jinak je tu všechno ostatní: zapálená svíčka, z níž odkapává vosk, stojan s doutnajícími vonnými tyčinkami a nábytek polstrovaný drhnoucí kůží (v drydownu nabere na intenzitě).

Tindrer

V tomhle případě nejde o úplnou novinku, ale o reedici vůně, kterou Spyros vydal už před čtyřmi lety pod značkou Magnetic Scent. Nazval ji podle stejnojmenné písničky dánské kapely Under Byen, jíž bychom do češtiny mohli přeložit jako třpyt. A v první fázi je Tindrer skutečně třpytivě zelená a připomíná trávnatou louku, pokrytou ranní rosou. Mezi trávou najdeme i chladivou mátu.

Po rozvonění se objeví i slibovaná fialka, lépe řečeno sametově zelené lístky, jenž někdo rozsypal po mechovém palouku. Bílé pižmo s mandlovým aspektem v základu ji potom odlehčují od přílišné zemitosti a působí jako víla, která po palouku tančí. Turin ji přirovnává k pánské variaci na Odalisque, no mně nabízí Tindrer mnohem víc. Je to vůně pro dospělé divoženky, co nemají rády sladké opět s výbornou intenzitou a výdrží, jak je pro Spyrosovi výtvory obvyklé

Dama Koupa

Všechny dosavadní vůně téhle značky se mi buď velmi líbily nebo mne alespoň nějakým způsobem zaujaly, ale tohle je první případ, kdy vážně nevím, co chtěl básník Spyros dámou svého srdce říci. V první fázi vás namlsá kosatec. Je zeleně svěží a mrkvový a po pár minutách jej dokonce doplní pralinky s čerstvým kakaem, až by se člověku chtělo zajásat nad méně sladkou variací na Iris Ganache.

Bohužel po rozvonění vám dá kosatec sbohem a místo toho se objeví broskvová vonokvětka s živočišným pižmem, pryskyřičnatou ambrou a včelím voskem, které pro mě naprosto nepochopitelně doprovází vůně makronky a nasládlého jedlového balzámu. Napadá mě, že takhle by možná mohla vonět ježčí nora, do níž si ježek kromě rezavého jehličí natahal i nějaké sladkosti jako zásoby na zimu.

Indigo

Velmi zajímavá pryskyřičná vůně. Hutné zemité kadidlo, osvěžené mastixovou pryskyřicí, přechází přes včelí vosk na propolisový oud, který se postupně stává zakouřeně dřevitým a nahořkle zeleným a v závěru se spojuje s živočišnou pryskyřicí atlaského cedru prohřátou nasládlým balzámem. Vůně jde výrazně do prostoru a vydrží přes 6 hodin.

Perverso

Tahle vůně a perverzní? Ale kdeže. 

Je to vůně přítulná, vzpomínková. 

Je to vůně večera u ambrově praskajícího krbu v obrovském křesle s hrnkem horkého grogu se špetkou surového kakaa a hrstí pražených oříšků. 

Milovala jsem tyhle naše společné večery, kdy jsi ho popíjel ty, zatímco já usrkávala karamelové latté. 

U krbu visela tvoje kožená bunda vonící po tabáku. 

Pak přišly hádky. Kvůli hloupostem. Kvůli vážným věcem. 

Kdo za ně mohl? Já? Ty? My oba? 

Teď zeje krbová římsa prázdnotou. Zůstala jen vzpomínka...