moje extchyne si, stejne jako jedna moje babicka, myslela ze deti nejsou lidi
Moje babička razila teorii, že děti mají být vidět, nikoli slyšet.
Nevím, jak by se vypořádala s dnešním trendem 
Dík, neznala jsem.
barbucha Však já v tom vidím taky výhodu - stejně, jako když má někdo hudební sluch, logický myšlení, pohybový cítění - akorát se tak úplně k tomu to know-how předat nedá.
viktorka_od splavu Ty ne, ale některé názory tady mi tak znějí.
Ja si to v podstate myslim, tady to taky pisou treba https://www.kafe.cz/rodina-a-domov/francouzske-deti-nezlobi-vychova-ve-francii-20561013.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Sorry, videla jsem mnoho deti, nektery jsou mily a chytry, nektery ne, jako dospeli...mne jsou ty moderni metody plne pochopeni domnele krehke detske duse protivny, je to dany pristupem okoli, nikdo mi to nevymluvi.
Tenhle článek mi mluví z duše. Ale tak tady v Čechách se pěstuje kult dítěte a ve výsledku je to hrozný.
Mutziputzi no, taky to tam není tak černobílý...stejně jako u nás, řekla bych.
Mutziputzi To je tak plné zobecnění, že se to vůbec nedá brát vážně. Nic jako "česká matka" a "francouzské dítě" a "české dítě" neexistuje.
Ja len, ako malý príspevok do diskusie na tému "nebývavalo", resp. sa "neriešilo", že sa k týmto záchvatom vyjadruje už Komenský vo svojich spisoch....
kocoureksuggy bývala som vo Francúzsku v sídle, kde mali rodinu s deťmi a môžem skonštatovať, že to isté, len v bledomodrm (len teda, celé sa to na rozdiel od našich krajín odohrávalo vo francúžštine - ako to robia, že tie deti už tak malé naučia tak ťažký jazyk, kruci, keď mne robí problémy 
?) a aj šťavnatý záchvat včítane hodenia sa o zem v supermarkete bol k videniu.
Mutziputzi Vzpomen na svyho dementniho čokla, v životě jsem neslysela o buldockovi (ještě krom dementniho cokla barbucha ), co by se pral )a vzhledem k tomu, ze jsem s podobným coklem zila celkem dlouho, tak už se bojim tvrdit, ze bych nikdy nedovolila, aby můj cokl delal to a to.
a jasne, bezdomovci maj zlaty psy, protože dementní cokly, co delali problémy, už dávno sezrali
Tak syn sebou taky seknul na chodník a řval jak o život. Ale udělal to jen jednou.
slniecko
Tak syn sebou taky seknul na chodník a řval jak o život. Ale udělal to jen jednou.
nacpalas ho do babyboxu?
Potrefenáhusa touché!
Mutziputzi Zůstává mi záhadou, proč se v článku srovnávají české děti s francouzskými na základě knihy, kterou napsala Američanka
K tomu "dřív se s dětma tak nepáralo", jasně dřív to tak skutečně z velké části bylo, na druhou stranu "produkty" té nepárajícíse výchovy jsou dneska ty, které to tu řeší, že to chtějí dělat jinak. Takže bych řekla, že ten přístup zjevně nějaké problémy/šrámy na duši zanechává, protože kdybychom my, takto vychovaní byli úžasně sebevědomí, emočně vyrovnaní a sami se sebou spokojení jedinci, tak bychom přece neměli důvod se snažit ty děti vychovávat jinak, než jak vychovávali rodiče nás.
Tenkrát babyboxy neexistovaly. Ne, poodešla jsem a když neměl publikum tak přestal. A pak následoval důrazný pohovor. Ale nemluvím o miminku ani batoleti. Synovi bylo v tu dobu kolem 3 let.
No se mnou se rodice pred necelymi triceti lety taky "neparali", kdyz jsem brecela, treba prave z toho probuzeni, tak mi tata jen rekl, at prestanu prestanu rvat, nebo mi da par facek, abych k tomu placi mela mela duvod... napul si to sama pamatuju a napul se tim tata dodnes chlubi jako svou skvelou vychovou. No nemam v planu se jejich rodicovskym vzorem ridit ani omylem. Do ted ted mam problem mluvit, kdyz placu, proste se mi stahne krk a ja ze sebe nedokazu dostat ani slovo. Nastesti manzel vi, ze v tu chvili me ma jen obejmout a pockat, az se uklidnim a jsem mu schopna rict, co se deje. A to mi je 28 a mluvit uz nejake to desetileti umim, pro dite to musi byt jeste horsi.
Mimochodem, oba moji rodice jsou ucitele,na vychovu maji diplom.
Ja si to v podstate myslim, tady to taky pisou treba https://www.kafe.cz/rodina-a-domov/francouzske-deti-nezlobi-vychova-ve-francii-20561013.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Sorry, videla jsem mnoho deti, nektery jsou mily a chytry, nektery ne, jako dospeli...mne jsou ty moderni metody plne pochopeni domnele krehke detske duse protivny, je to dany pristupem okoli, nikdo mi to nevymluvi.
To je ale blábol. Celou dobu jsem čekala, jestli bude i biomatka. Nezklamali
Sairon Jo, to samé mě napadlo včera, že takový to "nás taky takhle vychovali a koukejte, jak jsme v pohodě" možná tak úplně neplatí, vzhledem k tomu, že přesně většina dnešních rodiců se shoduje na tom, že žádnej studenej odchov nechce ... takže asi něco to možná na nás zanechalo.
Jinak si tu rovnou odložím, že mám dneska dítě na babybox. V poledne usnul přesně na tři vteřiny, pak se probudil, asi omylem, dalsí hodinu a půl jsem se ho snažila uspat, aktivně i pasivně, no pak jsem se na to vy....., jenže dítě od tý doby vysírá, na to není jiný slovo furt za mnou leze, do všeho mi hrabe, neustale kňučí, ale spát ani omylem. A vzít ven ho nemůžu, potřebuju jako na potvoru aspoň hodinu dvě makat a k tomu je mi dítě spící v kočáře úplně k prdu. Takže ležim v posteli s ntb, dítě skáče po peřinách a já se snažím nezbláznit. Kdybych věděla, že to pomůže, sa radostí bych mu snad i vrazila pár facek, ale nejspíš by to situaci nezachránilo, no nic, i takové dny jsou
MP Meri a uspat venku v nositku a pak odložit doma do postele by se nenechal?
Já jsem postupem času zjistila, že je pro oba mnohem lepší spánek bud posunout nebo krajně i úplně vynechat, protože z dlouhyho uspávání jsem vždycky akorát nervní.
A obecně teda nějak platí, že jak si na jeho spánek naplanuju něco důležitýho, často to ztroskotá. Když chci skládat prádlo nebo čumět na seriál, je všechno v klidu
žluťásek Asi i dal, ale já mám teď v hajzlu záda, takže aktivně nenosím. Navíc jsem se trochu zabejčila no, to přiznávám, prostě čekám, že musí odpadnout sám. Já vím, že jdu zbytečně hlavou proti zdi, ale jsem vytočená, že mi v podstatě padnul program celýho dne. Normálně jsem ten typ, co se prostě přizpůsobí, i jsem to tu kolikrát psala, ale dneska prostě holt nemám svůj den, no
(výjimečně, po xy dnech by měl už druhý den po sobě dorazit odpoledne domů sambo, který se doma ukazuje běžně jen v nočních hodinách, tak jsem asi trochu mimo z představy, že se o ten poklad zase s někým podělím ... trochu náročnější období, no )
žluťásek A v cem napriklad je to blabol?
Zuzuli můj otec říkal přesně to samý. nikoho nezajímalo, že/co mě trápí. byla jsem přesvědčená, že mě nemají rádi. vlastně že mě nemá rád nikdo. no, a už mi to zůstalo
© 2014 - 2024 parfumanie.cz
