Sladká santalová celebritní vůně bez syntetického ocásku? Tak to si schválně při dalším nákupu na notino přihodím vzorek.
Co jste dnes zkoušely(i) z mainstreamu?
Dnes jsem Terre de Lumiere konečně taky vyzkoušela a dopadla jsem o trochu lépe než Ty a slniecko . V tom začátku je ta levandule opravdu hodně svěží i díky velkému množství růžového pepře, po rozvonění ale přejde do hezkých ovocných tónů jako v Mon Guerlain, tady doplněná medem a později i mandlovou tonkou. V téhle fázi mi levandule přešla dokonce až do kumarinova. Akorát mě tam dělá trochu paseku zase ten rybíz se syntetickým pižmem.
Škoda toho nedotaženého základu, přesto můžu říct, že celkově se mi líbí.
Quizás, Quizás, Quizás Passion (Loewe) - řídká ovocenka květinová, která na chvíli začala díky nástupu dřeva a náznaku heřmánku vypadat zajímavě. Bohužel skončila v podobě univerzálně "nijakého" nasládlého dřeva s kapkou aviváže.
Eternity Summer 2017 (Calvin Klein) - ´vcelku příjemná, i když nikterak originální, dřevitě citrusová vůně, s postupně zvýrazněnou svěží zelenou jemnou konvalinkou. Jenže svěží konvalinka se postupně změnila spíš v zelenou vodní vůni, silnou a dost otravnou. Toto bych asi v parném létě potkat nechtěla...
Sladká santalová celebritní vůně bez syntetického ocásku? Tak to si schválně při dalším nákupu na notino přihodím vzorek.
Me taky dost prekvapilo, ze tam tuhle neprijemnou "pachut" necitim, ale fakt ne... Ovsem chyba samozrejme muze byt v mem nosu/kuzi... Na druhou stranu - sice to neni vune, z ktere by se clovek posadil na svoje derriere, ale v ramci kategorie ji povazuji za nadstandard (obzvlast po tom, co jsem techto vuni v posledni dobe vyzkousela habadej).
Miu Miu L'Eau Bleue (Miu Miu) - hodně jemná vůně ledové ranní rosy, jen zlehounka ovoněné něžnými kvítky a několika bylinkovými lístečky. V dálce se mihnul čerstvě rozmáčknutý kumkvat. V této fázi tak vysoce éterická vůně, že jsem předpokládala, že bude bleskurychle pryč. Ale omyl - rozvoněla se do teplého sladkého dřeva s jemně kořenitým nádechem. Velké překvapení - a velmi příjemné....tak zajímavý posun od vůně ledové k vůni velmi hřejivé se zas až tak často nevidí.
Secrets d'Essences - Accord Chic (Yves Rocher) - podivně syntetický začátek v podobě cashmeranu a krémového jakožesantalu se zvrtnul do vyslovené divnovůně.
Jé a ja som po pôvodnom Miu Miu toto obišla oblúkom, akože načo, tak to pri najbližšej príležitosti vyskúšam!
Ta původní mě ničím nezaujala, takže jsi pravděpodobně o nic nepřišla..
O to víc mě překvapila tahle odnož - ta vysoce převyšuje M.M. původní.
Určitě vyzkoušej, myslím, že za to stojí.
No práve pôvodnú som skúšala (ten flakónik!!!), ale po tom zážitku som už túto druhú nie. Tak skúsim.
Sice ne dnes, ale zkoušela jsem Elizabeth Arden White Tea... jen na papírek, neb jsem nevěřila, že by to stálo za to dávat na ruku, ale z papírku mě nadchla. A to já mám v oblibě spíš "pecky", což White Tea rozhodně není. V každém případě tam ten bílý čaj je, ten čaj připravoval odborník, který ho včas slil, aby nebyl ani moc nevýrazný ani příliš vylouhovaný, je prostě tak akorát lehký, jak má bílý čaj být. Mám z té papírové zkoušky dojem, že se tahle vůně velmi povedla. Určitě musím vyzkoušet na kůži, protože jestli bude na kůži tak pěkná jak na papírku, tak možná mám kandidátku k nákupu, která je z úplně jiného "rybníčku", než co mi obvykle voní. A z toho bych měla velkou radost - zas něco úplně jiného na poličce by se velmi hodilo...
S vyzkoušením na kůži opravdu neváhej - za sebe musím říct, že tenhle čaj se mimořádně povedl.
Počáteční cena bude sice jako u jiných novinek přepálená, ale časem zcela jistě půjde dolů.
Salvador Dali: Purplelight
V úvodu osvěží třešňový květ se zelenými listy bambusu na japonský způsob. Už po chvilce se vám ovšem na ruce rozkvete opravdu nádherný šeřík. Není ani drogérkový, ani omamný, ani příliš zelený nebo vodnatý, Francis Kurkdjian vychytal autentičnost jeho drobounkých kvítků naprosto dokonale. Jen ho lehce podbarvil tiaré, ale tak aby její kokosové tóny nerušily a v základu ho doplnil hořkosladkým dřevem mandloně – mandle a šeřík, to je vždy osvědčená kombinace – a usadil na nadýchané bílé pižmo. Ze všech mainstreamových šeříků, které jsem dosud zkoušela, je pro mě toto absolutní vítěz!!!
Lanvin: Arpège
Je tradiční květinovou aldehydovkou ze staré školy s hořkým neroli a jiskřivým bergamotem. Na rozdíl od slavné pětky v ní navíc najdete koření, hlavně koriandr a palčivě dřevitý hřebíček a širší spektrum květin jako ylang ylang s vůní přezrálých banánů, bulharskou růži, pudrový kosatec, ovocnou tuberózu a konvalinky. V základu pak najdeme typově podobný druh santalu a vanilky jako v Samsaře. Bohužel se poněkud tluče s tlejícím pačuli s vetiverem.
Salvador Dali: Purplelight
Tenhle šeřík považuju za naprosto nedoceněný - co do kvality i poměru cena/výkon stojí opravdu za to.
Řekla bych, že se někdy trochu plete s Dalího všelijakými (podivnými) Purplelips.
Nó, na mně voní dobře i ta fialová Purplelips, ale máš pravdu, že ta se v žádném případě za tradiční šeříkovou vůni rozhodně nedá považovat. V tomhle ohledu nad ní Purplelight vysoce vyčnívá.
Turquoise (Michael Kors) - vodní vůně - ale žádné "řídké" ledové jezírko, ale prohřátá a "hutná" voda, ze které vykvetlo několik konvalinkových zvonečků poprášených vrstvou sladkého pampeliškového pylu. Po dvou hodinách zmizely konvalinky i pampelišky a do té doby vcelku příjemná vůně začala být syntetická a otravná.
Fleur Musc For Her (Narciso Rodriguez) - začátkem se mihla výrazná červená pivoňka a pak už jemná květinková pižmovka s postupně sílícím ledovým pižmem. Ovšem led postupně roztál, pižmo zesládlo, vpilo se do kůže a začalo postupně mizet. Ovšem těsně předtím, než zmizelo úplně, vůně nabrala druhý dech v podobě sladkých květin s dominantní konvalinkou. Ale celkově vzato, v portfoliu Narcisa Rodrigueze je to spíš slabší průměr.
Škoda, myslela jsem, že to bude u NR důstojná náhrada za Essenci.
Já právě taky.
Fleurs de Musc for Her jsem zkoušela zběžně někdy před dvěma týdny a dost na mně připomínala bílé Narciso. Teda s tou konvalinkou navíc. Takže celkově souhlasím, taky jsem od ní čekala víc.
Roma Passione (Laura Biagiotti) - dřevitá pačuli s cukrovou vatou, která jako by chtěla připomenout La Vie Est Belle, odlehčená sladkým, leč neulepeným ovocem (maracuja?). Vše dohromady připomínalo potomka LVEB a některé ze zdařilejších escadovských ovocenek. V jedné chvíli to začalo vypadat ke krémově ovocnému dřevu, ale závěr v podobě mírně syntetického avivážovitého kašmeranu vše odeslal mezi tuctové a zcela zbytečné odnože.
Curve for Women (Liz Claiborne) - zpočátku se mihla nezralá broskev, ale pak už jen svěží a osvěžující květinová směs s nepatrně zvýrazněnou ledovou frézií. Bohužel se rozvoněla do laciné pižmové nasládlosti.
Roma Passione jsem zkousela, ale u me zustalo rovnou jen a pouze u te cukrove vaty (na to by se skvele hodila Wendulcina veta "smrt cukrovou vatou"). Ale nekdy v patnacti letech jsem mela LB Emotion, ta mi tehdy vonela moc hezky...
Ten kouzelný slovní obrat mi připomněl moudjahidine, která už bohužel dlouho nic nenapsala. Mám v živé paměti její: smrt hyacintem (Datura Noir), smrt kokosem (Miranda) a smrt galbanem (Chamade). Ale to už je dávno.
Nejnovější komentáře k vůním
Nejnovější články