Neboj, ani v tomhle nemáš divný nos, taky jí mám živočišnou. Řekla bych, že kromě té ambry tam je i kastoreum, protože přesně tím mi kromě toho Shalimaru připomíná i Ambra di Luna.
Mona di Orio
A čajová vůně Mona di Orio
Taky jsem si ji poznačila. Složení vypadá dobře, ale jsem raději opatrná, protože z Myrrh Casati jsem byla poměrně dost zklamaná. Na druhou stranu je pravda, že vyrovnat se Moně bude těžký úkol pro jakéhokoliv parfuméra. Tak uvidíme v červnu, až půjde do prodeje.
Bohea Bohème
Na tuhle čajovku jsem byla zvědavá nejen kvůli složení, ale hlavně proto, že předloňský pokus spolupráce Jeroen Oude Sogtoena s Melanie Leroux na Myrrh Casati se u mě nesetkal s příliš velkým ohlasem. Pokud jste milovníky čaje, pak víte, že čaj Bohea (pojmenoval jej tak slavný švédský botanik Carl Linné, který si jeho rostlinky nechal přivézt do Švédska) patří mezi nejznámější oolong čaje. Pochází z pohoří Wuyi v Číně. Zdejší oblast je hojně porostlá stromy (zejména jehličnany), proto začali tento čaj udit stejně jako se udí slanina. Listy se však před tím nechaly pomalu ovadnout a potom se postupně sušily v místnostech, kde pod nimi hořel dýmavý oheň, čímž čaj získal svoji typickou vůni a chuť.
Samotná vůně však v sobě ukrývá hned směs několika čajů. Tím prvním je Earl Grey s typickou vůní trpkého a přírodního bergamotu (hurá!), okořeněný kardamomem a pepřem a minerálním nádechem. Tím dalším je heřmánkový čaj, zjemněný pudrovým kosatcem. Samotný čaj Oolong se objeví až po delším rozvonění. Tedy ono je to vlastně nejprve jen doutnající jehličí se senem, z něhož se až posléze začne konečně vynořovat zakouřený černý čaj. Vůni tohoto bych přirovnala ke zkvašené ořechovici s koženými podtóny a broskvovým slupkám (vonokvětka, která též často bývá jednou příměsí čaje Oolong), i když ty se jen mihnou.
Tím však ještě Bohea Bohème neřekla ani zdaleka svoje poslední slovo. Fredrik do ní totiž v základu přikápnul i trochu ginu, přihodil kousíček bobkového listu a celou tuhle čajovou směs znovu zahřál s pomocí včelího vosku a dřeva. Ano, tohle rozhodně není prvoplánová líbivá vůně, ale to ostatně nebyla žádná z Moniných kreací. Taky v ní nemám zamazanou koženou pánskou bundu jako v Tea for Two - oolong je přece jen o něco přívětivější čaj než Lapsang-Souchong. Tím nejpodstatnějším ovšem je, že je na ní poznat promyšlenost od začátku do konce. Vyloženě mě baví ji zkoumat, na čajovku výborně drží, a proto věřím, že z tohohle by už měla radost.
Ty jo...to je asi pánska, nie?
Ako, ja som milovníčka čaju, aj normálne, aj v parfémoch, ale prinajmenšom normálne tento "slaninový", ako si ho trefne nazvala nezvládam.
Ne, vyloženě pánská rozhodně není. Tedy má určité momenty, kdy se z unisexu překloní lehce k pánským tónům, ale taková Panorama (Olfactive Studio), i když to sice není čajovka, mi ve srovnání s Bohea Boheme přijde mnohem víc pánská.
No já právě ten vyloženě uzený čaj v Tea for Two taky nezvládám, ale tady je to jen trošku, tím pádem to nevoní "špinavě" a líbí se mi to. Za zkoušku podle mě stojí.
Chamarré
Zkoušet cokoliv přímo od Mony je pro mě vždycky svátek vzhledem k tomu, že její rukopis je prostě neopakovatelný a nejinak je tomu tady. Pokud bych to měla hodně zjednodušit, řeknu, že Chamarré je její vlastní vizí legendární pětky s vlastním orientálním základem. Ale s jejími parfémovými výtvory to nikdy není jednoduché, protože se vždy jedná o velmi propracované vůně.
Mona vlastně jen použila klasické hřejivé pětkové aldehydy a smíchala je se šalvějí, aby je vzápětí ochladila trochou levandule. Samotné květinové srdce s jemně kořenitou tureckou růží s lehounkým nádechem červeného ovoce, nádherným pudrovým kosatcem a nebonbónkovou fialkou už ovšem působí moderně a společně vytváří příjemný rtěnkový akord.
A jak už jsem zmínila na začátku, v základu se s pomocí pudrově pryskyřičnatého opopanaxu, balzamické ambry a hřejivého kašmeranu vydala na rozdíl od Chanelu spíše orientálním směrem. Chválím projekci i výdrž, což však není u Moniných vůní nic neobvyklého. Je velká škoda, že se přestala vyrábět, protože ji já osobně považuju z jejích vůní za jednu z „nejsnáze“ nositelných.
Bohea Bohème
Začátek je tak trochu jako bylinková hojivá mast. Heřmánek, kardamom, čerstvá pryskyřice z jehličnatého stromu a konečně čaj, černý, dřevitý a kouřový. Kouřové dřevo má v sobě kožený podtón a krásně harmonizuje s kosatcem a lehce broskvovým nádechem. Krásná fáze a škoda, že tak nezůstane. Pro mě by tam ten jalovec = gin a bobkový list už nemusel být.
Výdrž je hodně dlouhá, ale na mně je vůně spíš tělová.
Dõjima
Název je odvozený od rýžové burzy s japonské Osace, kterou tamní Samurajové založili již v roce 1697. Ale rýži zde jako takovou rozhodně nečekejte. Dojima je podobně jako Santal-Basmati (Affiniscence) vůní příjemně nasládlého rýžového pudru a podobně laděného kosatce s bílým pižmem a mléčným santalem. Jen v tomhle případě jej místo kašmeranu zahřívá mošusové semínko s ambrou a navíc obsahuje špetku muškátového oříšku.
Suède de Suède
Ano, tohle je vůně měkounkých semišových rukaviček. Jen je musíme nejprve očistit od pepřového prachu, abychom si v nich mohli vyrazit do sadu, prosyceného zemitostí pačuli, natrhat kyselé bobulové ovoce, meruňky a lesní jahody. Anebo úplně jednoduše: Suede de Suede je vlastně veselá, hodná a způsobná mladší sestřička Lutensovy Daim Blond.
Dõjima
Jemný rýžový krém, který je ze zrn rozemletých na prach, nadýchaný a mléčně bílý jako pěna na květinovém mýdle. Z gurmánských ingrediencí je tu už jenom suše dřevitý muškátový oříšek, právě vyloupnutý ze skořápky šikovnýma rukama mulatek v tovární hale v Gouyave na Grenadě, kde je vzduch prosycený muškátovým prachem vznášejícím se nad dřevěnými lískami a jutovými pytli.
Jasmín a kosatec přeladí gurmánku do pudrova a přenesou ji na toaletní stolek, kde stojí otevřená dóza s tělovým krémem vonícím po mýdlovém pižmu, mošusovém semínku a hladkém santalu. A ještě něco, co vůni dodává luxusnější dotek. Jemně kožené labdanum, jako by vedle dózy s krémem ležela i kožená taštička na šminky.
Suède de Suède
Měkká semišová kůže s trochou štiplavého pepře v úvodu, která je doplněna kromě pačuli ovocným tónem vonokvětky a možná i morušky. Tu znám ale jenom z finských pralinek Lakka, které jsou plněné likérem z jejích plodů, takže těžko říct. Ty pralinky jsou mimochodem výborné.
Mohla by tím ovocným tónem připomínat Tuscan Leather, ale Fordova verze je masivní kožená bunda k džínům a bílé košili zatímco verze Mony di Orio je měkoučká kůže nošená přímo na nahém těle, které je po koupeli napudrované.
Vůně je sice lineární, ale výdrž má dlouhou.
...to zní krásně!
blackviolet jestli mohu podotknout: v parfemu je psana moruse a to je neco jineho nez moruska. moruska, kterou znas z finskych bonbonu, je takova zluta malina, co roste na severu, zatimco moruse je velkej strom s hodne sladkejma cervenejma nebo bilejma plodama, kterej naopak roste spis na jihu (i kdyz i v cz se da na par mistech najit) :)
razorblade Tady to právě v databázi není správně, mělo by tam být ve složení ostružiník moruška - Rubus chamaemorus, cloudberry, moltebeere - tedy ty žluté maliny ze severu.
blackviolet Jsem dnes sice jen na mobilu ale povedlo se mi opravit.
A jinak potvrzuju, Suede de Suede je dobrá vůně .
Rose Etoile de Hollande - Kdesi som čítala, že keď sa Mona di Orio začala učiť parfumérskemu remeslu u Edmonda Roudnitska, ako jednu z prvých, alebo najťažších úloh - to si už presne nepamätám - dostala napodobniť vôňu konkrétnej ruže, ktorá rástla pod oknom. Či je tá historka pravdivá, alebo nie, rozhodne som po nej vždy bola zvedavá na nejakú ružu od nej. Aká teda ja? Začína tvrdšími staromódnymi aldehydmi. Potom prichádzajú ťažšie, ale už kvetinovo-korenisté tóny...krásna, temná, zamatová ruža, akých je ale X...potom sa ako prevrátením plášťa predvedie jemne púdrovo-vanilková ruža. No a keď toto odvanie, potom to príde! Nádherná, živá, letná ovocná ruža, nie odtrhnutá z kríka, ale rovno na tom kríku, ešte vlhká od rannej rosy, ale čerstvo doširoka rozvinutá na jasnom, predpoludňajšom, ešte nepálivom slnku. Nádhera!!! A takto drží už 11 hodín!!!
A pri pátraní na stránkach som zistila, že majú krásnu radu cestovných balení, 10ml za 35€, alebo 3x10ml za 95€ a poštovné od 110€ zadara, tak ak by sa niekto našiel a pozbierali sme sa ....
Santal Nabataea
Podobně jako Rose de Petra se i tahle santalovka nechala inspirovat antickým královstvím a jeho hlavním městem. Nádherný mléčný santal je tu stejně jako ve vůni SHL smíchaný s prašným černým pepřem, pudrově pryskyřičnatým opopanaxem a teplými písečnými tóny, evokujícím poušť. Jen v tomhle případě tu nekvete růže, ale pudrově sladký oleandr, meruňky a černý rybíz. A u ohniště je cítit čerstvě upražená káva.
Lux Mona di Orio
Nevypočitatelná citrusová rovnice s překvapivě pryskyřičnatým výsledkem.
Čerstvě nastrouhaná kůra z 1 limetky a 2 citrónů + 3,333 ml esenciálního oleje z hořkého pomeranče + 5 jantarově průsvitných úlomků ambry + 1 kapka fermeže + prázdná skleněná zkumavka od vanilkového lusku s 27 mikroskopickými zrnky na dně, vynásobeno třemi jemnými chloupky z rezavého kožíšku třítýdenního koťátka = Shalimar s pižmovou stopou, bez květin a zakouřeného kadidla. Komu ve výsledném součtu vyšla Orange Star bez jiskřivosti, musí pro správné řešení ještě dělit třemi a přičíst půl lžičky vláčného lesního medu s pryskyřicí.
Nemohu srovnávat s původní verzí; tu současnou považuji za velmi povedenou - zvlášť onen efekt pomalého "tuhnutí" vůně, která se od počáteční citrusové svěžesti začne zahušťovat a proměňovat v pryskyřičnatě nasládlou.
Nejnovější komentáře k vůním
Nejnovější články