Stěžovací vlákno

já tady s dovolením přeruším smutné debaty banální stížností.

stal se mi trapas. poslala jsem dopis s dotazem a dole jsem zapomněla přiloženou soukromou konverzaci. omg. není v ní nic urážlivého nebo nepřístojného, a vůbec se to netýká adresáta, jen prostě z ní vyplývá, komu jsem psala předtím a nějaký můj soukromý plán, a já si teď připadám strašně hloupě.

Jiná Realita Potesi te, ze se mi to stalo taky? Preposlala jsem memu ex (normalne se pratelime) kus jine konverzace, kde jsme ho se spolecnou kamaradkou trochu pomlouvaly.... nic co bych mu nerekla do oci, ale stejne. Byla to dost rozvetvena konvezace, takze netusim, jestli to cetl, nerekl nic. Stane se, nic si z toho nedelej. 

999 Mas dobre geny! 

Garfie To jo :-). Ještě jsme měli dědu, který zůstal v 87 letech sám po náhlé a nečekané smrti babičky a my zjistili, že si neumí ani uvařit čaj, fakt nic. Tak se začalo hledat řešení a jediná možnost byla, aby šel k dceři, která bydlí na Václaváku. Takže jsme dědečkovi, který předtím bydlel v domečku se zahrádkou moc šancí nedávali. On ale pookřál, vyndal ručně šité obleky z mládí  (byl Vídeňák) a zbytek života prožil v kavárnách v centru Prahy, s cigaretkou a koňáčkem . Žil ještě sedm let .

999  To je vtipna historka!

Mého dědečka v osmdesáti vyhodili z práce. Mladí mu nestačili a blbě to vypadalo.. v pětaosmdesáti poskakoval na štaflích a maloval stropy. A když přišli s babičkou k nám na návštěvu a manžel zrovna opravoval, obrušoval vyjmutá okna, odstrčil ho od práce a udělal to sám. nevydržel nic nedělat..

Byl úplně užasný. A babička vlastně taky. Celý život záviděla tlustým ženským. Že se asi mají dobře, když tloustnou.

Kvůli mé matce se přestěhovali z idylického prostředí Litomyšlska do Kladna a oba pak pracovali na hutích. Neuvěřitelně oba dřeli. V práci a pak doma kolem baráku a na zahradě. neuměli to jinak. 

999 Teda děda dobrej  

Dneska mě nečekaně kamarádka zlákala na oběd, kompletně jsem kvůli tomu přeorganizovala program a nakonec jsem to stejně musela zrušit, protože se rozpršelo a začal foukat tak silný vítr, že jsem prostě nevydržela, vůbec jsem nepočítala, že se budu pohybovat někde venku, myslela jsem, že zmrznu!! A to jsem těsně před tím, než jsem jí zavolala, že jsem mizerně oblečená a nezvládnu nikam dojít, zaplatila 2x sms parkování za auto (poprvé omylem za to, kterým jezdím obykle-ovšem dnes jsem měla jiné). Tak snad pro dnešek vybráno 

Garfie já jsem svému ex kdysi omylem poslala sms, která byla určena mojí nejlepší kamarádce, a kde jsem ho naštěstí hrozně chválila :-)  ale úplně mě polilo horko, když se to odeslalo (bylo to na začátku vztahu a on nechtěl, abych o něm někomu říkala)... ale vzal to v pohodě

Magráta :-) to je hezka historka, mam podobnou, ale ja si tehdy trochu (nastesti jen lehce) zavarila....

Magráta no a ta bezmoc, když už to letí tím eterem...

V nedeli odpoledne me hospitalizovali, to neni ta stiznost, nic hrozneho. Ale uz den tu neni nikdo kdo by mi alespon orientacne naznacil kdy me propusti. Vcera rikali ze dnes, dneska nula info. Nechci jim odtud zdrhat, ale fakt potrebuji dat vedet do zamestnani a rozdelit praci mezi kolegy. Jsem ve zkusebce, fakt to neni legrace.

andulka01 Cože? :-/ A to v pondělí bývají obvykle velké vizity, ne? Lituju, snad to nějak zvládneš. 

andulka01 ufff, to tedy držím palce. Asi bych lehce hrozila tím zmiňovaným zdrháním, třeba se rozkývou.. (já to tak nesnáším, tu bohorovnost zdravotnického personálu...!)

Garfie A je mi uz fakt dobre, tak krome nervozy z prace mam i vycitky ze tu zalehavam zbytecne postel a dojim zdravotnictvi.

Pavlena To zas nechci, oni mi vazne velmi pomohli, jsou mili. Jen ten nedostatek informaci mi ted vskutku nepomaha.

andulka01 To je bohužel úplně normální. Do poslední chvíle z nich o propuštění nic nedostaneš ani s pistolí a pak tě najednou shodí z postele, šup šup, nezdržovat, mazat domů.

andulka01 dufam ze uz si v poriadku a pojdes domov. Drzim ti palce

Magráta A ja jsem zase svemu ex omylem poslala sms take urcenou kamaradce. Hezka nebyla. Byla o nem a jeho milence, kterou tituluju ne zrovna hezkymi vyrazy. Trochu trapas, ale ani necekl, protoze mel maslo na hlave, blbec.

Sweet Potato mně se jednou stalo, že mi odpoledne řekli, že domů nepůjdu, panč to pan doktor nestih..tu informaci sem získala až na cílenej dotaz, jinak by šel domů, aniž by něco řek. Považuju to za neschopnost, kterou oplývají různí lidé napříč obory, není to specifická vlastnost všech zdravotníků. 

Ounz Čtyřikrát v dospělosti v nemocnici, čtyřikrát totéž. Chápu, že ne každý, koho se ptám, o tom rozhoduje. Chápu, že někdo nechce slibovat nesplnitelné.

Ale když muž zapřísahal ošetřujícího lékaře, ať to proboha řeknou aspoň trochu s předstihem, aby mne měl kdo odvézt, a pak mne stejně vykopli bez varování, je to jak naschvál.

Po jednom porodu jsme musely zůstat skoro měsíc, takže odchodů jsem za tu dobu zažila fakt hodně. A pořád stejné - nevíme, nejdete, nespěchejte a najednou bác, tady máte papíry, honem potřebujeme postel, šup na chodbu. Takže některé maminky tam pak čekaly i hodiny, jež pro ně mohl někdo přijet. 

Jako nejde samozřejmě o život, ale je to nepříjemné.