olivieraa Hustý! 6 týdnů antibiotika? Uf, tak to ne, tohle určitě nemám 
Vše o těhotenství a dětech
02. února 2017 08:39
Pinot Noir neplas se. Ja mela imunitu na draka i behem kojeni. Jak me v zime drapnul kasel, chrchlala sem jak tuberak az do jara. Myslim, ze chlamydie bys odnesla jinak. Muz je mel a stezi si dosel na wc. Mlady chlap v kondici.
Pinot Noir ja som ho tiež preto brala obmedzene, ale teda od 6.-7. mesiaca som mala fakt problém chodiť po rovine (a to som nabrala až potom, dovtedy som mala nejakých +6kg len) a už som nevedela, či je horšia zápcha alebo to, že mám nonstop pocit, že sa udusím.
Pinot Noir keď tu opisuješ tie príznaky, tak ja som tú nádchu a opuchnuté sliznice mala tiež a bolo to strašne nepríjemné, ešte mi aj krv tiekla z nosa :D K tomu na začiatku nevoľnosti, potom vlčí hlad, následne nechutenstvo, nespavosť, potom zas večná únava, problémy s dýchaním, kŕče v bokoch (to som nevedela, že existuje) a pálenie záhy, hnačky striedané so zápchami. Ale teda...suverénne najhoršie bolo to pálenie záhy a to, že som jedla fakt pomaly len cestoviny s tvarohom a zmrzlinu, občas sa mi podarilo dať si niečo normálne, jedno čo som nemala bolo asi zvracanie a myslím, že pri tých celodenných nevoľnostiach by mi to občas pomohlo (ale to by som sa zas musela znovu najesť a to bolo tiež za trest). Ale hormóny sú svine, už si nič z toho poriadne nepamätám, šestonedelie už zapadá prachom a ja sa pristihujem pri myšlienke, že dve deti sú lepšie ako 1 a že to nejak s mužom zvládneme 
.
DrowRanger Paměť je hodně milosrdná Myslím, že mi to první těhotenství taky trochu přibarvuje na růžovo, že jsem určitě trochu nadávala i tehdy. Ale nepamatuju si to Když mě přivezli po císaři na pokoj k muži, řekla jsem mu, že do toho už teda nikdy nejdu. No, člověk míní, život mění.
Pinot Noir Floradix sirup - nemel by zpusobovat zacpu.
ziginka Super! Děkuju, pořídím si ho.
ziginka Pinot Noir Floradix je super, mně spíš s tím vyprazdňováním i pomohl.
A včera mi bylo po měsíci a půl konečně jakžtakž, tak snad se to už láme.
Ten nedostatek kyslíku hlavně asi k těhotenství patří, já pořád větrám jak pošahaná, v noci mám pocit, že se udusím. V prvním těhotenství jsem strašně špatně spala a tak od 7. měsíce už to bylo s břichem hodně těžký. Žádná idylka, ale jinak zdravotně dobrý. Teď je to fakt hrůza. Už se mi to krátí, termín je na konci dubna, ale teď už odpočítávám každý den. Už jsme dávno za magickou hranicí 25. týdne a do donošence chybí jen 6 týdnů, už to bude jenom lepší, i kdybych nevydržela. Myslím, že ten rotavir ze mě vymetl poslední zbytky imunity, takže už do konce kojení nic moc pěknýho nečekám...
Jako já už bych nejradši porodila. Půl roku je určitě akorát, aby si to jedna užila a ještě to nebylo otravné.
dzizisketa No ale to bys přišla o to nejkrásnější z nejkrásnějšího období ženy
Myslíš jako otoky, bolesti zad, nemožnost se ohnout a pořádně se vyspat apod.?
dzizisketa Tak!
Přesně, na porod se musíš motivovat především tím, že bez něj už to nejde vydržet!
dynda Ale ono to jako motivace fakt funguje. Tentokrát na to vyloženě spoléhám, protože momentálně mě chytil docela velký strach z císaře, který hrozí přejít v paniku. A tak spoléhám na to, že koncem června budu už tak zpruzelá a vyřízená, že tam nakráčím s radostí
A premýšlíš i o tom, že bys zkusila rodit nebo to bude zase císař?
dynda Hele, zatím fakt nevím. Zvažuju, uvidím.
Když se porod povede, je to nepopiratelně lepší, ale... Já jsem zvědavá, co mi v porodnici nabídnou.
Dámy, ne že bych vám to všem přála, ale to se tak hezky čte, musím říct, že jste mě fakt uklidnily, už jsem totálně vyřízená, těhotenství, práce tři dny v týdnu a do toho péče o 2,5 ročního draka, muž pořád v práci, babičky daleko, ještě že už tu mám kamarádky, jinak by mě kleplo. Pamatuju si, že i u prvního těhotenství jsem občas skuhrala, ale teď je to teda děs. Nemůžu dýchat, teče mi krev z nosu, neustále už několik týdnů mě bolí třísla, ale fakt strašně, někdy když ležím, nemůžu nohou skoro ani pohnout, taky mě bolí celý spodek břicha, které je teda obrovské, už mě nehorázně vytáčí cizí lidi, co mají kecy o tom, jak budu každým dnem rodit, no nebudu. Po železu je mi zle, v noci jsem pořád celá mokrá, i když máme v ložnici sotva 19 stupňů, jsem neustále unavená, nějakou procházku téměř nezvládám, totální lemra, to mě fakt ničí, jsem dost sportovně založená. No a když jsem konečně nastoupila na mateřskou a těšila jsem se, jak dítě strčím do školky a budu mít konečně chvilinku pro sebe, půjdu si zaplavat nebo na masáž, co myslíte, že se stalo? Dítě dotáhlo ze školky nějaký hnus a jsme všichni nemocní, takže už nemůžu dýchat definitivně, neskutečné, příšerně zuřím 
No a do toho vidina druhého císaře a skutečnost, že nemůžu sehnat nikoho, kdo by vodil po porodu syna do školky, ach jo.
