Vše o těhotenství a dětech

Mohučanka Jo u vás chtějí kluka, u nás tchýně zase na vnoučka říkala, no máme bloňdáčka, ale já chtěla černý! Tak snad nebudeme se švagrovou rodit než se vyvede něco tmavýho po jejich klanu!:-D:-D

moninika půjčování uplně nesnášim. si pučit i někomu.. buď to nepotřebuju, tak daruju, nebo nic. půjčování čehokoliv je pro zlost

moninika A to já zas doufám, že až nastane čas, objeví se v okolí někdo, kdo si věci vezme. Na prodávání jsem líná. Vím, že kdybych nasčítala částky, které bych za ty věci mohla získat, dostanu se na slušnou částku, ale mně to prostě strašně nebaví a nechci tomu věnovat čas.

Tak ono to dědění je taky takový dvousečný. My skoro všechno podědili od švagrové a nechci si stěžovat, je to od ní milé, ale kdybychom věci na malou nakupovali sami, tak těch věcí máme doma nejvýš třetinu. A takhle se nám doma ty věci vrší a vrší a vrší :)

@moninka Tak ja s dedenim taky "nepocitala" a rozhodne kvuli tomu na nikoho nekoukam skrz prsty. Ja bych si klidne neco i odkoupila, balik obleceni nula az neco, co ja vim a radeji bych to koupila od zname ci kamaradky, nez se shanet po kramech, neb nakupovani me nebavi. Ale v mam okoli nehrozi ani to. Vsichni si veci nechavaj, nebo nabizej takovy speky, jako desingnovou postylku a tak.

Byla jsem ráda, že jsme mohli oblečení nakoupit z druhé ruky. Vzhledem k tomu, že to ze začátku nosí tak 3 měsíce a kdo ví jestli, tak mi to vážně vyhovovalo. Pak jsem tedy neměla komu předat, ani jsem to nechtěla prodávat, ale předat někomu, kdo by to použil, hodit to do popelnice na oblečení jsem nechtěla. Tak to chvíli trvalo. Nějaké hračky udám po rodině, ale samozřejmě dostává hromadu darů a i rodiče chtějí něco koupit, tak jen něco. a teď nevím, co s tím zbytkem. Kočár jsem tedy prodala, vajíčko darovala do rodiny, další autosedačku prodala.

DruI To je presne. Mne dava kamaradka obleceni po synovi, ja zase davam po dceri kamaradkam. Kdybych si ty klucici veci kupovala, mela bych toho doma tretinu :)

Na první dítko jsem měla ty malé oblečky půjčené od kolegyně, pak jsem ji je vrátila, protože čekala druhé. Při našem druhém jsme něco měli od prvního, něco od ségry, která mezitím stihla porodit a protože měla mini mimi, tak měla těch věcí dost. Teď už předávám věci ségře na její druhé a pak to posíláme bratranci. Některé věci zatím přežily i šest dětí (takové ty "kostelové" věci).

Věci typu postýlka, sedačka ke stolu jsme měli ještě po nás, resp. po mých rodičích. Prodávat věci jsem líná, tak je rozdávám, pokud je teda zájem. Prostě koloběh 

Karja Koupací kyblík byla ta nejveselejší věc, kterou jsme podědili...nakonec jsem.ho používala jako nádobu na špinavé prádlo, než jsem ho "dlouhodobě zapůjčila" někomu, kdo o něj měl zájem. Zajímalo by mne, jestli je tu někdo, komu šlo v tom dítě koupat - možná jsem jenom nešika?

Jinak já podědila doslova všechno, i to, co jsem nechtěla, a bylo toho tolik, že jsem to vytřídila a asi tak 80% oblečení jsem dala na charitu. Nějak to přeprodávat dál, k tomu mám vyloženě odpor, i proto, že jsem to sama dostala, a taky se mi fakt nechce trávit nad tím čas. Jsem na to prostě líná.

Na druhou stranu jsem byla fakt ráda, že jsem ten základ pro nejmenší mimino od té segry měla, protože jsem absolutně netušila, co je třeba nebo co vůbec existuje.

co urcite nedavejte pryc jsou avent zasobniky na mleko a jidlo, pokud je nekdo mate. hodne s detma cestujeme a jsou idealni na takove veci jako je sul, granko, kafe, caro. akorat postupem casu jsme je nejak poztraceli, neco se znicilo a zvazuji jestli vymyslim neco jineho nebo proste koupim dalsi 

viktorka_od splavu ja to mam taky tak, rovnou ty veci daruji/poslu dal. loni mi segra vnutila nejake igelitove bundy pro deti, no jenom pro zlost, stejne to nenosi a akorat mi to prekazi ve skrini. 

Mohučanka Jo, lidi v tom umi koupat a koupou. Ale o nic jsi neprisla, fyzioterapeutka mi rikala, ze svoje deti by v tom fakt nekoupala. Mi to taky prijde trochu proto srsti.:-) Ale nijak bliz jsem to nezkoumala.

continuity jj, ja prikoupila dalsi

Karja by mě fakt zajímalo jak:-) páč dítě do toho jde potopit a pak zase vytáhnout a je v tom spokojený, to ano - ale umejt? to jsem nějak nepochopila:P šak vyzkoušej

Karja Já to zkusila, nechápu, jak člověk se dvěma rukama má dítě v tom kýblu držet včetně hlavy a ještě ho mejt. Ještě když se to mrňavý mimino prý nemá polohovat vertikálně, to zas říkala fyzioterapeutka mně. Dcera to celkem vyřešila, ráda se vyvaluje, ať v kočárku nebo ve vaně.

Mohučanka Kyblik bych nezvladla, ja mela problem i ve vanicce. Takze jsem zakoupila molitanove lehatko, na to dite pekne polozila, ono z toho nevypadlo, takze cajk . Ale ja jsem asi specialni pripad, obe ruce leve nebo co.

Mohučanka My v kyblíku postupně zvládli koupat tři děti a všechny si ho tak oblíbily, že se ho nechtěly vzdát ani jako větší. Chce to ten správný gryf, samozřejmě, ale s proškolením to šlo v pohodě. Když bylo miminko čerstvé, tak jsme koupali s mužem ve dvou a rádi. Vertikální poloha nevadí právě proto, že voda nadnáší, a dětem se líbilo, že celou dobu mohly koukat ven a při tom být v teplé vodě. Umýt se daly snadno, když byly malé, zbylo tam na to dost místa a větší cvičily tak, že se vlastně vypraly samy. ;-) U ještě větších jsme to kombinovali se sprchováním ke spokojenosti všech zúčastněných. Ale tak jasně, každý si může vybrat, co mu vyhovuje - a naše děti rozhodně nebyly vaničkové typy. ;-)

quebrada taky jsme v něm odkoupali tři děti a také se ho nechtěli vzdát. Naše děti vanu také snášely až od doby, kdy si tam mohly samy sednout a hrát si s kačenkama.

Kdy si mrně řekne, že bude dělat problémy s usínáním??? Když jsem doma sama a druhý den mám (ne zrovna připravenou) dvojpřednášku  po celodenní konverzaci ve stylu ham, mňau, haf a nakonec hodinovém pššš...nejsem ani schopná dokončit tuto větu 

Jsem prave uvalila desny prachy za oscha satek na mimino, mala naplast za diplomku...