La Liturgie des Heures
Tak v tomto případě název s hodinovou bohoslužbou sedí. V jehličnatém lese za mydlinkovou mlhou se před námi zjevuje starý zaprášený kostel. Vevnitř se nachází jen několik dřevěných lavic. Kamenné zdi kostela jsou sice chladné, ale vzduch uvnitř je prosycen suchým štiplavým kouřem teplého kadidla. A jako kostelní kadidlovka má pochopitelně neuvěřitelnou intenzitu a výdrž.
(www.wyreforestwest.org.uk)
Rouge Assasin
Vůně má být jakousi oslavou nebojácné emancipované ženy 20. let 20. století, která se nebojí vybočit z řady a porušit pravidla. Jde o ženu, co se nebojí užívat si svobodu, život samotný, tančit nebo kouřit cigarety, což rozhodně pro tuto dobu nebylo až zase tak úplně typické.
No ale já marně hledám ta slibované šminky a lascivnost. Nebo jestli ji mám spatřovat v té suché pryskyřičnatosti a kořenité štiplavosti na úvod? Nebo ji mám hledat v té troše křehounkého kosatce obaleného hřejivým a lehce upoceným pižmem?
No dobře, když se jó soustředím, najdu za tím vším maličko té vůně rtěnky, ale pudr ve smyslu líčidel teda ani náhodou. A jakmile se s vámi po pár minutách kosatec s růží rozloučí, zůstane s vámi už jen vanilkově-pryskyřičnatý benzoin s tentokrát již příjemnějším "pudrovým" bílým pižmem a trochou suchého pikantního cedru. Co to má být?