Comme des Garçons

Japonská módní značka Comme des Garçons byla založena v roce 1969.

U jejího zrodu stála módní návrhářka Rei Kawakubo.

V Paříži si otevřela butik v roce 1982 a první parfémy byly vyrobeny v roce 1994. Od té doby jich vzniklo téměř 80.

Amazingreen aneb "Splněný sen milovníka pepře" :-)

Tahle vůně mě přenáší do domu v jižní Francii. V terasovité zahradě najdete všechny vůně… nahoře roste divoká zeleň, dole perfektní zavlažovaný trávník, palmy a ohromný strom s květy vonícími pepřem (je to Pimentovník?). 
Vůně není – kromě pepřovosti - příliš výrazná, jedna složka jemně doplňuje druhou do příjemné harmonie, obzvlášť povedený je podtón kosatce a ořechového vetiveru s jemným kadidlem. 
Určitě je nositelný jak pro ženu, tak pro muže. Po navonění jde i do prostoru, výdrž není moc dlouhá a budete ji muset během dne „přiživit“. Může to být i výhodou, když chcete během dne vůni změnit, něco jiného použít na dopoledne a večer změnit náladu… mně tento typ vůní třeba vyhovuje k vaření a k jídlu, pro absenci květinovosti, mýdlovosti apod.

Hm, na túto vôňu som už pekne dlho zvedavá, tak veľmi, že som rozmýšľala aj nad kúpou naslepo, ale zdá sa, že si nechám zájsť chuť. Toto mám s mnohými vôňami tejo značky....strašne ma zaujme, ale len dovtedy, kým ju neovoniam....

Napiš mi adresu, pošlu ti vzorek ;-)

Amazingreen je opravdu povedená, z vůní prezentovaných během degustrace elnina minulý týden se mi líbila, ale jako drtivá většina unisexových vůní od Comme des Garçons už mi přijde pánská.

Ďakujem!!!

Grace by Grace Coddington

V případě dámských vůní si u Comme des Garcons zvykli v poslední době její uvedení vždy spojit s nějakou celebritou. Tentokrát padla volba na bývalou kreativní ředitelku amerického Vogue Grace Coddingtonovou, která celý život miluje vůni anglických růží a svoje dvě kočky, což se odrazilo na samotném tvaru flakonu. Nečekejte tedy kdovíjak velkou, ale spíš éterickou letní růžičku.

Její lehkost naznačuje už úvodní svěží bergamot s růžovým pepřem, čerstvou bazalkou a chladivou mátou. Po pár minutách se sice přidá i špetka pikantního kardamomu, avšak vzápětí zmizí v záplavě překvapivě příjemně svěží neřezavé frézie a samotné ovocné růže. V balzamicky ambrovém základu se pak už jen růže zachumlá do obláčku bílého pižma.s hřejivým kašmeranem. Není to kdovíjak převratné, ale pořád lepší než Rose Pompon J .

Blackpepper

Mám moc ráda černý pepř, tu vůni, která se rozline, když černé kuličky čerstvě rozemelete v mlýnku. Přesně ta tady je, ale ne nadlouho. Štiplavý rozemletý pepř se vzápětí začíná rozpouštět ve sladce krémové tonce, ale než vůně zjemní a zesládne, je tu opět obrat. Zatímco vnímáme pepřem provoněný vzduch, tonku už překrývá dřevo a pačuli. Kousek ale nechá volný a výsledkem je dřevitá a krémová vůně s jemným pepřovým obláčkem.

Monocle Scent Three: Sugi

Kvalitní cedrové a borovicové dřevo. Suché, sluncem prohřáté, lehce pryskyřičné. A cypřiš - velmi aromatický a svěží. K tomu čerstvě namletý pepř, výrazný a jiskřivý, ten však brzy ztrácí svoji intenzitu a nechává se utišit medovými a zemitě mechovými tóny. S nástupem vetiveru se dostáváme do bodu, v němž je kompozice téměř ideálně vyvážená - působí jemně, vzdušně, hřejivě. Elegantní unisex.

Wisteria Hysteria

Historie téhle vůně se začala psát před více než 30 lety, kdy se Stephen Jones a Rei Kawakubo z Comme des Garcons poprvé setkali v Anchorage na Aljašce. Od té doby navrhnul pro jejich kolekce už několik klobouků, ale teprve před pár lety se pánové konečně dohodli na její finální podobě a Stephen tak mohl mimo jiné pro parfém navrhnout krabičku, připomínající krabici na klobouk. Dokonce k ní vznikl i velmi povedený film. A protože vůni vistárií miluju, musela jsem zjistit, nakolik je tahle hysterická a výsledek naprosto předčil moje očekávání:

Wisteria Hysteria je novicka, která se schovala do kamenného kostela před bouří. Kostel je ale prázdný a kromě úvodního palčivého závanu hřebíčku taky studený. Mladá žena došla až k oltáři, aby zvedla převrženou vázu se svěžími růžemi, o jejich kovově ostré hroty se popíchala až do krve. Proto si utrhla kousek látky ze svého bílého, pižmově naškrobeného, vistáriovým mýdlem vonícího roucha a mohla si ruku ovázat a mohla se tak věnovat rozjímavé modlitbě za doprovodu vůně ledového kadidla a ambry. Ano, i přes kombinaci kadidla působí tahle vůně nejen barokně, ale zároveň čistě a přitom vůbec ne sterilně.

Moc hezky napsane, uplne jsem se zasnila... (A jeste jsem u cteni poslouchala Erika Satieho, takze atmosfera byla dokonala...)

Díky. Já říkala, že tady se trochu vyřádím.

Jo a ta hudba je k ní přesná.

Gosha Rubchinskiy

S streetartovou tvorbou Goshy Rubchinskiy mi tahle vůně osobně moc nekoresponduje. Nicméně je skutečně pozoruhodná tím, jak se v ní snoubí krystalicky čistá až ledově ostrá svěžest nezralých mandarinek s bylinnou nasládlostí zelené anděliky a meditativním heřmánkem. Společně s pryskyřičnatým základem s kouřovými tóny drhnoucího vetiveru vás přenese na podzimní louku s vysokou trávou v okamžiku, kdy se za rozbřesku teprve pozvolna začíná zvedat hustá studená mlha.

(http://maxpixel.freegreatpicture.com)

Zagorsk

Ačkoliv jsem zatím bohužel neměla štěstí navštívit Zagorsk, úžasná recenze Luny mě navnadila zkusit se tam přenést alespoň s pomocí vůně a s radostí můžu potvrdit, že skutečně patří k tomu nejzajímavějšímu, co lze mezi kadidlovkami najít. Březové dřevo v kombinaci s borovicovou pryskyřicí, jehličnatým cedrem, vetiverem, drceným pepřem a dalšími složkami opravdu evokuje zaprášený kostel skrz na skrz prosycený kadidlem v drsné zasněžené krajině. A přestože do jeho majestátních prostor nakonec nevstoupíte, jelikož vaší pozornost upoutal přilehlý záhon zmrzlých kosatců a fialek, nacházející se nedaleko, neustále cítíte jejich tíživou blízkost. Až jednou budu opravdu velká holka, odvážím se a vstoupím.

Concrete

Dvě vůně v jednom. Tou první je vůně sladce mléčného santalu s kardamomem, špetkou kmínu, palčivě dřevitým hřebíčkem, tóny růže, pižma a jehličnatého cedru. Tou druhou je vůně metalických aldehydů a kadidla, která vytváří dojem kovového zábradlí, zapuštěného do betonového schodiště.

Odeur 71

Mělo by jít údajně o antiparfém. Osobně v ní z výčtu slibovaných vůní nacházím zaprášenou horkou žárovku, chladnou a ostrou kovovou čepel, s níž se snažíme nasekat najemno bobkové listy a koriandr a tužkové odřezky. A tím vším se jemně proplétá vůně konvalinek. Možná to zní zajímavě, ale vlastně je to docela nuda.

wendulka 

Tak jsem našla svoje poznámky k Odeur 71...zaprášená žárovka (tak to rovnou přihodím do databáze).

jerry Takový jako když pejsek s kočičkou vařili dort, co? Přitom čistě podle složek by to člověk netipoval, co za zvláštní mismas tónů to vytvoří  

wendulka 

Jo, přesně. Je to spíš taková "parfumérova hračka", než něco, u čeho se předpokládá, že se tím někdo bude opravdu vonět.

Copper

Vůně inspirovaná mědí? Proč ne. V tomhle případě je to měděný tác se džbánem perlivé růžové limonády s nastrouhaným zázvorem, obklopený hořkým zeleným galbanem. To slouží společně s lístky sušeného tabáku a drcenými fialkovými bonbóny jako přísada pro výrobu speciálního psychedelického ambrovanilkového dortíku, který je vám společně s ní naservírován, zatímco vás zahřívá doutnající sladce dřevitá myrha.

Floriental

Díky Lutensovým Fille en Aiguilles a Chypre Rouge jsem dlouho žila v přesvědčení, že rudooranžové jehličnaté vůně vedou jen do hlubokých temných hvozdů. Až Floriental mě zavedla bosky na romantickou lesní procházku za letního soumraku, vedoucí podél zurčícího potůčku po pěšině vystlané kobercem z navlhlého rezavého borovicového jehličí a zásobou sušených švestek, macerovaných v alkoholu se skořicí a hřebíčkem.

White

Euridike to vystihla přesně. White díky kombinaci aksamitníku, chladivého kardamomu, listů skořicovníku, muškátového oříšku, hřebíčku bílého pižma a vanilky voní jako právě zasychající vápenná vrstva běloskvoucí zdi. Stěny, na kterou Mark Buxton zavěsil koláž v dřevěném rámu, vytvořenou ze sušených okvětních plátků růže. Proč mi ale ten rám natřel syntetickou stříbřenkou?