Ramón Monegal

09. srpna 2014 11:47
Offline wendulka admin
Avatar
16579 příspěvků moje polička 09. srpna 2014 11:47

Značku založil v roce 2009 španělský parfumér Ramón Monegal Maso. Sídlo má v Barceloně. Všechny flakony jsou o objemu 50 ml, ale viděla jsem už i cestovní balení o objemu 15 ml.

Jeho běžně dostupná kolekce čítá 14 vůní (Kiss My Name, Cuirelle. Lovely Day, Ambra di Luna, Dry Wood, Mon Cuir, L'Eau De Rose, Mon Patchouly, Umbra, Entre Naranjos, Agar Musk, Cherry Musk, Cotton Musk a Impossible Iris) a tři exkluzivní vůně, určené vždy výhradně jen pro daný obchodní dům Pure Mariposa pro americký Neimain Marcus, Very Private, taktéž pro americký Bergdorf Goodman a Dubai Next to Me, dostupný exkluzivně jen v Bloomingdale's v Dubaji.

(http://backstage.ua)

Offline wendulka admin
Avatar
16579 příspěvků moje polička 09. srpna 2014 12:25

Ambra di Luna

Vůni jsem pořizovala naslepo, o to víc mě potěšila už po samotném nástřiku, kdy mi hořké "bylinné" citrusy spolu s lehoulinkým jasmínovým náznakem v této fázi připomněly (podobně jako některým uživatelům parfumo.de) Shalimar (ale jen zde). Potom se už dostáváme na zcela jinou úroveň: kožené živočišno.

Než se na mně kastoreum spolu s "kouřovým" labdanem stačí rozdovádět nějakým nepřístojným směrem, přitančí k němu mnou očekávaná "balzámová" ambra se svým hořkoslaným, chvilkami až "máslovým" závojem a umravní ho.

Do tohoto momentu ji vnímám jako nesladkou vůni, teprve ambra s sebou přináší určité sladko, v tomhle směru bych se přiklonila k moudjahidine, označila bych to tedy za jakousi "ambrovou marmeládu". Ovšem ta sladkost má pro mě pouze podbarvující úlohu narozdíl třeba od již zmiňovaného Shalimaru, kde naopak začne vanilka výrazně vynikat.

Poté, co se se mnou kastoreum loučí, přidává se k ambře krásný přírodní a slaďoučký "krémový" santal, který opravdu stojí za to. No a měkká, kůži hladící vůně je na světě :) . Nyní je to již má stálice.

Offline wendulka admin
Avatar
16579 příspěvků moje polička 09. srpna 2014 12:44

Impossible Iris

Tak tady se mi kosatec hlásí ke slovu okamžitě, zemitý i s kořínky přesně jak to zbožňuju třeba ve 31RC, po chvíli však zjemní díky několika oroseným fialkovým květům, pár malin mu dodá na jemné šťavnatosti. Vůně se postupně víc a víc uhlazuje jako hebounký samet. „Krémový“ ylang se pouze mihne, protože teď už si to do rukou přebírá pouze lehce zapudrovaný kosatec. Jemné elegantní kosatcové vyznění podporuje i hladký cedrový základ. To je taková škoda, že po dvou hodinách o ní nevím , to je asi to jediné, co je na téhle vůni nemožného.

Entre Naranjos

Nedá se než souhlasit s tím, co už bylo o této vůni napsáno. Autentické odpoledne v letní zahradě, kde jste se právě uvelebili na zemi pod jedním ze stromů, abyste snědli pomeranč, který jste si právě utrhli. Začínáte loupat nahořklou kůru, oddělujete první měsíček a zakousnete se. Mmm, tenhle pomeranč je šťavnatý, „medově“ nasládlý. Kolem vás vítr povlává okolní trávou, líně se opřete o kmen stromu a dojíte si svou pochoutku. Škoda, že to netrvá déle. Nakonec vám nezbyde nic jiného, než se zvednout a lehce prašnou, sluncem prohřátou cestou (ambra + pačuli), po níž jste přišli, se zase vrátit domů.

Offline wendulka admin
Avatar
16579 příspěvků moje polička 09. srpna 2014 12:51

Agar Musk

No jo, pan Monegal opět předvedl svou šikovnost a vytvořil noir orientální dřevitou vůni s oudem pro nás sraby. Jako asi většina jsem se podle složení bála, že bude vyloženě pánská, ale není, rozhodně ne tak moc jako např. Dry Wood a pokud jste zvyklé na zakouřené koženo-dřevité vůně se špetkou koření, není důvod se před Agar Musk schovávat. Ramon totiž nepoužil toho oudu tolik. Jen ten jeho prvotní nástup je medicinální, velmi rychle však ustoupí a schová se do čerstvě vybroušené kůže a zůstává po něm jen nepatrná stopa živočišna. Zároveň se na té kůži postupně vytváří semišový povrch.

Jak říkám, pokud jste zvyklé na Armaniho orientálky z kolekce Privé s oudem nebo na arabky typu Arabian Prestige Rose, tak tady je toho oudu tak nastejno, jen není dokrášlen žádnými květinami a podobnými vyloženě dámskými ozdobami. Teprve po rozvonění začne ambrově sládnout, o zjemnění se stará i muškátový oříšek. A pak se celá ta orientální kompozice spojí s měkce nadýchaným hřejivým muskem, suchou dřevitostí a stopou bylinek. Na mužském figurantovi by byla jistě neméně výborná a jistě nikoho nepřekvapí její skvělá výdrž.

Offline wendulka admin
Avatar
16579 příspěvků moje polička 09. srpna 2014 13:08

Cotton Musk (White Musk)

He, vzpomínám si, jak jsem tady několikrát psala, že mě vůně čistě vypraného prádla ve většině vůních rozčiluje. A proč? Protože tam cítím, že je to prádlo naškrobené starým škrobem. Ne tak v Ramónově případě, jo, konečně někdo pochopil, jak správně namíchat vzdušnou pudrovou, trochu krémovou a přitom zajímavou pižmovou vůni, která je lehounká jak pápěří a navíc drží.

Na začátek v ní sice máme štiplavý vetiver s trochou citrusů. Ten však za pár minut mizí a vystoupí krásná krémová gardénie, co nehoubovatí, juch podruhé :D . Nad ní ve vzduchu poletují dva tenounké růžové okvětní plátky. Po rozvinutí krémovost malinko ustoupí měkce nadýchané, sladké pudrové vanilce a pižmu. A protože pan Monegal ví, že přehnaná čistota ve vůních škodí, nasadil jako brzdnou páku jemný, ale velice důležitý suše pryskyřičnatý tón.

Offline wendulka admin
Avatar
16579 příspěvků moje polička 09. srpna 2014 13:25

Cherry Musk

Každá značka musí mít asi nějakou vůni, která podléhá líbivým trendům a konečně jsem ji objevila i u Ramóna v Cherry Musk. Jak jinak nazvat višně v čokoládě s drhnoucím pižmem a sušeným kokosem, následované jahodovou žvýkačkou a třešňové limonády? Jediným zajímavějším prvkem je zde chvilka, která patří jemným chyprovým tónům, jenže ani za ty tentokrát nemůžu pana Monegala pochválit, neboť tento mech zřejmě hodně dlouho neměl přístup vzduchu, ani světla. Jednou stranou oceňuju, že to není ulepené jako Escady, ale hlavně ta žvýkačka s limonádou vůni strhává na teenagerskou úroveň.

Mon Cuir

No vida, Ramon zvládá i kožeňáky. Tohle je hned po nástřiku kvalitně vybroušená kůže s jistou dávkou živočišnosti, kouřovosti a takové té pánské zdrsnělosti. I zpočátku hořké neroli ještě vyzní maskulinně, jak se však postupně zapracovává do kůže hloub, vytvoří na ní hořkosladkou jakoby "medovou" vrstvičku a tím ji změkčí. A ona se nám ta kůže změkčuje ještě dál a dál, tentokrát s pomocí "pudrového" pižma. Tu a tam ještě problesknou dřevité tóny, které drhnou v nose, ovšem nakonec si mezi nimi neochvějně prorazí cestu nasládlý "krémový" santal - ten chlap to s ním vážně umí.

Offline wendulka admin
Avatar
16579 příspěvků moje polička 09. srpna 2014 13:50

Dry Wood

No tak v téhle vůni není ani omylem nic dámského, ledaže by to byla žena dřevorubec. Suchá? Ano, to je a hodně, ovšem dřevo v ní překvapivě nehraje tu nejdůležitější roli, spíš jen podbarvuje, zpočátku tedy rozhodně. Nosní přepážku mi totiž přerazily trpké tmavězelené tóny mísící se s vůní citrusů, jehličí, možná ginu.

Teprve po ústupu jejich největšího náporu dostává prostor kouřová dřevitost santalu, ale ten jehličnatý les zůstává. Trpkou zeleň střídají mnohem příjemnější chyprové tóny.

A vida, další dřevo, tentokrát cedr, jehož pikantnost podtrhuje i nějaké to koření. A kdo miluje ten mentolově gumový kašmeran z Aliena, tady se ho také dočkáte. Vznáší se nad ním lehounký obláček "prachové" ambry. Já si na Dry Wood netroufám, leč na mužském figurantovi by byla jistě mnohem zajímavější. Intenzita a výdrž jsou ohromující.

Offline wendulka admin
Avatar
16579 příspěvků moje polička 09. srpna 2014 15:32

Cuirelle

Už druhá kožená variace od pana Monegala a opět je to paráda. Začínáme vůní čerstvého jehličí, pikantního cedru a bylinek a pak už tu máme znovu kvalitně vybroušenou kůži. Je lehce zakouřená kadidlem a doplněná trochou "zeleného" vetiveru se slaným podtónem. A právě ten bych ráda zdůraznila, protože ten je tentokrát mimořádně zajímavý. Vyvolává totiž dojem krystalků soli, které vám křupají mezi zuby.

Ale zpátky ke kůži, ta nám zásluhou jiskřivého medu příjemně měkně a sládne, až se nám nakonec transformuje v měkounké semišové rukavičky. Zevnitř jsou čerstvě navoskované a zvenčí posypané jemným "pudrovým" pižmem. A ta dokonale odměřená dávka pačuli, která dodává kůži zemitější hloubku, je jen třešnička na dortu. Francis Kurkdjian se může jít se svou Cologne i Absolue pour le Soir zahrabat, Ramón rules.

Offline wendulka admin
Avatar
16579 příspěvků moje polička 09. srpna 2014 15:39

Kiss My Name

Podobně jako v případě Lovely Day si i zde myslím, že název je neúplný a zasloužil by doplnit o přívlastek jako sunshine nebo tuberose, protože skutečně o tom je tahle vůně především: slunečná a květinová s velkou porcí meruněk.

Vezměme to však hezky od začátku, kdy je zelená a kovově chladná jako trávník, který jste právě pokropili vydatným množstvím ledové vody. Po nich už nastupuje zmíněná tuberóza a líně se rozezpívává. První sloka je doprovázena medově sladkým pomerančem.

Ten však po chvíli mizí a je střídán nahořklým neroli. To zase musí zanedlouho také ustoupit o krok do pozadí (ale nemizí!) a přenechat první hlas vedle tuberózy kopě šťavnatých meruněk. Tato dvojice si to pod žhavým sluncem užívá docela dlouho.

V jistém smyslu by se mohlo zdát, že nám tady Ramón naservíroval další Fracas, naštěstí bez jeho ukřičenosti, jenže on se k nim ještě připojí pudrový kosatec s jemně drhnoucím cedrem, což vůni ubere na hřejivosti a krásně ji to odlehčí/osvěží.

Na samotný závěr se celou vůní protáhne jemná balzamická, suše pryskyřičnatá linka a naši čtveřici schová do mazlivého, měkce nadýchaného objetí. Jak mě začátek téhle vůně malinko vyděsil, tak konec je k zulíbání.

Offline wendulka admin
Avatar
16579 příspěvků moje polička 09. srpna 2014 15:47

L'Eau De Rose

Tak tady se konečně s Ramónem shodnu, pokud jde o oprávněnost názvu, skutečně se jedná o něžnou růžovou vodu osvěženou pomerančovým květem a jemným pižmem. Vlastně jsem původně doufala, že letošní letištní limitka AA Flora Rosa by mohla vypadat nějak takhle, jen s kosatcem navrch. Tahle růže je nejprve zelená a kovově chladná podobně jako Kiss My Name, jen znatelně svěžejší, čemuž pomáhají příjemné svěží vodní tóny. Opět je to ta čerstvá voda, na níž jsem narazila v Lovely Day.

Po chvíli začnou po vodní hladině připlouvat růžové okvětní plátky se svěže nahořklými pomerančovými kvítky. Přestože na jejich povrchu ulpělo několik krůpějí rosy, neklesají pod hladinu, mimo jiné tomu totiž brání i tenounká vrstva nazelenalých tónů chypre, na které sem doputovaly. Jedinou nevýhodou je, že zde použité pižmo má v mém případě v kombinaci s ostatními složkami tendenci vonět jako bublinky aviváže :? . Teď si uvědomuji, že je to snad první vůně s naprosto opačným postupem - od začátku nadějná, nadějnější a na konci sešup dolů, škoda.

Offline wendulka admin
Avatar
16579 příspěvků moje polička 09. srpna 2014 16:10

Lovely Day

Od vůně s takovým názvem zřejmě předem očekáváte, že vám dokáže zpříjemnit jakýkoliv den. No ... v případě Lovely Day bych to trochu poopravila a dodala, že ten den bude muset být nejspíš letní, protože zhruba taková vůně je: svěží lehká květinově-ovocná, přitom ne rozjuchaná, s jemnými pudrovými tóny a velmi nepatrným gurmánským tónem v podobě miniaturní špetičky lékořice.

Na začátek tu máme skutečně autentickou, čerstvě vymačkanou rybízovou šťávu, na níž se postupně snáší křehoučké okvětní plátky růže a ovocného jasmínu. Svěžest jí dodává i trocha vodních tónů, ale ne takových těch protivných, pižmově znečištěných, tohle je také čerstvá voda, která stéká na hladký cedrový podklad.

Nad ním se po chvíli vytvoří něžný pudrový obláček, nasládlý od té trošičky lékořice, jíž jsem zmiňovala na začátku. A právě ona je tady tím zajímavým prvkem, vůbec totiž nepůsobí těžce, jen vůni zlehounka prohřeje. A kupodivu to celé slušně drží (čtyři hodinky).

Asi takhle: představte si letní den, ležíte v květinové zahradě na dřevěné lavičce. Někdo ji před chvílí, než jste se na ní uvelebili, postříkal vodou, takže ještě není úplně suchá. To vám však vůbec nevadí, protože se kromě rybízové limonády, kterou popíjíte, chcete osvěžit i takto. Do toho mlsáte žvýkací bonbóny.

No a nakonec vám přinesou čaj. Ten však ještě nestačil v teplém dni zcela vychladnout. Samozřejmě se naskýtá otázka, zda je cena za tuto vůni úplně adekvátní, na druhou stranu, kdyby byly takové letní mainstreamové vůně, které v současné době najdete na pultech našich parfémových řetězců, asi bych tam trávila mnohem víc času.

Offline wendulka admin
Avatar
16579 příspěvků moje polička 09. srpna 2014 16:14

Mon Patchouly

Lutens nám udělal pirátské/námořnické pačuli, u Jovoy se nám pokusili o revoluční pačuliovku a la Woodstock a co náš milý Ramón? Ten nám jí posunul na elegantní úroveň, bez sklepní či skladové zatuchlosti, zvýraznil chyprové vyznění a květinově gurmánské tóny, slint.

Nejprve vás osvěží chladná zeleň (tipovala bych mátu nebo nezralou limetku z mojita) a vzápětí už přichází pačuli, aby předvedlo všechny své krásné podoby od vůně zeleně, prašné/pudrové zemitosti a dřevitosti až po vůni kakaa a karamelu. K tomu se jako svěží vánek připojují "sametově" zelené chyprové tóny.

Dalším zjemňujícím prvkem je květinová sladkost muškátů s medově nasládlým jasmínem bez jakékoliv známky živočišnosti. A vše je jen zlehka zahříváno ambrou a tenkou kouřovou linkou kadidla.

Tohle není žádný plesnivý sklep z Coromandelu, ani nákladní či pirátská loď se zásobami kakaa, tohle je večer při svíčkách v dřevěném zahradním altánku s pelargóniemi a jasmínem, v jehož blízkosti se nachází malé, uměle vybudované vodní jezírko. A jako bonus tu máme na mlsání pralinky a karamel.

Offline wendulka admin
Avatar
16579 příspěvků moje polička 09. srpna 2014 16:25

Moje No. 1 je tedy pochopitelně Ambra di Luna, ale za zkoušku pro případnou koupi tedy doporučuji zejména Entre Naranjos, Impossible Iris, Mon Cuir, Cuirelle, Mon Patchouly, Kiss My Name, Lovely Day a Agar Musk.

Pozitivně hodnotím ovšem i Cotton Musk. Dry Wood je taky povedená, přesto na můj vkus už pánská.

Pouze L'Eau De Rose a Cherry Musk jsou taková líbivá úlitba asi mladší generaci ze strany Ramóna. Ještě mi schází Umbra. No a moc se těším, až se konečně dostanu k pořádnému vyzkoušení fíkovky Pure Mariposa, na kterou se už dlouho chystám.

A jak to máte vy s Ramónem?

Offline andry
Avatar
2697 příspěvků moje polička 09. srpna 2014 18:35

Ambra di Luna

Takže nejlepší ambra říkáte? Nesladká, bůhvíjaká, veleúžasná? Oukej, tak se na to mrkneme.
Už přičichnutí k rozprašovači mě mírně rozhodilo. Je to divné. Starobně zatuchlé. Aplikuju a mé obavy se potvrzují. JE to starobně zatuchlé (byť, pravda, nesladké) a připomíná to, světe div se, Shalimar. Během půl hodiny vylezou veškerá zvířátka a kastoreum řádí. Jsem zděšená, protože tak prachbídně se na mně už dlouho nic nerozvonělo.
Uplynula hodina a půl. Mezitím jsem aplikovala i na „testovací objekt č. 2“ pro ověření mých zjištění – a tehdy se teprve ukázalo, co to znamená, že se něco mizerně rozvonělo… Tak tedy čas zrevidovat vlastní dojmy. Zkoumám své zápěstí – kastoreum zalezlo a začíná se objevovat mírná, nepřeslazená vanilka, nikoli typicky balzamická a hutná jako v mnohých jiných ambrovkách. Ale tím ještě nekončíme. Přidává se totiž santal, přírodní, realistický, bez gurmánských tónů, které nám k němu nacpali Tom a Serge. Přebírá hlavní slovo, doplněný velmi lehkou ambrou, už zmíněnou vanilkou a jen slabě doznívajícím tělesnem. V této chvíli vůně připomíná Bois des Iles, jemnější a bez mandarinek a chanelovského tónu. Monegal dokázal něco, čemu bych nevěřila. Hned ve dvou ohledech. Teda třech. Za prvé, vytvořil v dnešní době vůni vyznívající velmi klasicky, jako zjemněné parfémy z 20. let. Za druhé, vytvořil v dnešní době velmi povedenou santalovku (ne, pro mě to není ambrovka). A za třetí, dokázal se tak vytáhnout, že otočil můj názor z červeného palce na zelený. Tahle vůně je obdivuhodná. Lehká, leč zřetelná, tělová, poměrně elegantní a dobře nositelná. Adept na něčí signature jak vyšitý.

Online barbucha blogger
Avatar
30521 příspěvků moje polička 10. srpna 2014 14:40

Ambra di Luna je, jak je vidět, v podstatě hodně muziky za málo peněz, neboť si člověk za vynaloženou sumu užije mnoho různých parfémů :-)

Na mně začala jako Shalimar, a skončila jako Farnesiana!

Offline andry
Avatar
2697 příspěvků moje polička 10. srpna 2014 14:57
Reakce na barbucha:

i na tobě začala jako Shalimar? není možná, my se shodneme :)) už se mi dokonce stalo, že jsem potkala Shalimar a šokovaně ho považovala za Ambra di Luna :D Farnesiana na mně jde do dortíku, takže tam podobu nějak neshledávám.

Online barbucha blogger
Avatar
30521 příspěvků moje polička 10. srpna 2014 16:05
Reakce na andry:

Jo, i mně tak fungoval. A ten konec s Farnesianou by mohla potvrdit wendulka!

Offline moudjahidine
Avatar
328 příspěvků moje polička 11. srpna 2014 20:07

Ambra di Luna

Nejjemnější ambrová vůně na věčný časy a nikdy jinak.

Labdanum? Jo a hromada. Zeleň? Jo, ale jen trochu a jen chvilku. A teď pozor! Ambra…! No to neni ambra, to je bůh ambry a ještě ve white tie. Dejme jí půlhodinku a hle – Ambre 114 v jemnějším provedení, neradno se pokoušeti jednotlivý složky rozpitvávat. A dejme jí ještě chvilku. Pořádnej nádech. Marmeládový arménský papírky. Ta nádherná omamná vůně pálenýho papírku a k ní babiččina višňová. Extrahebká fúze laskomin a pryskyřic.

Už je to tady, Ramon stvořil ambrovku tak měkoučkou a nadýchanou, že si budete muset inkriminovaným zápěstím hladit tvář.

Impossible Iris

Už je to potvrzený, Ramon Monegal je Pán parfémů a vůbec hodně šikovnej kluk.Jak si nikdy kosatec a fialky ve vůních nepletu, dala bych krk za to, že daleko spíš mám co dočinění s Impossible Violet(te). Už úvod je úchvatnej: fialková emulze, do níž se jedna po druhý usazujou zralý maliny a něco málo sena. Od první chvíle sleduju rukopis značky: nikde nic netrčí, v každým momentě jsou všechny složky naprosto v lajně. Když si po dvou hodinách dosyta užiju romantiky, vyvede mě z míry ta atlasová klouzavost – ať je to příšerný slovo jak chce, mý pocity nabeton skvěle ilustruje – kterou jsem našla v Iris Poudre a Champaca Absolute. Pořád jsou to ale fialky a maliny, kosatec v nedohlednu. Takhle by asi vypadala My Insolence, kdyby ji stvořil Frederic Malle. A to ještě není konec. Pět hodin a fialky v tahu. Pět hodin a do mýho pokoje náhle vstupuje kosatec z Iris Poudre ověnčen něhou Peut-Être. Ramon Monegal dostál svýmu slibu. Tenhle kosatec je až k nevíře. 

Mon Cuir


Je to úplně jednoduchý. Pomerančový květy a listy + parádní zánovní vepřovice. Zpočátku trochu nahořklá – možná neroli, možná ne, ale když se k nahořklýmu tónu přidá špetka mýdlovosti, je o zábavu postaráno. Vychutnáte si předlouhou pěti až šesti hodinovou jízdu s vůní úhledný kůžičky a bílejch kvítků, až nakonec zdárně dorazíte do bravurně vypiglovaný stanice Cuir de Russie (de-framykoined version), kde na vás čeká už jen občasnej závan pižma a santalu, a vaše pocity z toho všeho budou veskrze semišovýho ražení. Tohle je prosím z polovice začištěná Cuir de Russie a z polovice White Suede na pomerančovejch květech. Nádherná, strhující, a přesto dokonale seriózní. 

Entre Naranjos


Optimistická vůně andaluskýho léta. Procházka oranžerií. Překrásná kombinace pomerančovejch květů a ambry. Tím je o Entre Naranjos řečeno vše.

Jen ta výdrž… zoufale dýchavičná.

Offline Tassia
Avatar
447 příspěvků moje polička 11. srpna 2014 20:33

Čítam to tu jedným dychom, tie vaše recenzie sú úchvatné. Som vďačná za sprostredkovamie dojmu a popis vône. Viem o tejto značke, páči sa mi jej koncepcia a flakóny mi imponujú, ale neskúšala som od Ramóna nič. Dnes by som si naslepo vybrala Ambru a Iris. 

Offline wendulka admin
Avatar
16579 příspěvků moje polička 23. srpna 2014 00:29

Hand in Hand

2014

složení: bulharská růže, indický oud, kořenité tóny, pižmo

Ten Ramón už mě vážně štve! Zase další limitka, zase pro USA. Přitom ale nějaká pořádná růže mu v té základní kolekci tak chybí, chjo.