Pélargonium
Krásně pikantní úvod s pepřem, který svou štiplavostí připomíná suché čili papričky čerstvě rozdrcené v hmoždíři, s bylinkami, hlavně hořkou šalvějí a meduňkou, která voní po citrónech, zelených lístcích a dřevitých stoncích, asi tak, jako když se snažím jejich nekontrolovaně se rozrůstající se trsy vytrhávat i s kořínky, aby mi nezadusily sousední bylinky.
Samotná pelargónie se objeví nejdříve se svěžím zeleným kardamomem, aby po nějaké chvíli ukázala svou příbuznost s růží. Připadá mi jako šípková růže, jejíž okvětní lístky jsou už usušené, a taky jako samotné šípky, rozmačkané, s dužinou plnou malých zrníček, vonící ovocně, ale vůbec ne sladce. Začínám rozumět tomu, proč má tato vůně znázorňovat egyptskou geránii, je suchá a teplá jako z pouště. Suchý a zaprášený je i kosatec, suché a teplé je i dřevo se zakouřeným kadidlem a pryskyřicí, a vetiver je tady taky jako usušená tráva.
Pélargonium se Nathalii opravdu hodně povedlo, souhlasím s Fleur.
U mě druhá příčka hned za oblíbenou Iris Nazarena.