baltik Od Ishigura me moc nebavilo Neopoustej me. Nadchl me Soumrak dne a Malir pomijiveho sveta. Ty uplne nove jeste nemam, protoze jsem porad neotevrela Obra a Nokturna.
Knihy - co jsme přečetli, doporučení...
09. srpna 2014 03:09
Jos Mě se teda Pohřbený obr od Ishigura líbil hodně, teda nevím úplně, jestli se to dá označit slovem líbil, ale zanechal rozhodně silný dojem, a dost znepokojivý pocit. Plytký nebo schematický rozhodně není. Spíš to doporučuju nečíst v nějaké psychické krizi, kdy pochybuješ sama o sobě nebo o vztahu k svým blízkým.
Jos aha, tak jestli mas shiftera rada, tak vetsina to hodnoti jako jeho nejlepsi knizku, tak to se potom neboj :)
Isca Dekuju, to uplne nejsem, ale asi nemam kapacitu na narocnejsi text. A Ishiguro je hodne melancholicky, takovy mistr nevyrceneho, ale presto receneho. Na nej potrebuju naladu. Asi se budu drzet na vlne non fiction a ponurych detektivek. Ty k podzimu patri a nevyzaduji premysleni.
baltik Cetla jsem dve jeho knizky a libily se mi obe. Je fakt, ze jsem ten cesky rybnicek v posledni dobe uz nejak opustila. Naposledy krome Vitky jsem cetla Nemce od Katalpy a to me taky zklamalo. Prislo mi to jako trochu promarnena sance.
Jos Paví hody právě čtu a zatím se mi to líbí. Skáče se tam hodně v ději, je proto třeba se soustředit.
Chtela bych doporucit knihu Hamnet. Doted jsem se ji vyhybala kvuli obecnemu opevovani, ale je opravdu krasne napsana.
Jos Ségra teď přečetla Chiméru 38. Byla z toho taková přešlá, ale ne proto, že by to nebylo literárně kvalitní. Já se k tomu ještě nedostala, ale zařazuju to vysoko na seznam.
A ještě ad detektivky, budu ráda, když si třeba z knihovny půjčíš Poslední lov, nedoporučuju všechnu svoji "tvorbu", ale tohle můžu s klidným srdcem.
Jos ja som tu po sto rokoch, tak neviem ci si toho Pohrbeneho obra uz precitala ale mne sa to pacilo velmi. Asi viac ako Neopustaj ma.
baltik mám na seznamu, četla jsem zatím jen pár stránek.
Konečně jsem se pustila do Tancuj, tancuj, tancuj od Murakamiho a teda musím říct, že si to dost užívám.
Klára a Slunce už tu doporučena byla, to se mi líbilo velmi!
Z detektivek pak novinka od Shari Lapena Nepříliš šťastná rodina a Smrt přichází na prohlídku (1.díl z nové severské detektivní série). Obojí tak trochu ve stylu Agathy CH., ideální na podzimní víkend.)
Aranel Dekuju za tipy, kdyz na knihy nekde narazim...A ty prekladas? 
To teda wow!
Jos Je to tak.
nellielovett Shari Lapena píše celkem dobře, pokud jde o oddechovou literaturu. Četla jsem teď Jeden z nás. Asi bych čekala trochu zajímavější konec, ale zápletka mě zaujala. Někdy si říkám, že by se dalo líp pracovat s některým tématem, ale tak nic zázračného jsem od toho nečekala. Už dřív jsem od ní četla Manžele odvedle a Nevítaný host.
Teď čtu Šarlatána. Film jsem neviděla.
Aranel Díky za tip. Poslední lov jsem si půjčila v knihovně a trošku mě pobavilo, že hned na patnácté straně figuruje tetina 
Inspirace se musí nasávat, kde to jen jde!
Priste mi prosim pripomente, at tu Rutu Sepetys fakt uz nectu. V sedych tonech melo zajimave tema, takze jsem to provedeni jako na maturitni sloh prezila. Mlcici fontany sice zase zajimave tema, ale to zpracovani bylo jak z Harlekynek a zaver byl uz primo smesny. Ted vyslo Musim te zradit, rikala jsem si, ze uz do toho nejdu, ale vychazely recenze, ze to bude mezi nejlepsimi knihami roku, jak je to super zajimave a nezname tema (revoluce v 89 v Rumunsku), nejlepsi kniha od ni atd. No a ne, nezname tema to muze byt fakt jen pro mladochy a to psani proste ne.
Už dávno nestíhám číst, co mám na seznamu. Je předlouhý a moje pamět čím dál horší a u některých knih v seznamu si napamatuji, co mají být zač. A tak jsem si náhodným výběrem ze seznamu přinesla z knihovny Drahý život od Alice Munroové. Od začátku je to perfektní. Po pár kapitolách si říkám, jak tohle může propojit? Pak mi to nedá, přečtu si přebal a to jsou povídky! Nepropojí se to! Já jsem tak naštvaná na sebe! Jsem se těšila, co bude s těmi lidmi dál. A nic. Další povídka. Ale je to skvělé čtení.
A při té příložetosti, když už tu zmiňuji svou špatnou paměť. Jedna povídka mi připomněla nedávno nevyslechnutou audio knihu a nemůžu si vzpomenout, co to bylo. Vybavila se mi u čtení situace z toho audia, kdy žena se v sanatoriu zamiluje do spolupacienta, vrátí se domů k muži a je těhotná, vypráví to dcera té ženy a bylo to tuším v Itálii. Netušíte? 
Přečtené knihy jsem si už většinou začala zapisovat, ale audia ne. Vrtá mi to hlavou...
notna jo, tu audio knihu na ceskem rozhlase jsem taky slysela, urcite to bylo v Italii a myslim, ze i italska autorka
ted mi to bude vrtat hlavou, jdu to googlit
a diky za pripomenuti, taky si audio nezapisuju a jak vidim, mela bych
edit: tak je to Milena Agus: Kameny bolesti
Mam cerstve dve velka doporuceni
Cekani na Barbary - Coetzee. Skvela, narocna, hluboka kniha. Prestavte si, ze se nachazite v nejake neurcene zemi mezi pousti a drsnymi horami, ktera je v podruci neurceneho imperia. Jste mistni soudce a chcete to jen doklepat tech par let. Ale svedomi vam to nedovoli... Autora jsem neznala a to dostal Novelovu cenu.
Kokrhani kohoutu, plac psu - nova Absyntovka (autor napsal Jako bys jedla kamen). - tentokrat spis takove utrzky ze zivota lidi na okraji spolecnosti ze zdecimovane Kambodzi. O genocide kniha neni, presto se s ni neustale setkavame, protoze s takovou minulosti se spolecnost srovnat neumi a hlavne nedokaze.
