White
Promo vypráví o tom, s jakou představou o nové vůni byl osloven parfumér Antoine White, tvůrce předchozí temné a hluboké Black (2013). Takže: White měla být vůní, která bude pozitivní a která přivodí svému nositeli pocit klidu a štěstí. White, jako výtah do příjemné nálady, únik z nevlídné reality. A dále: "První zkoušky vůně opravdu dokázaly vykouzlit úsměv na tváři zkoušejících..." Jj, jasně, tohle vyloudilo úsměv i na mé tváři, a to jsem vůni ještě ani nezkusila :-). Jenomže:
... při prvním přivonění si k parfému jsem se i já přistihla, že se tak trochu usmívám. Zaprvé z radosti z krásného parfému a zadruhé proto, že se mi okamžitě vybavil dávno zasutý, ale evidentně nezapomenutelný vjem oblíbené a už nevyráběné vůně. To si nechám na konec.
V prvních okamžicích ukáže White svou svěžejší, bergamotovou tvář a na to, že se jedná o úvod, tak to udělá s překvapující intenzitou a plností. Doslova vás vtáhne do děje s nevídanou razancí. Podporu má v májové růží s medovým podtónem a v kosatci, který dodává pudrový nádech, tentokrát bez stopy zemitosti. A najednou se ocitnete zahaleni v obláčku krémové, neskutečně hladké vůně - stojíte uprostřed rozkvetlé louky za pozdně jarního či raně letního podvečera. Slábnoucí sluneční paprsky začínají na obloze chystat zlaté představení, luční kvítí, bylinky, jeteloviny, všechno kolem vás lehce a přitažlivě voní. Je to směs všech těch květů, lahodné nektarové sladkosti z prohřátých kalichů a slunce. Sedmikrásky ("mám tě rád, nemám tě rád"... mám tě rád! :-) už za chvíli schovají svůj žlutý střed do bílých a narůžovělých okvětních lístků, a pak je tady taky ten jemně vonící heřmánek, fialové zvonky, kopretiny, některé květy jsou spíš pro potěchu oka než nosu, protože téměř nevoní, ale i tak... Je to celé úžasně prosté a přitom zároveň luxusní (nakonec, ona i taková louka, pravá květnatá louka, se začíná stávat luxusem). Kompozice je příjemně jednolitá, pižmově pročištěná a prosvětlená, počáteční pudrovost mizí, takže za chvíli bude ještě o něco těžší rozklíčovat jednotlivé složky.
Každý se může chytit toho, co má rád, co mu něco připomene, nebo to nechat jen tak plynout... vůni i obrazy, které vyvolává: čajový dýchánek v altánku, tanec v dlouhých bílých letních šatech, západ slunce, šátek krémové barvy s modro-fialovou bordurou... Později vůni ještě trochu proteplí a osladí (ale opravdu jemně) tonka a zjemní (no, zjemní... přidá jemnost k jemnosti) smetanově krémový santal. Všechny změny v průběhu vývoje jsou téměř nezachytitelné, pokud se vám vůně líbí na začátku, bude se vám líbit uprostřed na konci. White je elegantní květinová vůně a voní opravdu luxusně (prvotřídní ingredience, extrait), dlouho (12 hodin) a má velmi slušnou projekci. Dva střiky zajistí, že si ji budete užívat půl dne a nejspíš vás i po mnoha hodinách někdo osloví s dotazem, čím tak krásně voníte.
A ta vůně, která se mi okamžitě vybavila a kterou už budu mít s White napořád spojenou (resp. vzpomínky na dobu, kdy jsem ji občas nosila)? Loving Bouquet (Escada, 1999). Milá květinová vůně s drobnými kvítky na flakónu i uvnitř něj, rozkošná a prostě "loving" :-), tisíc světelných let vzdálená od dnešní produkce značky.