Tohle je opravdu příčestí minulé, vyjadřující uplynulé události, děje, stavy. Patří jazyku z doby před stavbou věže v Babylonu. Někdo sice může cítit orientální pryskyřice, někdo hnědou pryskyřici vytékající ze zářezu do kůry staré slivoně, někdo datlový sirup a jiný švestkovou omáčku s perníkem, význam však zůstává stejný: uklidňující vůně, která připomíná něco důvěrně známého z dětství. Radost není zakletá do vzpomínky, ale do samé podstaty paměti, která dokáže selektivně i to původně nepříjemné přetavit v hezké. Nikdy mi nechutnala lékořice, ale v kombinaci s připálenými povidly, vůní tabáku a štiplavostí prvního suchého listí páleného na zahradě vnímám černou stopu lékořicového pendreku jako nitku, po které v příčestí minulém okouzleně a opatrně ručkuji nad propastí zapomnění až někam do dětství. Bois de violette, Bois et fruits, Féminité du bois jsou jako tři pohádkové sudičky, které mě na tuhle cestu vypravily.
Serge Lutens
Fleur Cituješ Lutense? Mám pocit, jako bych ta slova někde už četla...
Korsičanka V žádném případě 
! Na citování i parafráze bez uvádění zdrojů jsem velmi háklivá i u jiných, takže bych to sama nikdy neudělala.
Serge Lutens má na svém webu pouze stručnou charakteristiku, která by se dala volně přeložit jako: "To, co se z minulosti vkrádá do přítomnosti, má všechny vůně. Interpretoval jsem tu, která ke mně nejvíce promlouvá."
Na jiných webech jsou pak zmiňovány už několikrát prodané informace o tom, že mu v dětství scházela matka a tuto citovou deprivaci promítá do svých vůní; Le participe passé má tedy údajně připomínat jeho dětství prožité v Maroku.
Korsičanka Tohle je na Lutense až příliš srozumitelné
.
Fleur S tím Marokem už se strýček Lutens taky začíná opakovat, co?
wendulka Opakuje, ale v tomto případě mi to vůbec nevadí 
.
Říkala jsem si, že se mi Le participe passé možná líbí právě proto, že jsou v něm ozvuky všech Lutensových vůní z pryskyřičných a dřevitých řad - je to opravdu jako nořit se do paměti a potkávat staré známé.
Fleur V tom případě jsem měla déjà vu, protože mi tvůj text přišel strašně známý. Četla jsem hlavně v němčině na různých webech poznámky o vůni i článek o Lutensově dětství, tak mi ta tvoje "nit" přišla povědomá
Omlouvám se, nechtěla jsem se tě v žádném případě dotknout
Korsičanka Nevadí 
; hlavně, že jsme si to vyjasnily.
V tomto případě bude asi okruh představ spojených s vůní hodně podobný, protože koncept se točí kolem minulosti, vzpomínek a ingredience jsou dost výrazné (včetně té regresivní lékořice).
Fleur A zkoušelas ji ve Francii? Nebo máš vzorek?
Vzorek bohužel nemám. Zkoušela jsem ve Francii a podruhé jsem se nechala navonět od hlavy k patě, takže jsem v tom příčestí minulém prochodila celý den, z kabátu je cítit ještě po několika dnech.
Fleur 
A i po tom dni - nebo právě po něm - ho chceš? Já hrozně váhám, protože slepáky mi nevycházejí...
Ještě si rozhodně pořídím vzorek; přece jenom - tou lékořicí si nejsem moc jistá...
Fleur Ale to zní fantasticky... !
Luna Ale fakt pozor - je tam i ten hrnec s připálenými povidly!
Fumerie Turque - se přestala dělat ve zvonkovém balení?
Mitchell Jsem na tom stejně. Zatím mám zásob dost, ale piři takovém cenovém skoku a velmi pravděpodobnému riziku další reformulace asi u nich i zůstanu. A blbý je, že u mě se stejný případ týká i Louve.
Mám ty původní 50 ml plnitelné flakonky se šroubovacím rozprašovačem, které jsem si mohla ze zvonku pohodlně doplňovat. Ty "mrakodrapy" jsou hnusný
-
I v případě, že by měly šroubovací rozprašovače jako ty původní padesátky u tohoto typu flakonu nedosáhne na dno ani omylem, leda skleněná, která je ale mnohonásobně dražší.
No to je vejmysl
.
Znovu jsem koukla na jejich stránky a ke své hrůze jsem zjistila, že manželova letní srdcovka Serge noire přeskočila z řady pro " plebejce" rovnou do mrakodrapu. Nechápu...
Mitchell Soucítím.
No já svého času měla tuhle značku hodně ráda, pak jsem jí teda osekala jen na své oblíbené stálice, ale za současné situace asi teda budu muset provést rychlý řez po vzoru Fleur a poohlédnout se v jiných vodách.
