Zkoušela jsem v butiku. Jenže jsem současně zkoušela ještě dvoje Hodiny a všech těch dojmů bylo přespříliš.

Takže na nějaký popis to bohužel zatím není, příště si vyhradím nos JEN a jen pro malou pantherku a pak popíšu rozdíly.

Recenze na odlehčenou verzi je zde

Dnes jsem zkoušela Eau de Cartier Vetiver Bleu a jsem nadšená.

Sice to bylo jen letmé  seznámení na papírku a hned poté na ruce, ale bez možnosti ukořistit vzorek a pořádně vyzkoušet. Musím říct, že modrý vetiver je opravdu krásný. Není tak "zelený" a nedrhne jako třeba ve Vetiver pour Elle, ale donutil mě zahodit v Douglasu všechny ostatní testovací papírky navoněné vším možným a zbožně nasávat jen a jen tuhle jednu chladivou vůni.

Po půlhodině jsem musela zápasit s neodbytným pocitem, že nutně na léto potřebuju celé balení :) a mrzí mě, že to (asi) není manželův cup of tea, protože bych hned měla dárek k jeho nadcházejícím narozeninám ... a mohla bych mu na něj chodit

Tak buď mají v pražském butiku špatné informace nebo to u Cartiera přehodnotili, protože do Berlína už tato orientální kolekce dorazila (cena 315 euro za 75 ml flakon). A prodavač v KaDeWe říkal, že má i vzorky, ale dal by mi je (3) jen, pokud bych si některou z nich koupila, hamoun.

No vyzkoušela jsem je samozřejmě všechny, v Oud & Musc mi k to "prádlové" pižmo k tomu oudu nejde dohromady. Oud & Oud je překvapivě oudová, ale tahle poloha oudu mi nevyhovuje. Holt je na něm poznat, že není tak kvalitní jako ten v The Night, aby zaujal i nemilovnice oudu.

Zato Oud & Rose se Mathilde povedla. Ze začátku je ten oud v ní sice medicinální, ale pak přijde ke slovu i růže, která by se sice na první počich dala přirovnat k vůním typu Rose Nacrée du Désert, ovšem tahle je pochopitelně bez šafránu a ani trochu nedrhne. A dokonce i ten oud se pak rozvoní příjemně do hladka, že evokuje teplou koňskou srst. A drží půl dne.

Díky za popisy. Možná to je jako u A la Rose. Nejprve jeden trh a pak uvolnění do zbytku světa...

a nevzpomeneš si, jak tam vycházejí ostatní Hodiny?

Jako v Praze nebo o něco líp? 

Určitě to tak bude.

To jsem se bohužel neptala, protože už je znám a neberou mě. Ale jsem si dost jistá, že to bude lepší než v Praze, protože když si rozklikneš stránky Cartier, tak doporučená prodejní cena pro Německo je pro tu běžnou kolekci 256 euro, čii víc to určitě nebude http://www.cartier.de/kollektionen/duefte/damenduefte/les-heures-de-parfum . A spíš míň, protože u té oudové se tam ukazuje 331, což je o 16 euro víc, než kolik v KaDeWe stojí.

Nebo jim můžu pro přesnou cenu napsat, jestli chceš? Odpovídají do druhého pracovního dne. Případně se ti zeptám příště, až tam znovu pojedu, jestli to nespěchá.

Nespěchá.

Ráda bych si pořídila VI., ale utčitě až na podzim nebo k Vánocům ;)

L'Heure XI Perdue

"Ztracený čas"? Ale kdepak! Sice si M. Laurent dala na čas, ale rozhodně to stálo za to! Vytvořila vůni pomocí výhradně syntetických molekul a přesto výsledek působí naprosto přirozeně a příjemně. Úspěšně vyvrací tvrzení, že pouze přírodní vůně mohou být skvělé.

Příroda a syntetické složky se vhodně doplňují a kdyby tomu tak nebylo, už by dnes byly leckteré zdroje dávno vyčerpané (např. santal), byly by vyhubeny některé zvířecí druhy (kabar) a nebo by byly hezké vůně pouze pro princezny a smrtelník by na jejich pořízení nikdy nenašetřil.

Jak tedy ta jedenáctá  - pořadím i názvem - hodina vlastně voní?
Díky heliotropinu (piperonal) je vůně nejen "heliotropová", ale hlavně sladce mandlová. Lidově řečeno "jedlá". Já osobně tenhle tón miluju v Quand Vient la Pluie. Spojení s vanilinem se samozřejmě nabízelo, protože teď jsou jedlé vůně s mandlemi a vanilkou velmi populární. A když je miluje lid, určitě se budou líbit i vyvoleným ;)

Co je na té jedenácté hodině tedy výjimečného? Proč by měl smrtelník místo pěti jiných lahviček koupit jen jednu s římskou jedenáctkou? Není to jen úchvatná celodenní výdrž. Je to úsměv, který vám vyloudí na tváři, když se navoníte.
Ano, syntetika má stejné kouzlo jako příroda, když se s ní umí zacházet. A Mathilde Laurent to opravdu umí.

Včera jsem jí taky vyzkoušela. A i když ti jednou stranou musím dát za pravdu, co se týče vývoje a že je příjemná, tak na mně je ukrutně tělová - už v butiku jsem po chvilce musela zabořit nos k ruce, abych ji vůbec cítila - a ani o moc déle nedrží. Evening Rose, kterou jsem si pak znovu připomněla asi o hodinu později ji s přehledem strčila do kapsy a když jsem o tři hodiny později nastupovala na autobus domů, byla fuč docela. Škoda, protože jinak se mi líbí.

OT: Ale kabelky tam mají fakt pěkný, zejména jednu modrošedou. Ta cena už je ovšem velmi ošklivá.

Ona bude asi dost rozdílná výdrž na kůži a na oblečení. Na papírku držela několik dní, na kůži jsem ji cítila celé odpoledne, i když ne silně.

OT: na ceny čehokoli kromě vůní se tam ani nedívám

Les Heures Voyageuses: Oud & Rose

Mathilde Laurent dodnes blahořečím především za nepřekonatelnou Guet-Apens a tím mi s ní vznikl problém, jelikož od doby, kdy ji k sobě přetáhl Cartier čekám na nějakou podobně velkou vůni. Mainstream od Cartiera mě úplně míjí, pár vůní z hodinové kolekce se mi i líbí (nejvíc asi čokoládová sedmička), ale nikdy jsem je nezatoužila vlastnit, až loni na podzim jsem poprvé měla možnost přičichnout si k orientální hodinové cestovatelské kolekci a touhle vůní mě tahle krásná dáma přesvědčila, že to v sobě pořád ještě má, takže jsem se nakonec rozhodla opatřit si i pořádný vzorek.

Podobně jako Dominique Ropion ani Mathilde to s množstvím použitých složek nepřeháněla a především se zaměřila na druh opravdu kvalitního oudu. Ten její sice není zdaleka tak intenzivní, přesto drží neochvějně a podobně jako The Night mi evokuje teplou koňskou srst. Pokud jde o růži, nevybrala si tu tureckou, ale perleťovou, jemně kořeněnou růži z Rose Nacrée du Désert (samozřejmě bez šafránu). Jen na úplném začátku jí osvěžila bergamotem. Po rozvonění však citrusy zmizí a růže krásně splyne s oudem, který navíc zásluhou špetky bílého pižma a mechových tónů ještě změkne hezky do semišova.

Le Baiser du Dragon (EdP)

S pokorou přiznávám hned na začátku, že kdysi jsem tuhle vůni překotně zavrhla a k vzorku se dostala znovu až nedávno a teď nepochopitelně kroutím hlavou, jak jsem takovou blbinu mohla vůbec udělat. Tenhle polibek draka je teplý, nádherně mandlově amarettový a zároveň osvěžující, hořce neroliový. Po pár minutách první ohnivý nápor opadne a polibek se změní v něžný pižmový kosatec se vzdušným cedrem. Rty mu zdobí okvětní plátky růže.

Tím ovšem drak se svojí ohnivostí ještě zdaleka neřekl poslední slovo. V základu nabere zásluhou ambry a kouřového vetiveru ještě druhý dech a jeho poslední polibek je tak znovu likérový a díky vanilkovému benzoinu, karamelu a čokoládě příjemně sladký a hlavně dlouhý. Je velká škoda, že Cartier dráhu orientálek opustil a nutí Mathilde dělat jen samé květinové vůně a kolínské.

Vytáhla jsem všechny verze Panthera kromě pokusu o rodinné foto jsem zkoušela rozdíly.

Zatímco EdP jde hodně do prostoru a je taková až "drzá", verze Légére je slabší a krotší kočička, které zabrousili drápky. Přidali tiaré, ubrali zemitost. Verze Deo je už kočkou úplně bez drápků, díky přidané aloe je to heboučké pohlazení, velmi povedená verze a s příjemnou výdrží jako bonus.

Extrait je verze pro dospělé ženy. Dámy. Trochu je "pětkovatá", ač bez aldehydů. Ve vzorci chybí větvičník, ale ten tam spíše jen zapomněli napsat. Možná chybí kůže, ale zato přidali kosatec, takže ten zajišťuje jakési "spojení se zemí". Podle mě tam je i jasmín a ylang, nejen gardenie s kosatcem. Každopádně je to jiná vůně než původní EdP, ale správně jiná. Připomíná tu původní verzi, neskrývá žádný její půvab. Méně provokuje, víc se drží u těla. Velmi by mě zajímalo, jak to M.L. udělala, že je tahle koncentrace o tolik lepší...

Už dřív jsem trojku několikrát očichávala, jednou vlastně i přímo od tebe. K opravdu důkladnému vyzkoušení vzorku jsem se ale vlastně dostala až teď a chápu, proč tě okouzlila. Opravdu je to jedna z nejkrásnějších bylinkových vůní, jaké jsem kdy vyzkoušela. Hezky se v ní prolíná hořká pelyňková zeleň s rozmarýnou, tymiánem se svěžestí verbeny a citrusově pryskyřičnatým mastixem. Zvlášť oceňuju práci Mathilde s levandulí. Jak bývá ve většině vůní ostrá, tady je opravdu mohérová s příjemným ovocným podtónem.

L'Heure VI Brillante

Šestá hodina si svůj přívlastek rozhodně zaslouží, protože je podle mě jednou z nejpovedenějších vůní celé kolekce. Je krásně aldehydová a evokuje dojem, že jste se v čerstvě vypraných plátěných šatech usadili do trávy se sklenicí ledově vychlazeného ginu s plátkem citronu. Takhle nějak si představuju ideální osvěžení na léto.

XIII La Treizième Heure

Dá se říct, že třináctá hodina je z celé základní kolekce asi nejtemnější. Ihned po bergamotově svěžím úvodu nás zavadí do koňské stáje. Tahle se ovšem teprve na koně připravuje. Je vystlaná drhnoucím březovým listím, čerstvým senem (narcis) a další podestýlkou (zemité tóny pačuli). V každém boxu čeká kožené koňské sedlo a holínky. Až sem by se mi docela i líbila, kdyby uvnitř někdo nerozlil umaštěný doutnající březový dehet.

Oud & Musc

Je z celé orientální kolekce „nejlehčí“ oudovkou. Tedy on je vlastně úplně stejný typ jako v Oud & Rose, jen v dojezdu je trochu dřevitější, ale tady ho Mathilde osvěžila větším množstvím bergamotu a přidala navíc její velmi oblíbené bylinky (nejzřetelnější z nich je rozmarýna), ale především velké množství nadýchaného bílého pižma, které oud změkčuje a přináší pocit „čistoty“.

XII L`Heure Mysterieuse

Je podobně jako L´Heure Defendue pačuliovkou, kde pačuli voní po velmi kvalitním surovém kakau. Tady ale nesklouzává až do gurmánské polohy čokoládových pralinek, ale v kombinaci s trpkým koriandrem, suchou dřevitostí muškátového oříšku, teplým kadidlem a dalšími pryskyřicemi působí spíš orientálně. A můžeme říct, že i mysticky. V drydownu se pak ještě přidá i vůně kožených rukaviček ze sedmičky. Má s ní i srovnatelnou intenzitu a výdrž. Tohle se Mathilde taky povedlo.

Carat

Na ceste za exkluzívkami sa mi nepodarilo odraziť šikovného predavača ponúkajúceho túto noviku, a kupodivu, dobre sa stalo. Čistá, žiarivá kvetinovka, s mojim milovným hyacintom. Možno konečne po dlhej dobe mainstream pre mňa? To, čo som (zbytočne) čakala v novom L'Interdite na mňa – akurát bez aldehydov – vykuklo tu.

Déclaration Parfum

Mathilde Laurent zde spojila sladce kořeněný kardamom, hořkou čokoládu, zakouřené dřevo a suché tužkové ořezky z virginského cedru. Výsledkem je sladší verze původního parfému Déclaration, vhodná na zimu. Luca Turin tento parfém ve svém průvodci z roku 2018 ohodnotil čtyřmi hvězdičkami z pěti. Já bych mu dal tři.

Cartier de Lune

Vůně planých růží, které rozkvetly mezi větvičkami a trním. Ze začátku jsou docela hezké, nasládlé, ale kolem se rozprostírá vodnatá mlha. Možná to má na svědomí nesladký jalovec a také další květiny - brambořík a hlavně konvalinky. Květy jsou svěží, mírně kyselé a stále vodové, po pár hodinách se ještě objeví pižmový základ. Vůně mi připadá jednotvárná a trochu otravná. Nejvíce mi asi připomíná svěží verzi Flower by Kenzo - La Cologne.

https://urbandistro.com/download-wallpaper

Nevíte někdo, jestli se ještě vyrábí Baiser Volé v koncentraci Eau de toilette? Líbila se mi ze vzorečku mnohem víc než EdP, ale nikde na e-shopech jsem ji nenašla...