Myslíš konkrétní případ? Ne že by se nenašel při troše hledání - ale já reagovala na Marge, která s podobnými (podle vlastních vyjádření) pracuje.
"Blbé" dotazy / Co nutně potřebujete vědět
10. srpna 2014 15:10
barbucha jj, ja vim. me zajimalo prave (bez ironie), odkud jsi ziskala ten dojem, ze se lidi na tyhle zatizeni "vymlouuvaj". Jestli treba uz to ze s nima pracuje terapeut povazujes za ustupek, nebo proste co presne myslis
barbucha Tak já jakožto zástupce uzlíčků nervů jsem to asi prostě jen zdědila, v mé rodině není NIKDO sebevědomý, vyrovnaný a pozitivní, přestože mají všechny předpoklady pro to být.
Netuším proč, jestli chybí nějaká součástka...Ale u těch delikventů to většinou bývá fakt masakr ty jejich životní příběhy, to není jen: Málo mě chválili/máma moc pracovala a neměla na mě čas apod... Nebo si to aspoň myslím.
To je uz ale uplne filosoficka otazka: nakolik je clovek schopnej prekrocit svuj stin a vymanit se z vlivu prostredi, ve kterym vyrostl 
Ja si myslim, ze kazdej je zodpovednej za to, jakej si udela zivot. Neda se ovlivnit, v cem clovek vyrostl a co ho ovlivnilo, na druhou stranu se s tim da pracovat.
Ja treba vim, ze jsem se posunula hrozne moc, v mnoha vecech jsem fakt uplne jinej clovek. Zaroven vim, ze v urcitych vecech taky nedokazu prekrocit svuj stin a porad mi budou trochu komplikovat zivot.
Reakce na Lilly_Ku:
barbucha jj, ja vim. me zajimalo prave (bez ironie), odkud jsi ziskala ten dojem, ze se lidi na tyhle zatizeni "vymlouuvaj". Jestli treba uz to ze s nima pracuje terapeut povazujes za ustupek, nebo proste co presne myslis
Nepovažuju to za ústupek, ale zdá se mi, že se v takovejch případech někdy víc akcentuje právě to příkoří, jemuž byli delikventi vystaveni (zpravidla v dětství, v rodině), než že by se pracovalo na posílení žádoucích charakterových vlastností nebo jak to říct... což je samozřejmě namáhavější než prostě říct jakej jsem chudák protože mě rodiče neměli rádi, a tak já za svoje činy vlastně nemůžu...
Bývá to i součástí obhajoby, pokud můžu soudit z některých kusých zpráv v tisku, ale hlavně mám zkušenosti z víc případů, jak probíhá ta terapie tady. Možná to v USA dělají jinak... u nás, co jsem měla možnost sledovat/slyšet z osobních zkušeností dotyčných, se v podstatě ten člověk jen utvrdí v tom, že je výborná osobnost, kterou ale zničilo to neblahé dětství (zjednodušuju, samozřejmě). Nějaké vlastní rozhodnutí - třeba dát se na zločineckou dráhu - v tom hraje daleko menší roli, a to je podle mě chyba.
Reakce na Luna:
barbucha Tak já jakožto zástupce uzlíčků nervů jsem to asi prostě jen zdědila, v mé rodině není NIKDO sebevědomý, vyrovnaný a pozitivní, přestože mají všechny předpoklady pro to být.
Tak vlastnosti/charakter jsou taky dědičný, ne že ne... navíc když je podpoří rodinný prostředí tak tomu neunikneš. Ale já bych to nazvala prostě povahou - někdo má sluníčkovou, někdo je škarohlíd, prostě každej jsme jinej, a na tom není nic patologickýho 
barbucha aha, ja mam trochu vhled do komunit pro zavisly v cechach a v zivote jsem nic takovyho neslysla, spis naopak lidi tam maji fakt drsnej rezim a jak porusis pravidla tak letis, takze presnej opak toho, o cem pises.
barbucha hele ale tak to vidis i tady, co jsou vlastní rodiče schopny některým rict, a to se to sebevědomí fakt buduje špatně....já mám kamarádku, který mama odmala predhazuje, jak je ošklivá - já jsem s tím dlouho bojovala, vyvracela, nechapala, ale po těch letech, co to poslouchám, už na ni ty chyby taky hledam !!!!! (Strašný)
no a když se tyhle my kamarádce narodila holcicka, první, co jsem slyšela, bylo, co po kom z rodiny zdědila chudák osklivyho (novorozeny mimino!!!!)- po jednom dvě brady, po druhým malý oci....když se narodila druhá, první, co jsem slyšela na dotaz, jaká je, bylo, ze vypada jako Norbert Lichý ...
a fakt se s tím zije stradne špatně, Ani se nemusíš dat na tu zločineckou dráhu, nulový sebevědomí a nepřijetí sama sebe k pocitu nespokojenyho zivota celkem stačí...
Gatita normálně s "ox" na konci
Drsnej režim jo, to nezpochybňuju. Ale ty hodiny terapie se někdy (teda podle toho, co jsem zažila a co zažila spousta mně známejch lidí, tak ne někdy, ale vždycky) zvrhnou v utvrzování křivd a zločinů, kterejch se na dotyčným dopustila jejich rodina - i když je to prokazatelně kravina. No nevim, je to jen můj čistě subjektivní názor, a nemohla bych tu terapii dělat - protože já osobně bych toho klienta radši upozornila, že mraky lidí si prošlo daleko horším dětstvím a zkušenostma (už vůbec nemluvě o staletým způsobu "výchovy" do doby dejme tomu předchozí generace), a přesto se z nich staly přímo pilíře společnosti, takže ať se laskavě zaměří hlavně na sebe a svoje činy a nevymlouvá se
No, to jsem prostě já, starej zloprcek - nevylučuju, že jiný povahy mají úplně jinej názor.
Samozřejmě některý rodiče by zasloužili... ale od toho seš pak dospělej člověk, aby ses dokázala nějak oprostit a vyhodnotit sama sebe. Dítě je samozřejmě bezmocný, ale když vyroste a dokáže se bez zachvění podívat do zrcadla a prohlídnout bez studu svoje vysvědčení a diplomy, případně výplatní pásku tak už si obrázek o svý hodnotě může udělat, ne? Ať si rodiče melou cokoliv, dlouhej nos na ně!
A koukám, že jsem chytrá jak rádio, pročež jdu radši zkoušet zvyšovat sebevědomí vnoučátkům. Ty se totiž eště nemůžou bránit!
barbucha hele ale to není jen tak, jako že když vyrůstáš s někým, kdo ti pořád říká, že seš hnusnej, že tě nikdo nebude chtít, a kdyby náhodou chtěl, tak jen protože seš snadná kořist (hnusná, co skočí po někom kdo si o ní opře kolo) a seš chytrá? Hmm dobrý, ale ne dost. To tě v určitý fázi života ovlivní a už napořád, a rozhodně pak neplatí, źe v dospělosti nahlídneš, zjistíš že neměli pravdu a cvak, všechno super. Ty klidně nahlídneš, víš že to nebylo dobře a pořád se bereš za neschopnou šeredu. Třeba. No ale ne každej kdo si tímhle projde někde někoho odkrágluje, ty potkáš takovejch lidí hodně a vůbec to nemusíš poznat, ale je osobně to třeba omezuje v soukromým životě, některý věci sou pak těžší. No a kdyź si to ten člověk uvědomuje, může třeba zkusit s tím něco udělat i třeba s pomocí terapeuta.
A ať už s terapeutem nebo bez, zjistit v určitý fázi, že nemůžeš za všechno zlo světa konkrétně ty, že nejsi pořád ta nejhorší, je docela úleva, takže ty lidi o tom třeba i někde meldujou. Ale pak se třeba posunou dál..
barbucha Jako je to hezký, takhle vyrůst a od všeho se oprostit, ale ne každej to dokáže stoprocentně. A pak se takovej člověk občas chová k ostatním nevědomky škaredě, ne že by chtěl, ale protože to má tak zažitý, je to v něm jak v koze, prostě. To jsou pak občas, ve světlých chvilkách, takový ty okamžiky prozření - přesně tak se ke mně chovala moje matka a já jsem to nesnášela. A je myslím si, dobrý, když mi někdo kvalifikovanej a emočně nezúčastněnej pomůže potlačený emoce a zažitý nefunkční vzorce chování identifikovat, pak s tím právě jako odpovědnej dospělej člověk můžu nějak pracovat.
Mám praktický dotaz: existuje nějaký dostupný nástroj k laickému interiérovému designu? Potřebuju předělat dva pokoje a ráda bych zjistila, zda se mnou navržené rozmístění nábytku dá provést dřív, než to tam všechno nastrkám a pak teprve zjsitím, že kolem skříně neprojdu do postele
dzizisketa já to delam na stránkách ikey, vetsinou americký, pac ceska to nějak preondila a už to nefunguje
Ale já nechci kupovat nový nábytek, jen přesunout ten, co už máme
dzizisketa no dyk, tam si muzes nakreslit rozměr mistnosti a nábytku a pak s tím různe sibovat
nebo jsem si to vystrihovala v příslušným měřítku z papiru, to je skoro jednodušší
Aha, já v té Ikee ještě nedělala, tak jsem nevěděla. A papírový model už mne vůbec nenapadl, a přitom taková blbost, že jo
dzizisketa no, to je náhodou dobry, ty papírový vystrihovanky
dzizisketa taky jsem párkrát použila ten IKEA plánovač. I na kuchyň, kterou pak vyrobil truhlář ;)
