Co Vám dnes udělalo radost.?.
Janulik03 usmal se a udelal duhu 
moora ano
Bože, já měla tak krásný odpoledne! Sice jsme nestíhali z práce a školy, ale zvládli jsme strávit bez úhony 1,5 hoďky na zahradě u rodičů. Česala jsem jablkaa voňavý, vybarvený, sladký, děti si dokonale vyhrály na hromadě 2m kulatin (od pevnosti, přes bludiště až po houpačku- prkno přes kládu), slunce pomalu zlátlo, stíny se prodlužovaly a výhledy na všechny strany byly hrozně fotogenický. Hrozně mi chybí víc času venku...
marieu .
Toužím mít tvoji schopnost vytěžit z každého okamžiku radost.
Sluníčko a Babí léto bude!
Makara Garfie já nevím, že jsem pořád tak vyčerpaná, nejsem jediná pracující na planetě, ale mám tak strašně málo času pro sebe a svý myšlenky (fakt, skoro nikdy nejsem sama, v klidu, roky nepěstuju žádný koníčky a selfcare), že se snažím vyždímat každý pěkný moment a situaci kolem sebe. Žiju úplně obyč život, možná to umím jen dobře podat. 
marieu Podle me mas extremne narocnou praci, dve deti a jestli se nepletu, tak zadny extra hlidani, abys mela cas sama pro sebe. Jsi mi inspiraci, taky bych se rada naucila radovat z tech krasnych malickosti.
marieu Však to je to kouzlo, já si přece nemyslím, že máš život zalitý sluncem, ale když to tak na chvíli je, umíš si to vychutnat a správně podat.
"Uvidět, co nikdo z lidí nevidí a neuvidí."
marieu Je potřeba užít si každý krásný den a zapamatovat. Já jsem ty roky s klukama taky nic nestíhala a přijde mi, že si je ani moc nepamatuju. Bylo to pořád nějak o dětech a moje potřeby až někde na konci. To je asi celkem běžné, když třeba u nás měl muž náročnou práci, tchýni nemám a mamka nehlídala. A je to i těma službama ve zdravotnictví. Takže teď si to nemůžu vynachválit, když jsou kluci dospělí. Tak neboj, ještě to přijde.
Vari děkuju! Jak jsem tu psala, naučila jsem se to s dětmi. Na chviličku zastavit, rozhlídnout se a vidět, cítit, vnímat... dneska ráno s malou do školky červánky. Teď večer neskutečný západ slunce, procházka v parku, plný kapsy kaštanů, první rozsvícený svícínek po létě... Garfie já jsem byla vždycky dobrá na popisy. Příběh nic moc, ale to vykreslení
Sweet Potato teď už je to bytostná potřeba a taky automatismus
Renusatko já si vůbec nechci stěžovat! Beru to jak to je, v mém životním období naprosto a logicky dominujou děti. Odkládala jsem mateřství kvůli atestaci, teď jsou na prvním místě. Naučily mě toho už hrozně moc- nebrat se tolik vážně, brzdit v práci, vybírat si jen to důležité. A hlavně, vnímám je jako obrovské požehnání.
Pan, co vedle me sedel ve vlaku mi pochvalil kresbu.
Ano, priznani: Kreslim ve vlaku.
Pan, co vedle me sedel ve vlaku mi pochvalil kresbu.
Si proste šikulka.
Nobelova cena za mír.
Prohlídka Amatérské jeskyně. Dost jiná oproti běžně přístupným jeskyním. Ty špinavé boty a škrábance na přilbě jsou malou daní za nevšední zážitek. Po letní návštěvě Postojné to překvapivě vůbec nebylo zklamání. Naopak.
... na zahradě, doufám, že se ještě někdy staví...
euridike u nás bydlí podobný kousek. Onehdy ho v noci soused zachraňoval z díry pro hromosvod. Už je zasypaná. Taky nám občas rozsvítí světlo u dverí . Teď už d!oiho ne, asi se už pomalu zachumlava do listí.
