Guerlain

No tak. Já se Nectarem nejsem schopná vonět (sázka by ti nevyšla :-) ). Na základě složení jsem ho koupila a vzápětí prodala, to celé pak ještě jednou; cítím se v něm extrémně nepohodlně. Asi ani vlastně nevím proč přesně, ta vůně sama o sobě je vlastně krásná... jen ji nesmím mít na sobě. Připadám si v ní jak zabalená do celofánu a nalakovaná, takovej bárbínovsky robotickej asexuální pocit - a tuze mě irituje že to nejsem schopná nějak racionálně vysvětlit.

ANO! To je ono. Bárnínovsky umělé. Cítím se v tom jako našlehaná cukrová pusinka. Je to dobrý, ale úplně bez emocí. A štve mě to, protože lidem okolo to hodně voní (A já jsem přirozeně ráda, když lidem kolem sebe voním.).

Guerlain: Guerlinade 170 th Anniversary

(http://lh3.googleusercontent.com)

O akordu guerlinade (podpisu, typickém pro tradiční vůně Guerlain) asi nemá cenu se moc znovu rozepisovat. Ale tahle vůně je trochu jiná. Sytá je, to ano, jenže vůbec ne sladká nebo alespoň nijak zvlášť. Je to hlavně o autentickém šeříku. Myslela jsem, že pořádný šeřík umí jen u Frederica Malleho, hluboce se omlouvám Jean-Paul Guerlainovi za mou dosavadní nevědomost :) .

Není to však soliflor, je doplněná medově sladkým a zároveň malinko živočišným jasmínem, na začátku by se našla možná i špetka hořce svěžího bergamotu. Po rozvonění nám tu největší květinovou omamnost zjemní a uhladí nasládlý pudrový kosatec, který střetem s oběma předchozími účastníky vyvolá ve vůni květinově-mýdlové jiskření a spoustu tepla.

A pak po několika hodinách ten drydown: v první chvíli jsem se lekla, jestli nemám na ruce Les Secrets de Sophie (mladší), jemná, mnohem méně zřetelná, přesto důvěrně známá stopa vanilky a hebounkého pižma, tonku nevnímám a místo kadidla to vypadá spíše na pudrově-pryskyřičnaté tóny (snad oppopanax?), ale když ty dvě vůně máte v této fázi na ruce obě, ten rukopis je prostě nesporný :) .

Mon Precieux Nectar se mi líbí moc. Ale kvůli té absenci emocí ho nenosím doma, jen do práce, tam mi to vyhovuje.

Nedávno jsem prodávala, už nevím, jakou vůni a  kupující se mě ptala, proč ji prodávám, když o ní tak hezky píšu. Odpověděla jsem, že to asi bude znít divně, ale že se mnou nemluví. S MPN je to někdy podobné.

...to je krásně vyjádřeno.!, že s Tebou vůně nemluví...

Výroba extraitu L´Instant Magic už byla ukončena nebo teprve bude? Vzpomínám si, že konec téhle vůně byl naznačovaný už několikrát, napřed to mělo být komplet, ale pak z toho sešlo.

O konci L´Instant Magic (nejen parfému) se mluví několik let. Bylo to na spadnutí, žádná rána z čistého nebe. Výroba parfému byla ukončena a doprodávají se stávající zásoby. Jak dlouho bude chráněný L´Instant Magic ve verzi parfémové vody se neví.

Jj, to vím, že se to probíralo už dlouho, ale nějak jsem úplně prošvihla tu zprávu, že výroba extraitu je už aktuálně ukončená. No, to jsem sama zvědavá, jak dlouho v sortimentu vydrží samotná EdP bez tělové kosmetiky nebo čehokoliv dalšího.

Přesně. No doufejme, že vydrží, byť jen v této jediné verzi, stejně tak jako se do daří Apres l´Ondee a Chants d´Aromes. Ty ovšem ve verzi edt.

Zajímavý. S Mon Precieux Nectar mám podobnej problém jako Leisha a Mirka... Myslela jsem, že by nebylo špatný mít nějakou líbivku (kvalitní) - čistě objektivně je to krásná vůně, o tom není pochyb. Ale mně nesedí. Možná právě proto - je příliš krásná... chtělo by to, v tý dokonalosti, nějakou drobnou chybu :-))

barbucha, myslíš na vůni? (ráda tě vidím:-))

I já tebe! Ale jasně že myslím - jen pro tentokrát -  vůni :-) 

Drobnou  chybu musí obstarat nositelka. Jak jsem psala, Mon Précieux Nectar mám spojenou s určitými (výjimečnějšími) příležítostmi. Na běžné nošení není ani pro mě. To by se fakt mlátilo. 

Les Secrets de Sophie

V čem podle mě spočívá tajemství fialkové Sophie? Možná v tom, že to není žádná intenzivně napudrovaná slečna jako v Insolence, není ani křehká jako v Après L'ondée nebo v Météorites, ale je to sebevědomá dospělá dáma.

Předvoj jí dělají jiskřivé hořké citrusy s nepatrným náznakem dřevitosti a neroli. A ani po příchodu ze sebe fialka neukazuje úplně všechno, obličej cudně schovává za věříjem ze zelených sametových lístečků a zapojuje se do společnosti bílých květů, především pak jasmínu s jistou známkou živočišného, přesto příjemného podtónu.

Vy však skrze pudrový závoj, který za fialkou povlává, pořád víte o její přítomnosti, jelikož zlehka tlumí přílišnou omamnost bílých květů a i jistý tón luxusního květinového mýdla, jenž tato kytice chvilku vydává. Tím ovšem Sophiina opulentnost nekončí, přidává se hřejivý zemitý tón. Ten má podle všeho na svědomí kadidlo.

Nutno dodat, že až do této chvíle je Sophie téměř nesladká (vše dosud zastává jen fialka). Teprve vanilka s tonkou a měkce nadýchané pižmo dává vědět, s kým to máme co dočinění :D , přesto její sladkost není ani v této fázi zdaleka tak intenzivní, jak ji známe z řady jiných vůní od Guerlainu.

A až zde (na samotný závěr) se mi vynořila připomínka Après L'ondée, i když v daleko vřelejším podání. A mně nezbývá říct, že tu máme další ze skvostných vůní Jean-Paul Guerlaina.

Mon Precieux Nectar nosím téměř výhradně, když se cítím pod psa...unavená, rozčilená, vyšťavená...nějakým zvláštním způsobem mě uklidňuje a hned se s ním cítím lépe, hezčí, upravenější, prostě dáma. V tomto případě obstarávám určitě více než jen drobnou chybu;-)

Ano, vnímám to podobně. Už jsem napsala před rokem, že Nectar je naprosto nekonfliktní, obecně přijatelný a v neposlední řadě mi ho nekritizuje rodina. Nemá žádnou chybu.

Proti tomu v Quand Vient La Pluie leckomu vadí ta jedinečná bylinkovost, která dělá z této vůně nenapodobitelný originál. A díky flakónu je ta jedinečnost dovedená k naprosté dokonalosti i formou, nejen obsahem.

Proto jsem si vybrala po letech novou ikonu. Voda je můj živel. A tenhle skvost od Serge Mansau považuji za nejkrásnější flakón.

Quand Vient La Pluie

Napřed přichází osvěžení s nahořklým bergamotem a bylinnou rozmarýnou. Co napřed vypadalo jako dužina, se mění vzápětí v citrusovou kůru s jemným pomerančovým květem. Z proklamované zahrady se dále ukazuje jasmín s vlahou fialkou, podobnou té z Après l´Ondée, avšak skrze onen pomerančový květ a již rozpoznatelné lehké pudrové tóny bych řekla, že má v sobě i náznak úsměvu fialky z Insolence (mám na mysli první fázi).

Postupně začíná být ve vzduchu cítit přicházející déšť. A jak jinak si takovou chvilku zpříjemnit než čerstvě otevřenou coca colou (otočník) a k tomu si dát několik pralinek. Bublinky vás šimrají v nose, čokoláda se vám krásně rozpouští na jazyku, kolem vás šumí déšť v pudrových tónech, cítíte deštěm navlhlou zem a zezadu vás zlehka zahřívá trocha "medově" nasládlé ambry.

Pokud jde o porovnání koncentrací, v EDP jsem objevila ten krásný starosvětský tón z L´Heure Bleue a na konci je na rozdíl od čistého parfému pudrovější (pižmovější) a na to konto v sobě nemá tolik té letní ambrové hřejivosti, jak už psala domenica. Jo a ještě náznaky tmavé čokolády z Iris Ganache cítím také pouze v EDP, v čistém parfému se celou dobu víc zpívá ten nádherný šumivý coca-colový tón otočníku, jinak jsou si velmi, velmi podobné. Každopádně to spojení svěží, květinové a gurmánské stránky je dokonalé a já jen doufám ve slavný návrat jako u MPN.

Kdopak (a případně kde) už vyzkoušel nový Shalimar? Podle popisu větřím, že by tahle odnož mohla zaujmout i běžné neshalimarovce, k nimž se - s čestou výjimkou mexického Shalimaru - hlásím.

První dojmy začínají tady http://www.parfumanie.cz/forum/detail/stredni-proud:c1/t46.htm?page=3 .