Reakce na wendulka:
No na mě to složení působí ryze pánsky. A nevíš prosím , co si mám představit pod "violet wood"? 
Tom Ford
11. srpna 2014 17:43
Reakce na MirkaU:
A tak já si troufla i na Bornéo
. No celý název anglicky by měl být violet wood-sorrel a mělo by jít o šťavel.
Reakce na wendulka:
Jo, tuhle kytku jsem našla. Takže to by měly být nějaké kyselé tóny? No páni. To bude divočina.
Některé poddruhy oxalisů (šťavelů) mají velmi pěkné názvy, jako třeba "oxalis debilis", "oxalis depressa"...
Reakce na wendulka:
na Bórneo si troufnu taky, koupím, někdy půjčím manželovi , a ve finále mi ho vypotřebuje dcera ))))
Jůůů, tak na Patchouli Absolu se opravdu těším. Snad ji budu mít možnost někde vyzkoušet. Vydýchala jsem i jakžtakž i Patchouly Boheme, která je dost pánská, tak by se mi mohla líbit :-).
Black Orchid
Začátek téhle vůně přesně vystihuje fordovskou dekandenci. Kdo jiný by dokázal vyrvat ze země gardénii, vymáchat ji v kyselých citrusech a rybízu, nahořklé zeleni a především v kořenitém okurkovém láku. Když tuhle jízdu zvládnete, odměnou vám bude temná, sametově zelená pačuli s krémovou vanilkou, která vám možná v první chvíli vzdáleně připomene Midnight Poison, podobně jako Noir de Noir.
V dalším momentu si však uvědomíte, že tady jeněco navíc: zvláštní hustá tmavá čokoláda. A co je na ní zvláštní? Pravděpodobně zásluhou teplého kouřového kadidla, ambry a koření je tak pikantní a hřejivá, že vás téměř pálí v nose. K tomu se přidává i trocha krémového santalu. Jen je škoda, že v mém případě si pačuli neudrží tu svojí chypre laťku a začne na mně přece jen nepatrně tlít.
Velvet Orchid
Tohle je hodnější sestřička svojí černé předchůdkyně, která si vypůjčila i sametově sladké ovocné tóny od vzdálené sestřenice Black Violet. Žádný strach z okurčiček, ani z rybízu mít nemusíte, místo toho vás čekají jiskřivě svěží citrusy zalité hřejivým, medově sladkým a zároveň jemně kořeněným rumem.
Je tu podobná hustá tmavá čokoláda, doplněná květinovou sladkostí orchidejí. jen tato je osvěžená sladkým nektarem z pomerančového květu. Díky kombinaci kouřového labdana, koření a dalších pryskyřic je i podobně palčivě pikantní, ale méně.
Pačuli je tu mnohem víc krotká, je krásně "sametově" zelená, vůbec netleje a zároveň dodává vůni tu potřebnou temnou fordovskou hloubku. Dokonce bych řekla, že bylo přidáno i víc toho krémového santalu. Jen nám tu ta zajímavá čokoláda nevydrží tak dlouho.
(www.cafleurebon.com)
Prostě si zkuste představit fordovské temné "sametové" květinové sladko s tónem kandovaného ovoce z Black Violet s příjemnými zemitými tóny s jemně pálivým kořením, hřejivými pryskyřicemi a trochou dřev. Vanilka se nám tu přidává až v drydownu a řekla bych, že do ní přistrouhali i špetku "bíločokoládové" tonky. A drží jak přibitá.
Champaca Absolute:
Jiskřivé, perlivé šampaňské, příjemně nasládlé a zároveň s lehkou kyselinkou. Na úplném začátku vůně opravdu dělá dojem těch praskajících bublinek. Ale bublinky brzy vyprchají a ve víně se začnou koupat květiny, champaca a orchidej. Ten nádech alkoholu postupně mizí a zůstávají květiny v celé své kráse, podpořené dřevitým základem s vanilkou. Vůně je krémová, působí na mě lehce gurmánsky. Je to dokonale ženská, luxusní vůně, přilne ke kůži a tváří se, že je sama o sobě součástí nositelky, než že by to bylo něco přidaného. Nekřičí do okolí, i když kvalita a luxus z ní sálá při každém pohybu. Slastná vůně, požitkářská, i když jsem si myslela, že požitkářsky mohou působit vůně z velké části jedlé. První setkání s Fordem dopadlo dost dobře. :)
Violet Blonde
Osobně jsem tuhle fialku narozdíl od Black Violet nikdy nějak nepochopila. Možná proto, že ono tam té fialky zase tolik není, zato štiplavým pepřem a ultra svěžími citrusy nešetřili. A což o to, kosatec za normálních okolností miluju, když ukazuje postupně všechny své polohy. Jenže tady smíchali dohromady suchý prašný zemitý kosatec s kosatcem máslovým a zalili to zvětralým šampaňským z Champacy Absolute tak, že vytvoří zkyslou mazlavou kašovitou hmotu.
No když člověk vydrží, dostane se mu i pár těch "sametově" zelených lístků fialek pokropených několika kapkami sladkého fialkového nektaru s bonbónkovými podtóny. Ovšem to by je nesměl trhat na cucky poměrně ostrý cedr. Teprve v základu vše uhladí krémová, lehce vetiverově zakouřená vanilka s hřejivým pižmem, která konečně pomůže dovytvořit tu slibovanou blonďatou semišovou fialku nazpět, jen kdyby jí taky dokázala zbavit té nakyslosti.
Znáte někdo Jasmin Rouge?
Reakce na zdensy:
Já jo, na mně hodně zelený, kořenitý a vražedně indolický jasmín, ale zkoušela ho se mnou v Berlíně ještě jedna blonďatá paní a na té voněl přímo božsky, takže si hned koupila flakon.
Reakce na wendulka:
...jj, to je ta chemie...
Reakce na zdensy:
...jo, když je ta správná chemie - vůně Toma Forda svojí nositelku posouvají do roviny neodolatelná a provokativně přitažlivá(v tom nejlepším slova smyslu)...
Reakce na wendulka:
Sahara Noir
Hned při uvedení této vůně v Printemps mi prodavačka řekla, že vůně má být jakousi alternativou za staženou Amber Absolute. No na tohle musím odpovědět jaein. Tedy je to těžký kalibr jako byla AA, jenže ta byla jednoznačně vystavěná na medově sladké ambře, kde kadidlo a další pryskyřice hrálo jen okrajovou roli a po rozvonění byla vanilkově sladší, v Sahaře je to přesně obráceně.
O teplém kadidle víte už od začátku. Naštěstí to ovšem není jen to kadidlo, doprovází ho vůně páleného jehličí, suchého kouřového labdana a hořké pomerančové kůry. Po chvilce už tu máme onu medově sladkou ambru s kapkou propolisu z AA a téměř nesladkou skořicí, rozemletou na prach.
(http:akafkaesquelife.files.wordpress.com)
Spojitost z AA však nemá dlouhého trvání, neboť kadidlo s labdanem se opět vrací a tentokrát už opravdu připomínají vůni horkého pouštního písku. Ten s přicházejícím večerem trochu vychladne a taky díky studeným kamenům, které do něj položíme. Cestu si sem klestí i velejemný oud (kůže plus kapka živočišna), ale ta trocha vanilky (oproti AA je jí tak pětina) si) spolu se suchým dřevem si jeho řádění jednoznačně ohlídají.
A jako každá správná kadidlovka voní stejně dobře jak v létě, tak i v zimě. A podobně jako třeba taková Noir de Noir je to vůně, co si bezproblémově zjedná respekt, kamkoliv s ní půjdete. Jen mě trochu zaráží, proč Amber Absolute uvedli jako unisexovou a Saharu jako dámskou, protože vyzněním na mě působí přesně obráceně.
Ano, tento popis sedí dokonale až do vychladnutí s přicházejícím večerem. Ale pak - parfémový pánbůh mě netrestej - pak mi z této vůně voní tatínkova kalafuna, když cínovou pájkou doma letoval rozbité udělátka. Já stála vedle něj a zbožně čichala, och, jak se mi to tehdy líbilo...tak se mi to pohříchu líbí i dnes...!
...znate, zkousel jste nekdo vuni
Atelier d'Orient Rive Ambre.?
...velmi dibre slozeni...
Mmch, lepsi o Tomovi nevedet..., vzdycky mi to rozhodi vnitrek...
...ale ta Cafe Rose, jo, ta by mi sla.....
Ach jo
Tom Ford nově na adrese: Douglas, Debenhams, Václavské náměstí:
Dneska ještě neměli všechny testery, snad je brzy doplní.
Reakce na Michinka:
Také jsem tam včera letěla. Ani nevím, jak si stojej cenově, jen jsem testla Velvet orchid a odešla. Pro mě nejhezčí je Café Rose, pak Shanghai Lily a ještě Rive d´Ambre. Ale nečichala jsem je zdaleka včechny, takže možná by bylo všechno jinak. A tyhle tam ani neměli.
Tak jsem neodolala a vyrazila do Debenhams na Forda. Z Private Blend měli jen tester Jasmin Rouge a Neroli Portofino, zkoušela jsem jen Jasmin Rouge. Na mé kůži je to pěkný výrazný jasmín, který na začátku trochu gumovatěl ala Alien, ale pak si to rozmyslel a nabral lehce pikantní kořeněný tón. Silage víc než dobrá, jde do prostoru, výdrž 5-6 hodin, byl cítit i po umytí rukou. Ale 5200 Kč bych za něj tedy nedala...
Netuším, zda to sem mudžahidýnka už nedávala, ale tohle mě teď hodně pobavilo (něco jsem hledala na A.):
Tom Ford Tuscan Leather
Já mám kožený vůně hodně ráda. Ví to moje máma, zbytek rodiny i celý arome. Já mám ráda Forda pro jeho rukopis i zacházení se dřevem a muskem. Neexistuje jedinej důvod, proč by se mi neměla Tuscan Leather líbit. A stejně se mi nelíbí. Hořký kůže, kterou vyčítám i Cuoio di Spagna, se tu užijete víc než myslíte. Dá se jí zbavit, ale chce to pevný nervy a po zuby ozbrojenej nos. Totálním průšvihem týhle vůně je totiž kombinace tymián-kůže. To prostě nejde. Dejme stranou, že tímto kořením pohrdám i v kuchyni, tohle se pěkný čerstvý kůžičce prostě nedělá. Octnete se nad pánví s vysušenejma kuřecíma prsama ani nevíte jak. Tome, tohle myslíš vážně? To sladký, co se občas tak jako mihne okolo, je na stopéro avizovaná malina, která naprosto netuší, která bije. A zjevně to netuší ani Ford sám. Čekáte vývoj? Nečekejte. Ještě jednou se stejně jako já ujistěte, že to je opravdu vialka nadepsaná Tuscan Leather, zabalte do bublinek a pošlete obyčejně komukoli. Pro tu pošťačku, co to ukradne, to bude zaručeně takový trauma, že žádnou vycpanou obálku už nikdy neztopí.
Hanba kůži, který tymián vládne!
