Nezávislá italská značka Meo Fusciuni je založena umělcem s pečlivě pěstovanou démonickou vizáží středověkého alchymisty, vlastním jménem Giuseppe Imprezzabile.
Důležitým inspiračním zdrojem je pro něj hudba. V rozhovoru, který s ním pořídila Kasia (https://initialsks.pl/interview-with-giuseppe-imprezzabile/) například uvádí, že při vytváření vůně Little Song mu hudební společnost dělal Nick Cave, v případě Luce se obklopil gotickým zvukem Anathemy. Další důležitý vliv představuje poezie, film (obzvláště italská kinematografie s Pasolinim v čele), atmosféra a architektura míst, k nimž si vytvořil osobní pouta. Možná i proto jsou jeho vůně tak mnohovrstevnaté a vibrující, neustále v pohybu.
Meo Fusciuni v propagačních materiálech k vůním zdůrazňuje své osobní zážitky, vzpomínky a zkušenosti, které do parfémů přetavil, mnohdy jsou však tyto příběhy vůní spíše zavádějící a hlavně zbytečné. Jeho kreace mají totiž přesah a potenciál oslovit každého, kdo se nespokojí s tříminutovým líbivým úvodem předcházejícím lineární nerušivou vůni, ale čeká od parfému dobrodružnější cestu, ať už bude sestupovat do vlastního podvědomí a hledat v něm olfaktorické vzpomínky, nebo se vydá alespoň v představách živených vůní někam daleko, do dosud nepoznaných končin...
Rychlý průlet současnou nabídkou:
3 Nota di viaggio (Ciavuru d´amuri): inspirace Meovou rodnou Sicílií vyznívá nejvíce žensky. Fík ponořený v mléčné lázni, banánový ylang ylang a aby té oblé ženskosti nebylo příliš, vnoří se mezi ně hořký pelyňkový tón. Tohle by mohlo oslovit milovníky podobných zeleno-bílých kombinací, které lze najít třeba i v Angélique Noir, Douce Amere...
1 Nota di viaggio (Rites de passage): doporučuji zkoušení zahájit právě touto vůní, která je nejlehčí, nejen pokud jde o kombinaci složek, ale i pokud jde o vnímání vůně. Má sice evokovat atmosféru orientálního tržiště, ale je pepřově svěží, optimistická a vcelku vzdušná. Pro mě asi nejméně zneklidňující z celého portfolia.
2 Nota di viaggio (Shukran): naprosto identická vůně mátového čaje, podávaného v La Grande Mosquée de Paris 5. Máta, špetka tabáku, obojí je čerstvé, ani ten tabák ještě není pořádně usušený, kolem nich povlává ostrá limetka. Možná jsem konečně našla tu nejhezčí mátovou vůni na léto...
Notturno: začátek byl pro mě ostře ovocný, až nepříjemný, v hlavě mi hned po navonění vyskočila představa oslepující neónové barvy a kdybych měla hledat akustickou paralelu, tak to bude vřeštivě plechový zvuk trubky. Sama bych to neidentifikovala, ale při čtení složení mi došlo, že půjde o ananas, v mém případě i s plechovkou. To naštěstí rychle odezní a po rozvonění je to nádherná vůně, hluboká, podepřená tmavými dřevy, ambrou, na dně je pak surové kadidlo, zatímco na povrchu se drží nahořklé, skoro absintové aroma. Jeden z mých favoritů.
Luce: vůně představovaná jako kontrapunkt k Notturnu, ale já je cítím naladěné podobně. Luce mi nejvíc evokuje Amour de Palazzo od Jul et Mad; mají společný ten semišový nasládlý tón kombinovaný s ušlechtilými dřevy, mezi nimž vyčnívá mírně gurmánský santal. Noblesní, klidná vůně.
Narcotico: tuhle vůni si na ruku dobrovolně nedám, opravdu omračující kombinace květinových a gurmánských složek, v čele téhle party s omamnými látkami je gigantická masožravka s pylovým obuškem. Na papírku se mi začala líbit až poté, co si dva dny poležel v zásuvce.
Odor 93: nezkrocené zvíře, má pichlavý kožich a přebývá v doupětí vystlaném cigaretovými nedopalky, odkvétajícími narcisy. Vchod do doupěte v noci střeží přerostlá tuberóza, ale vcelku zbytečně, protože dovnitř by si troufnul málokdo, já rozhodně ne.
L´Oblio: tuhle vůni jsem si předem vytipovala už podle složení a nezklamala mě. Krásná slaměnka naložená v likéru se proplétá s opracovanými a vyleštěnými dřevy, nakonec se vše promění v jemný pudr. Další favorit...
Little Song: pozvání na kávu mě na začátku mírně rozladilo, neboť se ukázalo, že káva se podává výhradně s přeslazeným Bailey´s, což nesnáším. Pak krátce zavítali na návštěvu kubánští soudruzi z Cuba Cuir od Patricie Nicolai. Vůně začala být zajímavá asi až po hodině, kdy zůstalo už jen aroma kávy, sušeného tabáku a zemitého vetiveru.
Spirito: přírodní, vzdušná, bylinná, lehká.... a jednoznačně pánská.
Doporučuji zkoušet opravdu na vlastním těle, protože většinou jde o čisté parfémy a teprve na kůži začne fungovat jejich proměnlivost. Všechny vůně mají stejný podpis - hutný základ z dřeva, tu podpořený oudem, tu kůží, nebo nějakou nasládlou pryskyřicí. Ve výsledku jich většina působí vysloveně unisexově.
, Luce je pro mě spíš městsky vypulírovaný a útulný interiér. Potvrzuje se, že s těmito vůněmi to každý bude mít jinak.
Pánské jsem pro množství jiných vzorků ani nezkusila. A na Luce už taky nedošlo, takže druhé kolo bude pravděpodobně až ve Vava. Ještě mě čekají 3 Noty a L'Oblio
.
.
