Atelier Cologne

Jojo, máš pravdu, mělo by to tak být, jen netuším, jestli to platí třeba i pro arabské vůně? 

Iris Silver

Recept na salát: mrkev, neumytou rovnou postrouhejte i s tou hlínou, natrhejte pár fialek i s listy, cestou ze zahrady přiberte i pár listů z rybízu a vmíchejte do mrkve. Zasypte štědrou dávkou pepře. Něco tomu chybí? Jasně! Zálivka přece! Tak šup do koupelny a salát pěkně zakápnout eukalyptovým olejem. Podávat v kovových miskách na dubovém stole.

Siláž a výdrž velká. Vůně přežila sprchu.

Bois Blonds

Z toho co jsem zatím zkoušela od Atelier Cologne se tohle nejvíc blíží kolínské.  Svěžest neroli umocněná pepřem, ke které se postupně přidají jemně sladký pomerančový květ a lehká, světlá dřeva. Objeví se krátce  i ten jejich typický větrový tón. Jak se přidá vetiver, stává se vůně opět spíše pánskou. V závěru je vůně ale zase změkčena hebkým pižmem. Ze zatím zkoušených mi přijde nejjemnější jak z hlediska siláže, tak i složení. Hezká, ale slaboučká, jemná a neobtěžující.

No těm je to podle mě šumák. Ti tohle neřeší. 

 Ale asi existují nějaké normy pro zboží dovážené do Evropy.

Gold Leather

Zlatá kůže? No spíš chlast a kůže a francovka, hlavně ta střední část. A problém je, že mi to připadá víc pánské, jak unisexové. Začínáme tím chlastem, lépe řečeno zlatavým koňakem, v němž plave nastrouhaná hořká pomerančová kůra s lehce štiplavým bylinným šafránem. Následuje menší panák slivovice a tím se se zlatým odstínem loučíme, protože nastupuje pánská kožená bunda, vymáchaná ve francovce a oudu.

Je zde sice patrná snaha očistit bundu pomocí poměrně vzdušného cedru, jenže ten medicinální tón, způsobený zřejmě právě kombinací živočišného oudu a francovky se jí nejprve ne a ne pustit. No když partyzánsky vydržíte, nakonec se dočkáte malé odměny, bunda s francovkou i oudem mizí a vy opět dostanete po jedné skleničce koňaku a slivovice. Každá sklenička je ozdobená lístkem máty a jsou naservírované na dřevěném tácu, vystlaném černým semišem. Opravdu škoda toho prostředka.

Dnes jsem obdržela sadu vzorků. Nádherně zabaleno do obálek s kartou evokující obraz vůně, převázané koženými šňůrkami (alespoň vidím, že cestovní pouzdro na flakón by se mi z tohoto materiálu velmi líbilo).

Radost mi kalí jedině skutečnost, že mě současně skolil jakýsi virus, takže si při testování připadám, jako bych vzorky čichala přes tu průsvitnou obálku, ve které byly zabaleny. Začínala jsem tudíž tím, co se mi jevilo jako nejméně komplikované.

Jako první přišel na řadu Orange Sanguine:

Je to od prvního přičichnutí autentický pomeranč, nejen čerstvě oloupaný, ale i čerstvě utržený - ve vůni občas prokmitne vůně zelených lístků a trávy. Vůně se mi moc líbila první půlhodinku, kdy mi připomínala Mandarine Basilic. Potom citrusová svěžest začala ustupovat, vše nepatrně zesládlo a vynořil se "pečivový" tón (teplá vůně rozpékaného pečiva, troška pražených oříšků). Honem jsem zkontrolovala vzorek, jestli jsem se nepřehmátla, protože podobně jsem si pamatovala koncovku Vétiver Fatal, ale patrně za to mohla tonka a cedrový základ, který bude společný více vůním této značky. Na začátku to byla jasně dámská vůně, na konci s přimhouřením oka unisex.

/obrázek viz www.ateliercologne.com/

Na druhé ruce mám Oolang Infini.

Na první nádech bylo jasné, že tohle odněkud znám - velmi výrazná podoba s Bvlgari Pour Homme, kterou používá manžel. Tímto pro mě byla vůně jednoznačně odkázána do pánského teritoria. Schválně jsem porovnala složení:

Bvlgari Pour Homme                                                        

levandule, bergamot, čaj darjeeling, leknín                        

pepř, koriandr, guajakové dřevo                                        

průsvitná ambra, pižmo 

Oolang Infini

neroli, bergamot, frézie

čaj, jasmín, kůže

tabákový květ, guajakové dřevo, pižmo

/obrázek z www.ateliercologne.com/

Krásné fotky! Líbí se mi ten provozní pánský a dámský "bordýlek" na stole. Co je ta modrá společná lahvička?

Prohlížím si všechny fotky na jejich stránkách, jsou opravdu pěkné a ten modrý flakonek je všude.

Také mi vzorky dnes dorazily, celá sada rozdělena do tří balíčků a každý převázán koženým páskem, vypadá to minimalisticky a vkusně. Každý vzorek je vložen do průsvitné papírové obálky s kartou, resp. pohlednicí, na které fotografie charakterizuje tu kterou vůni.

Zatím jsme vyzkoušeli Iris Silver, vůně je kouzelná, a že znám různých kosatců, tento je lahodný, nasládlý, klidně bych ho nosila, je to univerzální kosatcovka s ohromnou výdrží. Složení uvádí mj. mimózu, je tam.

Malé srovnání např. s Iris Nazarena - Iris Silver je více ženský, nasládlejší, Iris Nazarena  je více unisex, a zároveň kapku elegantnější.

Co představuje ta modrá lahvička, netuším. Ale při prohlížení fotografií jsem zjistila, že není jediným putujícím objektem, který se opakuje - na více snímcích figuruje například malý model Eiffelovky. Možná to má nějaký hlubší význam (třeba symbolicky zastupuje nějakou složku), možná je to jenom nezávazná hra.

Ambre Nue

Vůně byla údajně inspirovaná jistým druhem květiny z vysokohorského prostředí, která voní podobně jako ambra. A zrhuba to se zde podařilo. Na úvod je tu sice vydatná dávka nahořkle svěžích zelených citrusů s koriandrem, ale stačí chvilku vydržet a ruličky skořice (to je skutečně jedna z mála vůní kde není namletá), květinově sladká orchidej, vanilkově pryskyřičnatý benzoin a balsamický kouř z labdana vytváří věrohodnou iluzi sladké hřejivé ambrovky s prachovým podtónem. Navrch je to celé zahuštěné kapkou medu a "bíločokoládovou" tonkou a ozdobené mikroskopickými krystalky kandovaného cukru. A aby to nepůsobilo příliš sladce, přidáme nakonec ještě nějaké to suché dřevo.

Vanille Insensée

Ha, starší hubenější, v jistém smyslu light sestra Ambre Nue. Jen tady máme víc štiplavého koriandru a citrusově sladší limetku. Pravda, chybí ty ruličky skořice, vanilka je tu méně sladká se sušenou smetanou navíc (ano, na oficiálních stránkách asi fakt nekecají, tahle vanilka bude opravdu z Madagaskaru soudě podle shalimarovské limitky), ale ta ambra s medovou krustou, prašným kouřem a suchými dřevy, ta se nezapře. Takže pro koho je Ambre Nue už plnotučná, zkuste to s touhle odlehčenou zakouřenou ambrovanilkou. Jen v intenzitě a výdrži pochopitelně ve srovnání s Ambre Nue zaostává.

Trefle Pur

Čerstvá tráva. Po vydatné přepršce citrusového deště roste jako ve zrychleném časosběrném snímku: zelená stébla se vlní, některá již žloutnou a zasychají, mezi nimi proráží mladá tráva. Pak někdo zavře okno, na parapetu se zvíří prach a zavoní to dřevem.

Tuhle vůni doporučuji k vyzkoušení všem milovnicím zelených citrusových svěženek. Není to ve svém žánru nic převratného, ale kvalitních svěžích vůní, které se nerozpadnou do půl hodiny, překvapivě není zas tak moc. Budu muset vyzkoušet i v jiném počasí!

/obrázek viz www.ateliercologne.com/

Silver Iris

U této vůně jsem byla kvůli názvu zvědavá, zda v něm najdu nějakou spojitost s mým oblíbeným kosatcem od Lutense a zda vůbec kosatec uvnitř bude skutečně stříbrný a nezůstane jen u zdobení flakónu jako v případě Gold Leather. Splnilo se mi jen to druhé.

Doprovodnou kovovou (stříbrnou) linku lze objevit už v jiskrném citrusově zeleném úvodu. Po chvilce se však rozpustí ve sladkosti růžového pepře a sladké čerstvé rybízové šťávy. Sám kosatec, nastupující hned poté, je krásně zemitý a zahalený do pudrového závoje z mimózy se opět stříbrošedě leskne. Jenže tento chladný vznosný dojem poněkud narušují fialkové bonbóny a neurvale se na kosatec lepí.

V základu naštěstí bonbónky mizí a s kosatcem zůstanou už jen „sametově“ zelené lístky fialek s prachovým obláčkem z ambry a náznakem „bíločokoládové“ sladkosti tonky, která jakoby nahrazuje vanilku z Iris Silver Mist. Ne, že bych fialkové bonbóny neměla ve vůních ráda, to vůbec, ale tady možná právě v kombinaci s tím sladkým růžovým pepřem a rybízovým džusem na mě působí tak nějak pubertálně/roz­juchaně a narušuje mi tu kosatcovou eleganci.

Vanille Insensée

To byla jízda! Zaprášená vanilka. Zašedlá plastelína, v níž někdo smíchal dohromady všechny barvy, takže z neurčité šedohnědé občas prosvitne jasně žlutá žilka. Plastelínu vystřídal nasládlý bylinný likér, do kterého se připletlo jehličí. Vanilka se změnila na stromeček do auta a výstražně houpe žaludkem. Vystupuji, jdu to umýt.

/obrázek www.ateliercologne.com/

Bois Blonds

Citróny a limetky krájené na dřevěném prkénku, do kterého se vpíjí jejich šťáva. Vše je jemné, neostré, a přece osvěžující. Přísahala bych, že cítím kardamom, ale ve složení o něm není ani zmínka. Silně mi připomíná Voyage EdT.

/obrázek www.ateliercologne.com/

Vetiver Fatal

V čem je tenhle vetiver tak fatální? V mém případě v tom, že tam skoro žádný není. Nahořkle svěží bergamot a čerstvě rozloupnutý citrón, který si pocukrujeme moučkovým cukrem, aby se nám z toho vzápětí vyloupla miska sladkých sušených fíků, mezi nimiž se ukrývá pár fialkových bonbónů.

Teprve po rozvonění začne ve vůni trochu probleskovat vetiver, ale velmi krotký jako kůzlátko, stejně jako "sametově" kouřový oud. Pouze cedr v základu působí v prvních chvílích vzdušně, až postupně spolu s vůní jehličí nabývá na palčivé pikantnosti.

Dojmově to tak připomíná brouzdání se trávou, půda pod ní je navlhlá, ale ne měkká. V jedné kapse u kalhot máte s sebou pytlík se zbytkem fialkových bonbónů, v té druhé pytlík s oříšky. Padá mlha, přesto se vám nakonec s pomocí suchého dřeva a jehličí povede rozdělat oheň.

mně se od Atelier Cologne líbí ze všech nejvíc Patchouli Mistral. Tou pačuli se nenechte zmást, je to spíš fougere, než pačulovka.

Tu mám právě na ruce! Zatím je to takový lehce anýzový větřík, tak uvidíme, jak se rozvine dál.

Mistral Patchouli

Po vstupním anýzovém poryvu, kdy mi vůně připadala spíše pánská, krásně zhořkla a usadila se kadidlem. Nemusela jsem ani dlouho přemýšlet nad tím, co mi tak intenzivně připomíná - je to velmi věrný otisk Mandragore Pourpre.

/obrázek www.ateliercologne.com/

Gold Leather

Do dřevěné skříňky někdo nesmyslně uložil vedle sebe sirup proti kašli, načatou sklenici švestkových povidel a pytlík hašlerek, z nichž jedna trošku ocumlaná se přilepila na dno skříňky a k ní se přichytil i rukáv kožené bundy. Tahle vůně je poněkud neohrabaná, s ostrými přechody. Neoslovila by mě ani jako pánská.

/obrázek www.ateliercologne.com/

Rendez-vous

Vizuál k této vůni sliboval, že bude přesně tou, kterou hledám. Sice se tak nestalo, ale stejně patří Rendez-vous z celé produkce Atelier Cologne k těm nejlepším (a nejdražším). I zde ovšem musím konstatovat určité parfémové "déja-senti". a to opět u Annick Goutal. Rendez-vous mi silně připomíná Mon Parfum Chéri. Začátek je bergamotový, vzápětí se ale rozvoní kosatec a fialka, takže švestku, typickou pro Mon Parfum Chéri tam v temně "fialových" tónech lze zachytit. Pačuli zde nemá tak výraznou podobu čerstvé hlíny a vlhké omítky, která někomu vadila v Mon Parfum Chéri, ale krásně se propojuje s ostatními složkami a vůni drží v elegantní podobě spolu se semišovou kůží.