Stéphane Humbert Lucas 777

Taklamakan

Jako pouštní vůní je podle mě potřeba brát Taklamakan malinko s rezervou, jelikož je zpracovaná hodně sladce, což však nemění nic na její povedenosti. Otevře se bergamotově svěží růží s „broskvovou“ vonokvětkou. Během pár minut se však promění ve zlatavou balsamickou ambrovku se sladce dřevitou myrhou, špetkou sladké, najemno namleté skořice, hladkým cedrem a vzdušným kosatcem.

Na okamžik se mihne i drhnoucí březový tón, jenž se ovšem během pár minut ztratí v prašně zemitém pačuli, vytvářejícím společně s labdanem dojem písečných dun. Jak už jsem ale naznačila na začátku, nejsem si akorát trošičku jistá, jak do pouštní tématiky zapadá ta spousta bílé čokolády (tonka) s vanilkou a medově-kakaovým benzoinem v základu. Na druhou stranu pro koho je taková Suma Oriental ještě pořád moc drsná, Taklamakan je ještě hladší dámskou ambrovou pačuliovkou.

Ô Hira

Hira je název jeskynní hory nedaleko Mekky, kde se okolo roku 610 měl proroku Mohamedovi poprvé zjevit archanděl Gabriel a zvěstovat mu boží poselství a položit tak základy vzniku pozdějšího Koránu. K vytvoření vůně meditativního charakteru použil Stephane Humbert Lucan ambru a to hned tři druhy! Tou první je propolisová, jak ji můžete znát např. z Amber Absolute. V tomhle případě je doplněná štiplavou, najemno namletou skořicí. Brzy ji ovšem vystřídá pryskyřičnaté dřevo se zemitými tóny, které přikryjeme velkou plachtou z nahrubo opracované drhnoucí kůže, čímž vůně získá temnější hloubku.

Tou druhou je skutečná hořkoslaná fosilní ambra. A tady se s ní na rozdíl od drtivé většiny ambrovek,, které ji ve složení uvádí a mnohdy tam nakonec vlastně ani není, opravdu nešetřilo, takže na vaše čichové buňky zaútočí pronikavá vůně teplé nabalzamované slané lidské kůže. Ambra tu navíc budí dojem, jakoby jí vorvaň tentokrát vyvrhnul společně s ruličkami skořice. A konečně tou poslední je syntetická ambra pryskyřičnatého charakteru, tvořená vanilkou, labdanem a benzoinem, přičemž v tomhle případě nejvíc vyniká benzoin s kakaovými a medovými podtóny. Ano, tohle je orientální ambrový klenot se skvělou výdrží jaksepatří.

Ach, klenot . Myslela jsem si to a zakázala jsem si ji zkoušet kvůli té ceně. A ty teď přijdeš s tímhle.

No já jsem si to původně taky zakázala, ale jak už jsem roupama nevěděla co zkoušet, tak jsem zákaz zrušila. 

V ambrovkách mě už dávno nic takhle nenadchlo. Ta cena je ovšem příšerná. Kdyby stála polovinu, tak neváhám.

Za polovinu ji beru i naslepo . Ale protože to nehrozí, půjdu ji brzy aspoň vyzkoušet, i když u toho budu asi hodně trpět .

Wish Come True

Je-li vaším splněným snem ovocná nežvýkačková tuberóza, pak vám tahle vůně vaše přání vyplní. Než se k ní ale dopracuje, nabídne vám sladkou, jiskřivě šťavnatou mandarinku a zralé banány. Teprve pak je rozvaří na kadidlovém plamenu společně s meruňkami, zahustí vanilkou a posype špetkou kakaa. Nakonec přikápne pár kapek coca-coly (otočník), které tuberóze dodají sladkou perlivost a přináší pocit jásavosti podobně jako v Dolce Tuberose (Krigler) a ještě jednou ji zahřeje s pomocí ambry.

Panthea

Panthea prý v překladu znamená bohyně všech věcí. Při takovém názvu by člověk nejspíš čekal vůni, která vás doslova přišpendlí k židli, že? Kdepak. Panthea je vůní čistoty. Začíná jako čajovka, osvěžená bergamotem, kyselou mandarinkou a limonádovým růžovým pepřem. Po rozvonění se pak promění ve vzdušnou kosatcovku s mrkvovými podtóny, lístky fialek, drobounkým hřebíčkovým karafiátem a hebkým bílým pižmem. Až lehoulinká stopa tabáku, kořeněný santal a pačuli v základu ji nepatrně posunou orientálním směrem.

Vidím, že má intuice byla správná, když jsem si včera úplně náhodou zařadila Wish Come True do "chci zkusit"

Panthea - není to poprvé, kdy název vůně SHL tak nějak nekoresponduje s tím, co by se dalo čekat. Ale proč ne.. o to je pak zkoušení překvapivější.

Líbí se mi obě, ale zkoušela jsem zatím jenom letmo. Dokonce jsem měla pocit, že si jednu z nich budu muset pořídit. Ale já mám pro tuhle značku nějakou slabost, brala bych od nich skoro všechno.

Ano, tady tě intuice opravdu nezklamala

blackviolet Mně se taky líbí obě, ale ta tuberóza překvapivě víc. Holt asi jak ještě jedu na vlně dojmů z Dolce Tuberose.

  Vune SHL oslovily i me.

 Vlastne za to muze ten Krigler, kdyz jsem hledala tu “Devatenactku” na Seilergasse, tak jsem cestou “ V Pruvanu” - pardon v Pruchodu  - Kaertner Durchgang zakopla o Maison de Parfum a po cervenem koberci jsem nakracela do teto parfumerkove uzke nudle. Vune Stephane H. Lucas 777 jsou hned z vchodu vpravo a protoze jsem kdysi mela Rose de Petra, kterou jsem ulovila pred lety od Marty a moc se mi libila - uz mi jen pripominala to nadherne kamenne mesto Petra v Jordansku, (na jehoz navstevu v 03/2013 tez nemohu zapomenout), tak jsem se vrhla na dalsi mesto Jeddah z Izraele a jine vune SHL tez. Moc se mi libi i vune s morbidnim nazvem Mortal Skin.

a az pozapomenu na sumu, co jsem vrazila do Krigleru - vezmu si na paskal vic SHL. (Samozrejme s rozumem). Vune jsou to krasne a opet jedinecne, ktere nepotkavam na kazdem rohu. A jak nejsem sberatelka flakonu, tak tyto jsou sperky na postaveni po byte.

Mozna se i vratim k Rose de Petra - ma dost grady na vuni s ruzi!

Mortal Skin se mi taky moc líbí, nosím ji v hlavě už dlouho.

Oud 777

Sir Stéphane si nalil do sklenice zlatavý rum, vrátil lahev na stolek vedle misky sušených švestek a začetl se do starého rukopisu psaného na nejjemnějším pudrovém pergamenu z Cuir Ottoman (Parfum d'Empire). Jak četl, pergament sládnul hedvábnou pryskyřicí a oheň z krbu zhmotňoval na stěnách dávno zapomenuté příběhy. Díky přírodnímu barmskému a laoskému oudu je Oud 777 úžasně hladkým a snadno nositelným, byť poněkud drahým koženým parfémem. Při 30 °C výdrž přesáhla 8 hodin.

(https://www.videoblocks.com/video/stillife-of-a-fireplace-candelabra-old-bibleglasses-and-a-glass-of-cognac-ncrvxy_yeik48d6dk)

Manteuse

Názevje jakousi slovní hříčkou, skladájící se z "Mante religieuse", což je kudlanka nábožná, která je vyobrazená i na samotném flakonu a "menteuse" = klamný. A pravdou je, že Manteuse je tak trochu vůní dvou tváří. Zpočátku se tváří jako zcela nová medová bílokvětinovka, osvěžená jiskřivým bergamotem.

Ovšem zemitý kosatec, převázaný jemnou kůží a poprášený vanilkou v další fázi vás nenechá na pochybách, že inspiraci čerpá i u své předchůdkyně Soleil de Jeddah s tím rozdílem, že Manteuse má trochu víc pryskyřičnatý základ, doplněný o mléčný santal s příjemně živočišnými podtóny, jak jej můžete znát např. ze Santalové (Nishane).

wendulka 

...to zní dost dobře!

Shodou okolností posledních pár dní právě o Soleil de Jeddah uvažuji...

wendulka To zní opravdu hodně dobře

Miru Korsičanka Za vyzkoušení určitě stojí.

Manteuse 

Une liaison dangereuse.

Bílé květiny ve sladkém medu, okořeněné pačuli, lákající nejenom včely.

Zemitý kosatec a kožený top na nahém těle, jasně rudá rtěnka a kouř z cigarety s vanilkovým tabákem.

Balzamické pryskyřice tající na teplém těle.

Co asi skrývá ta skříňka ze santalového dřeva?

blackviolet Ty bláho, to si neumím představit A jsem na ni moc zvědavá - písnu Neos o vzorek, bude-li v dubnu:) Díky za "nebezpečný" popis

Korsičanka Vyzkoušej . Je pěkná.

Panthea Iris 

Panthea s kosatcem? Ano, a není ho tam málo a to je dobře. Chladivý zemitý kosatec s mrkvičkovým tónem je jen lehce ovoněný sladkou mandarinkou a pak má dlouho sólo. Teprve po nějaké době splyne se zeleným jasmínem a pudrovou fialkou. A pak už tu máme luxusní mýdlové pižmo, které se santalem, tabákovým květem a kapkou pačuli vytvoří čistou, lehce kořeněnou, hebkou vůni jak ji známe z původní Panthey.