Frédéric Malle

Tak zrovna s Lys Soleia jsem se bohužel nezkamarádila ani v tom teple. Hrozně mě v ní zlobí ylang s tuberózou, ale tady naštěstí není ani jedna.

Portrait of Lady nově také ve verzi shower cream a hair & body oil. Fotografie na oficiálních stránkách je opravdu krásná  http://www.fredericmalle.com/eu/

Ono je krasne a jednoduche baleni teloveho kremu, ten je sam o sobe uzasny... ale ta cena je priserna, bohuzel....

Až budete mít cestu do Paříže .

Carnal Flower

I když Dominique Ropion patří mezi moje oblíbené parfuméry, o tuberóze už tohle říct úplně nemůžu. Většinou dávám přednost její máslové podobě s ovocnou vůní a to pro Carnal Flower rozhodně neplatí. Zpočátku je díky svěžímu bergamotu, nezralému melounu a eukalyptu hodně zelená, až kafrová. Ovocná je naprosto minimálně, vyzní spíše kořenitě a v kombinaci s jasmínem, ylang ylangem a kokosem hodně tropicky.

Čím je ale Carnal Flower opravdu zajímavá, to je tón mléčné rostlinné mízy, který se v ní objeví po rozvonění a společně s hřejivostí tuberózy, slaným pižmem a svěžestí nesladkého pomerančového květu vyvolává dojem, jako bychom vzali stonky tuberózy, rozřízli je a mízu z nich nechali volně stékat po rozpálené lidské kůži. Smyslně jako v případě Roucelovy Dans Tes Bras to na mně osobně sice nepůsobí, rozhodně je to ovšem jedna z nejoriginálnějších tuberózovek, jaké jsem kdy zkusila.

"I když Dominique Ropion patří mezi moje oblíbené parfuméry, o tuberóze už tohle říct úplně nemůžu. "

Taky mám rada Ropiona, jako parfuméra. Zároveň mám ráda tuberózu, jako složku. Ale přijde na to, protože pro mě je tuberóza - jako ingredience - něco jako výzva. Vždycky mě zajímá a nikdy nevím, jak to dopadne, ale zkoumám... No a Carnal Flower je kapitola sama o sobě. Drsnost čestvě vytržených kytek ze záhonu, drobet kokosové sladkosti a nekonečná sytá zelenost... a jako bonus skvostná výdrž a projekce.

No já si k ní zkoušela prošlapat cestičku opakovaně, protože vím, že se líbí tobě, zdensy  a blackviolet , ale Carnal Flower je bohužel společně s Angelique Sous La Pluie jediná, u níž se mi to nepodařilo. A to mám anděliku radši než tuberózu.

dominique ropion zejména v kombinaci s FM patří mezi moje top, carnal flower byla první, je to nádherná vůně, ale vždycky se trochu bojím, jak působí na okolí. těším se na superstitious, akorát se mi teda vůbec nezdá ten název. dát před to "britney spears" a je to rázem někde jinde a tam jako doma.

Jak působí na okolí ... to je právě to. Od té doby, co mi jedna známá řekla, že jí ta vůně připomíná naftalín, mám to pořád v hlavě  a aplikuju jen jemně. Ale i tak zůstane mojí top tuberózou a jednou z jarních stálic.

jako každá krásná věc má i CF svoji odvrácenou stránku. třeba já, když na ni nemám úplně náladu, ale říkám si, že je na ni vhodná příležitost...třeba...a nastříkám si ji, tak ji ucítím. a ano, naftalín je docela trefný :)

Ony tam ty naftalínové tóny opravdu jsou, jen někdy vyniknou víc, někdy míň. Je to jedna z potutelných tváří tuberózy. Do extrému je to dotažené u Tuberéuse Criminelle od SL nebo třeba u Tuberose (Keiko Mecheri). Bez vrchních naftalínových, případně naftalínově-mentolových tónů by ty vůně nebyly tak výjimečné a nerozvíjely by se dál tak zajímavě (někdy bohužel nenositelně), ideálně do velké krásy, což je u mě právě případ Carnal Flower.

Trochu to tu zaneřádím. Před asi měsícem jsem důkladně testovala Portrait of a lady a...to se NIKDY nemělo stát. Vůně se mi líbila. Moc. Ovšem to, jak se rozvoněla po několika dnech mi nedalo spát a po dlouhých, téměř bezesných nocích jsem se rozhodla, že se z toho musím vypsat.

Portrait of a lady. Má to být orientální růže. Ano, má naprosto všechny atributy, které ji mezi orientální růže řadí, ale přesto, tohle není orient, to je čirá RENESANCE. Renesance je znovuzrození. A zde to platí na sto procent. Zrodila se naprosto nová, ojedinělá vůně, která mě nekompromisně přenese před pomalu schnoucí olejomalby starých mistrů. Je teplá noc, hvězdy září. Tahle vůně je temně modrá i zlatá. Hořící svíce osvětlují rozmalované plátno. Portrét dámy, ten název je tak dokonalý, že si pod touhle vůní ani nic jiného představit nelze. Pozor, už přichází. Královna. Všechny orientální růže...La Fille de Berlin, Rose Barbare, Parfum Sacre, Byzance, Rose Noir, Montalky, Parfums de Rosine...a nakonec...Nahema. Je jich tu celé obrovské hlediště. Se slzou v oku vstávají a tleskají. Standing ovation jen pro Vás, Dámo.

Pro všechny, kteří měli příležitost vyzkoušet limitku Outrageous a zalíbila se jim v době, kdy už byla nesehnatelná, mám nadějnou zprávu. Od začátku února by se měla objevit jako stálá součást sortimentu.

Jsem hrozně zvědavá, jestli bude vonět pořád stejně. Pokud ano, tak cestovnímu balení ráda udělám místo na poličce.

A když už jsme u té Olivie Giacobetti, ještě si brousím zuby na tohle:

https://www.fredericmalle.com/eu/body-line/hand-cream/iris-hand-cream

A pak je tu samozřejmě ještě březnová novinka Superstitious, že ano.

V Novinkách už jsem to editovala, ale pro jistotu to přidám ještě jsem. Dnes se objevila první oficiální fotka nové Superstitious.

Jak ukazuje nejen flakon, nýbrž i cena, půjde o vůni, která bude stát stranou běžné kolekci. 50 ml flakon má stát 180 euro a 100 ml 260 euro.

Oproti původním prvním zmínkám bude nakonec místo března uvedena přesně za měsíc, tj. 1. dubna.

Jsem na ní opravdu zvědavá. První dojmy z flakónu jsou spíše rozpačité. Hlavně, aby její postavení mimo běžnou kolekci neurčovala jenom ta cena.

Ale neber mě vážně, ze mě se stal parfémový skeptik .

Jo, z flakonu jsem taky trochu rozpačitá, ale stejně jsem na ní zvědavá.

Tak u jiných značek už se ze mě parfémový skeptik už stal taky, ale spolupráce Frederica Malleho a Dominique Ropiona zatím vždycky vyšla na výbornou včetně The Night, která cenově vybočovala ještě víc než Superstitious. Tohle spojení podle mě nemůže dopadnout špatně, respektive nechce se mi věřit, že by to tentokrát bylo jinak, protože pokud ano, tak bych přišla o tu úplně poslední parfémovou jistotu, která mi doposud zůstala.

Mně se ten flakón vyloženě líbí. Hodně moc.  A taky se mi okamžitě vybavil flakón Silences, jehož obsah mi byl kdysi velmi příjemný. Na Superstitious se těším se od první zmínky. A jsem optimista a očekávám konečně zas po čase něco vyloženě ženského, velký parfém... Případné zklamání přežiju. 

Frederic Malle a Dominique Ropion je spojení, na které bych vsadila. Těším se a jsem zvědavá zároveň od samého začátku. A optimismus je mi vlastní, ale v případě počinů parfémových značek se nechávám raději už jen příjemně překvapovat, ale moc ráda .

Silences neznám, flakónek je hezký. Kombinace černé a zlaté u Superstitious je elegantní, na krabičce moc, u flakónu mě ruší zlaté víčko. Ale je to z kategorie nepodstatné, takže pokud bude stát obsah za to, vyrovnám se s tím .

https://www.youtube.com/watch?v=VOD22f4ibNg

Těším se čím dál tím víc... a už brzy!