Rouge Smoking
Pudrový heliotrop s vanilkou a krémovou tonkou, v náznacích podkreslené třešní, vytváří dohromady dospěláckou žvýkačku. Vím, těžko uvěřit, že to není infantilní.
Snad proto, že třešeň je černočerná, i s peckou.
Snad pro alkoholový nádech sladkého likéru s větrově štiplavým růžovým pepřem.
Snad pro tu podivně čistou vůni fáče a bílého pižma.
A nebo proto, že je vůně posazená na zakouřeném balzamickém základu a mně dochází, že to nemá být smoking jako kvádro (i když pánský styl by této vůni slušel), ale smoking of a cigarette.
A pak si lupnout sweet cherry antiperle ve vanilkovém pudru.
Pas Ce Soir
Sytá pačulová sladkokyselá marmeláda s kdoulí, jasmínem, sladkým pomerančovým květem, na začátku lehce štiplavá zázvorem. Květiny jsou zářivé, ovoce trošku vodnaté, autentické, pačuli jemné, lehce dřevité, se sladce hřejivým podtónem. Povedená netradiční variace na klasické téma, přece jenom kdoule není úplně obvyklá složka, ale se zdejšími květinami jí to ladí a vůně nepůsobí přeslazeně.
Creme de Cuir
Přesně jak název napovídá, jde o jemnou, pižmově měkkou broušenou kůži s pleťovým krémem a téměř nesladkou vanilkou. Jednoduché a elegantní, tlumené velmi opatrně dávkovanou hořkostí březové kůry. Typově připomíná Hermessence Cuir d'Ange, ale je mnohem uhlazenější a líbivější.
Nuir de Sable
Rudá růže a písek. Mineralita je hodně patrná, květinovost upozaděná. Je to poprášené prachovým suše pikantním kořením, co spolu s pískem víří v malých lokálních hurikánech ode zdi ke zdi, od kusu skály k dalšímu. Kardamom a muškátkový oříšek mají kovový nádech, přitom vůně je v základu teplá a nasládlá. Krvavá růže uprostřed kamenité pouště. Řízneš se do prstu a po kůži steče cihlově červená krůpěj pinotu. Když někdo zpívá nakřáplým hlasem a naskakuje ti z toho husí kůže.
Připomíná Dirty Flower Factory (Kerosene), bez pomerančového květu, hlíny a karoserie.
Gris Charnel
Rozkrojený zralý fík jako marketingové obrázky k Orto Parisi, suché a lehce drhnoucí lístky černého čaje a nesladký kosatec za tím schovaný.
I když je ten fík poměrně výrazný, není sladký a slupka není zelená, je tmavě fialová. Pudr v silném, hořkém darjeelingu s jedním procentem vetiveru místo bergamotové kůry ve složení, co přesně tak akorát příjemně drhne. K tomu na pozadí vjemů krémový santal, který nám připomene - nechte Premier Figuier Extreme (L'Artisan, původní flakon) pořádně uzrát, a když si k tomu uvaříme ten čaj, budeme si blíž, než se zdá. Přesto však nejde z hlavy ten explicitní detail fíkové dužiny, což náladu vůně posouvá hodně jinam.
Wood Jasmin
Přezrálá šveska, tolu a zkapalněné kadidlo, nádech terpentýnu a temných, nejtemnějších pryskyřic, nahořklé a dřevité, podkreslené semišovým labdanem.
Jasmín? Jako aura nad obzorem.
Hustý balzamický lektvar v dřevěné nádobě, která za ty roky nasákla všechna aromata sladkých pálených pryskyřic, hořkých likérů, macerovaných švestek i křehkých okvětních plátků. Meditativní, magické.
Podobu s Aziyadé nevnímám, nejblíž asi Boxeuses (Lutens) nebo Plum Japonais (Ford), kvůli těm švestkám.