Montale Paris

(www.cafleurebon.com)

Značku založil v roce 2003 v Paříži (hlavní stánek najdete na Place Vendôme) Pierre Montale, který se kromě 30ti leté praxe prý může pochlubit i tím, že počátkem nového tisíciletí strávil určitý čas v Arábii, kde vytvořil několik vůní pro zdejší krále, královny a další vysoce postavené osoby. Jeho snahou tak bylo představit tyto kreace i západnímu světu. Kolem jeho osoby se však točí na nejrůznějších parfémových blozích tolik spekulací, že těžko odhadovat, zda je skutečně parfumérem nebo jen kreativním ředitelem.

Montale dle svých slov využívá tradiční materiály arabských parfumérů jako vzácná dřeva, kadidlo, balzámy, ambru, růže a především oud (agarové dřevo). Všechny vůně se vyznačují vysokou koncentrací vonných složek, což zaručuje jejich velkou intenzitu a dlouhou výdrž. Drtivá většina jejich vůni jsou unisexové, ale najdeme mezi nimi i dámské a pánské.  

(www.b-glowing.com)

Flakony k nim jsou vyráběny z hliníku v nejrůznějších barvách podle kolekce, do které zrovna patří, přičemž na oficiálních stránkách je Pierre rozděluje i tématicky podle vonných složek/kompozic, kolem nichž jsou dané vůně vystavěny především: oudová, růžová, oudová, květinová, kořenitá, dřevitá, ovocná, ambrová, mořská, pižmová a vanilková. Z více než stočlenného repertoáru můžeme namátkou jmenovat např. Wild Aoud z hnědé kolekce, Chocolate Greedy ze stříbrné kolekce nebo Deep Rose z růžové kolekce. Flakony jsou záměrně neprůhledné, aby tak déle ochránily vůni před světlem. Kromě toho je samozřejmě hliník lehčí než sklo, což může být příjemné zejména při cestování.

(zdroj: http://montaleparis.com, www.ausliebezumduft.de a www.fragrantica.com)

Chocolate Greedy

(www.cokomuzeum.cz)

Rádi občas mlsáte? Chocolate Greedy k tomu přímo vybízí. Mně osobně vždy hned po nástřiku naskočí nugátová pochoutka Zora, kterou jsem si jako kupovala jako malá. Vzápětí je přelita hořkým pomerančovým likérem, který se pomalinku stočí do podoby kandovaného ovoce.

Po rozvonění nastává další zlom: kakaový krém, přesně takový, jakým mi babička slepovala korpusy mých narozeninových dortů. Úplně cítím v puse tu chuť. A aby toho nebylo málo, v závěru tu máme ještě čokoládovou polevu, na níž se snáší několik snítek vanilkovo-kakaového prachu.

Roses Elixir

Ano, prvotní závan citrusů, jahůdek a křehké růže by se dal částečně přirovnat k původní verzi Miss Dior Chérie EDP. Tato fáze však na mně trvala pouze v řádech pár minut. Potom nastoupil tak neskutečně gumový jasmín, před nímž by se i Alien mohl jít zahrabat .

Když už jsem se obávala, že ta „guma“ snad začne hořet, došlo k překrytí jasmínu krystalky kandovaného cukru s tónem popcornu, kterým se vůně snažila připodobnit se opět základu původní Miss Dior Chérie. Začouzená ambra ji však odklonila zcela jinam a drydown v podobě zatuchlé zeleně s pižmem všechno zazdil.

Sweet Oriental Dream

Jde o velmi sladkou vůni, jenže pro mě ne ve smyslu gurmánského požitku, snad jen ty višně naložené v likéru na začátku bych si dala, ale pak se na mě vyvalí spousta cukrové vody, tureckým medem, marmeládou, mandlemi a nepříjemným ostrým umělým tónem . Tady je skutečně výraz sladká, až se svírají vnitřnosti zcela na místě.

Po odvanutí té nechutně kalorické bomby vystoupí růže, nejprve vosková, doplněná zelenými lístečky, aby se vzápětí schovala do pudrového obláčku. Onen protivný umělý sladký tón však bohužel pro mne nemizí ani náhodou. Jediné pozitivum je, že na to, jak je napřed intenzivní a nebojím se říct vlezlá, po dvou hodinách o ní prakticky nevím.

White Aoud

Bílý oud? U mě začíná medově sladkou růží se špetkou kardamonu a bylinnou pikantností šafránu. Oud se objevuje až po chvíli, barevně je však spíš zlatohnědý, jelikož nepostrádá svůj medicinální ocásek. Ten naštěstí není nijak přehnaně výrazný, navíc ho brzy ztlumí hořkoslaná „balzámová“ ambra, která umocňuje barevně zlatavé vyznění celé vůně.

Jenže potom dojde na kámen úrazu: do téhle krásné kompozice se mi vkrade pačuli a tentokrát má tu nešťastnou podobu hodně dlouho nevětraného zatuchlého sklepa s vlhkou hlínou v podlaze a plastikovým tónem navrch. Nebýt tohoto, byla by to pro mě do té doby nositelná oudovka.

V suchém drydownu sklep mizí a vrací se oud v koženo-dřevité podobě s lehkým živočisným nádechem jako v Privé Oud Royal, prosvětlený „prachovou“, skoro nesladkou vanilkou a se směsí zajímavých jemně zakouřených dřev, které doslova drhnou na patře (možná by se tam našlo i pár vonných tyčinek). Výdrž a intenzita je bravurní, ale ta zatrápená pačuli.

Deep Rose

Kvůli dosavadním, ne úplně optimálním zkušenostem přistupuji ke všem vůním od této značky vždycky raději obezřetně. Výjimku tvoří akorát Chocolate Greedy, i když tu vidím spíš jen jako náladovou aromaterapeutickou záležitost než jako vůni pro každý den. No tuhle Montalku už bych si dovedla představit nosit i běžně.

Po krátkém závanu svěžích květin, citrusů a orosené zeleně se z ní totiž vyloupne krásná velká mýdlová růže s ovocným nádechem. Ruku v ruce s ní jde hřejivá ambra s hořkým oudem, který jakoby z oka vypadl tomu v Rose Nacrée du Désert, jen tady nedostává tolik prostoru. Naopak růže si postupně upevňuje svou pozici, postupně se uhladí a přikryje tenounkým pižmovým závojem.

wendulko (nebo i vy ostatní), zkoušela jsi prosím Aoud Leather? Popř. jestli má někdo vzoreček, tak budu přešťastná! Podle popisu složení mám totiž takový zvláštní pocit, že by se mi tahle měla líbit...

Ne, zatim jsem nezkousela.

Red Aoud

Nevím, zda je to kombinací oudu s uváděnými složkami anebo je tam doopravdy, ale už od začátku cítím v téhle vůni společně s drceným pepřem vysokoprocentní nastrouhanou tmavou čokoládu, promíchanou s chili kořením. Samotný oud tu působí ve spojení se zemitým kosatcem a suchým prašným šafránem hořce, ale zároveň i příjemně plyšově.

Po pořádném rozvonění se přidává i tón sladkých čínských gum, který ovšem dokonale ladí se vší tou palčivou pikantností, suchou dřevitostí a oudem vytváří z téhle vůně temně rudý semiš. Vůně má ohromující intenzitu (zvlášť v první fázi) a na kůži drží jak přibitá skoro půl dne.

Před časem jsem Red Aoud zkoušela a i když si ho už přesně nepamatuju, tak na hořkou čokoládu s chili bych taky přísahala. Fakt tam je! 

Amber & Spices

Koření? To tu rozhodně najdete. Z počáteční směsi ostrého vinného kalu se postupně vyčlení především suchá dřevitost muškátového oříšku s poměrně krotkým a tentokrát docela příjemně živočišným kmínem a tmavými doutnajícími dřevy. To by bylo fajn, kdyby se někdo nerozhodl společně s nimi pálit i gumu (oud).

Teprve když tahle fáze přejde, dostává konečně víc prostoru růže. Ještě stále má na sobě pozůstatky z mýdlové koupele s bílým vínem, zásluhou hřejivé ambry však postupně osychá a malinko zvoskovatí. Jen to slibované suché pouštní horko na stránkách Montale se jim tam nějak ztratilo v překladu, ale to je vlastně fuk.

Tak to na Tobě Amber & Spices  voní vlastně krásně

 Já vzorek vůně zkoušela v naději, že to bude o ambře, kterou mám ráda. Ale chyba. Amber & Spices – to je na mně prostě aoud. Výrazný, řízný a živočišný! Živočišnost je ještě zdůrazněna kmínem. Brr. Po cca 2 hodinách se objeví lehounké závany růže, kterou ale aoud pořád utiskuje v koutě. Výdrž vůně je nekonečná – pro mne bohužel.

 Když jsem A & S zkoušela, byla jsem doma sama, naštěstí. Okolí by tohle nedalo. A já taky měla co dělat, abych ruku neumyla a vydržela několik hodin v naději, že se nakonec aspoň objeví ta slibovaná ambra – no, neobjevila.

No na Montalku vlastně jo.  A když to srovnám s tebou, tak ta moje připálená guma je v podstatě maličkost.

Full Incense

Osobně jsem čekala možná trošku větší pecku, ale v podstatě název vůně odpovídá. Kadidlo je přítomné už od počátku, jen jeho počáteční štiplavost se během chvilky rozptýlí v rozsáhlých chladných prostorách starého kamenného chrámu s vyřezávaným dřevěným oltářem, vyzdobeným chvojím (suchý cedr).

Až na téměř neznatelnou nasládlost labdanového kouře, který se sem po rozvonění vmísí, neznamenává už žádný další vývoj. A jak jsem už naznačovala, postupně ztratí na intenzitě, i když výdrž má slušnou. Celkově to sice taky není nejoriginálnější kadidlovka (typově připomíná ty od Comme des Garcons), ale pokud bych si někdy měla vybrat nějakou montalku, Full Incense by k nim patřila.

Aoud Velvet

V první chvíli, kdy se v ní mísí nahořklý pomerančový květ s kokosovou tiaré jsem moc nevěřila, že by tenhle oud mohl být sametový. Naopak drhnul typicky po montalovsku za podpory kořenitého santalu. Teprve po rozvonění, kdy tiaré přešla do krémovějších tónů a do hry vstoupila vanilka mě přesvědčil, že má svůj přívlastek oprávněně.

Oriental Flowers

Heh, prý orientální květiny. To má být po trpkém bergamotovém úvodu ta sušená růže se špetičkou zemitého kosatce, schovaná pod tím obřím nánosem drhnoucího oudu a doutnajících pryskyřic? Nebo to kostka mýdla, která z toho vyleze na konec? Tuhle vůni jsem asi nějak nepochopila.

Ginger Musk

Jemnou pikantní vůni zázvoru v parfémech obecně zbožňuju a tady je na začátku opravdu nádherný. V kombinaci s čerstvě utrženou ostružinou, do níž jste se právě zakousli, a pár kuličkami černého rybízu, příjemně osvěžuje. V téhle fázi to vždycky se mnou hodně cloumá, zda si ji přece jen nepořídit třeba na léto.

Jenže ono mu to vydrží asi jen patnáct až dvacet minut a na ruce mi zůstane už jen směs šťavnatého červeného ovoce s bílým pižmem a zázvor do toho jen tak občas nesměle škytne. A to by mi ani nevadilo, že je spíše tělovější, protože na "svěženku" drží velmi dobře, jenom je prostě víc musk než ginger.

Attar

Chacha, prý že mysorské santalové dřevo. No tak zrovna to tahle vůně neukecá ani omylem! Po trpkém bergamotovém úvodu se totiž objeví stejný kořenitý santal se šťavnatou růži jako v Santal Majuscule. Narozdíl od kakaa tu ale máme jemné pižmo a zásluhou oudu se nám růže velmi rychle změní v sušenou.

V drydownu se přidá i vůně vlašských ořechů ještě i s tím ochranným zeleným pouzdrem, když jej čerstvě utrhnete ze stromu a zrovna se chystáte dostat z něj samotnou skořápku i s jádrem. A právě tento tón z ní dělá docela povedenou orientálku se skvělou intenzitou a výdrží.

Vanille Absolu

Od počátečního zkaramelizovaného vanilkového cukru s trochou štiplavé skořice se rozvine do vzdušné prachové vanilky, hebounké jak pápěří. Sice pěkné, ale tohle je jediný vývoj, který vůně má a odehraje se během pár minut, takže se obávám, že by mohla začít brzo nudit.

Chypre Vanille

Tahle vůně není sice tak výrazně vanilková a chypre jen minimálně, ale rozhodně patří k tomu zajímavějšímu, co může Montale nabídnout. Začíná štiplavou ambrovou růží s tónem leštěnky na nábytek. Pravda, to není příliš líbivé, během chvilky se však její ostrost rozplyne v teplém voskovém kadidlu, nad kterým se vznáší obláček vzdušné vanilky z Vanille Absolu.

A právě zásluhou kadidla se nám růže změní v mýdlovou a částečně chypre. Vetiver tu však kromě toho má podobný kožený podtón jako v Mr. Vetiver, jen tady je víc krémové tonky, takže nepůsobí vůbec pánsky. Vanilka nabere trošinku víc na síle až v drydownu, kdy se změní v autentický vanilkový cukr. Vanilkový cukr a růžové mýdlo, to je Chypre Vanille.

Montale - Honey Aoud

Tekutý med pomalu skapává na oudové dřevo, které je posypané skořicí a zvýrazňuje kořenitý tón dřeva. Med není skoro vůbec sladký a vůně rozhodně není ulepená. Naopak, objeví se pryskyřičnaté tóny ambry a lehký kožený tón. Pak na chvíli převládne pačuli a ambra se nakonec vrátí v balzamické podobě s vanilkou.

Montale - Orange Flowers

Orange Flowers vlastně vůbec není o pomerančovém květu, ale hlavně o jasmínu. Nejdřív to sice vypadá, že kořenitý pomeranč s ylang-ylangem přivádí na scénu pomerančový květ, ten je ale vzápětí převálcován jasmínem se sladkým medem. Jasmín s potlačeným pomerančovým květem je pak poprášený práškovým pižmem ve stylu prášku na praní.

Intense Café: opravdu intenzivní káva, ale bohužel nikoliv v podobě čerstvě pražené kávy, nýbrž jako přeslazený kávový nápoj se spoustou cukru a dochucovadlem v podobě sirupu z okvětních plátků růže. Kdo má rád sladké a nevadí mu lineárnost vůně, tak si přijde na své. Já jsem byla po dvou hodinách zoufalá, protože výdrž je - tradičně - skvělá.

Montale - Aoud Lagoon

Pro mě to není ani v nejmenším akvatická vůně. Je to mandarinka s meruňkovou vonokvětkou a lotosem, který neroste u vody, ale je zapletený spolu s tiaré do věnce, který jsme si pověsili kolem krku.  Užíváme si podvečer na břehu laguny tichomořského ostrova s azurově modrou vodou a sedíme na sluncem vysušených kmenech stromů vyvržených sem kdysi mořskými vlnami.