Cvičení doma
Já to dělám tak i tak. Jednou týdně (plus mínus) už řadu let cvičím doma pilates s Larou Hudson, má několik skvělých DVD. Občas je těžké se donutit, ale výsledky jsou vidět a pomáhá mi to i na lepší náladu. Pak chodím s kamarádkou na fitbox (nic lepšího na odbourání stresu neznám!), ačkoli taky nemám ráda skupinové cvičení. Dokopala jsem se jednou a od té doby tam chodím moc ráda. A nově se snažím přidat sem tam bazén.
Když k tomu přičtu svižnou chůzi do práce 25 minut a někdy i zpět domů, je to celkem dostačující.
ten fitbox zní dobře, zařadím ho spolu s taebem do šuplíku "kdybych někdy chtěla někam chodit"
Já se už dlouhou dobu rozhoupávám k tomu začít doma cvičit jógu. (Základy mám a příručku s cviky taky). S běháním je asi do jara konec a něco dělat musím. Tohle mi přijde jako ideální volba, protože mám z práce věčně ztuhlý krk (židle nízko, takže ruce položené na stole v blbém úhlu...a i tak sotva dosáhnu na zem...takže raději bolavá záda než odumřelá kolena...).
Jen se mi nedaří se k tomu dokopat.
tak co třeba začít dnes?
tak co třeba začít dnes?
Tak to nevyšlo.
...ale cestou do práce jsem si teď stanovila cíl: cvičit pravidelně třikrát týdně, pondělí, čtvrtek a sobotu. Dneska začínám! Teda doufám.
Já si ráno dávám párkrát "pozdrav slunci" a večer "pět Tibeťanů"... ale musím se pečlivě zavírat, páč Otíček je z toho na prášky a chce mě zachraňovat
Taky se občas doma snažím zdravit slunce, ale děti si pode mě lehaj. Tak mnohdy zůstane u powerjogy jednou týdně, sice v boxcentru, prostředí pro jogu to moc není...ale ani ne pět minut od baráku. Nekupte to.
Já mám takovou provozovnu od baráku snad dvě minuty, ale stejně člověk musí vyjít ven Chodila jsem tam na zumbu, ale to poskakování mezi dvaceti zapocenejma tetinama mě brzo přestalo bavit.
Občas vlezu do bazénu, ten máme přímo v práci... tak je věčná škoda to nevyužít.
Tak to zas nevyšlo.
Tak to zas nevyšlo.
A joga někde poblíž by nebyla? Já ven uteču celkem ráda, je to jistota, že hodinu a kousek po mně nikdo nebude chtít bumbat, utřít zadek, růžový ponožky místo fialovejch...hodina, která je jen moje. Navíc, aspoň trochu mě to nastartuje k tomu, abych měla chuť si ty střechy a bojovníky zopakovat třeba další den doma. Blbý je, když jsem nemocná /teď si tak trochu virozuju už skoro měsíc/, vynechám, tak pak na to doma zase začnu kašlat. Jo, to znám
JO, něco tu je, ale prošvihla jsem začátek kurzů a už je asi navíc plno. O dalších lekcích jinde zatím nevím. Ale když už bych takhle chodila na něco ven, asi bych volila spíš břišní tance. Zrovna joga mě ve společnosti dalších třiceti lidí moc nebaví, radši bych na to měla svůj klid.
Ukrást si hodinku doma není problém, protože Funitel se prostě postará. Problém je v tom, že většinou chodí domů docela pozdě a to už je potom prostě chtě nechtě blázinec nebo se mi už nechce/nemám sílu. Ta hnusná inverze, co tu je, mě ubíjí fyzicky i psychicky.
kdyby jen dvaceti... ta předcvičovatelka, či jak to nazvat, kam jsem chodila já, byla tak populární, že se tam nedalo hnout. by mě mohlo.
Mě taky! Musíš koukat, abys do někoho nekopla... naopak aby někdo nesrazil tebe... Jednou jsem se čirou náhodou vloudila na zumbu pod širým nebem, na veliký louce, a to bylo super (ale ne u nás). Až na ty komáry teda... ale hlavně tam nebyly ty pitomý zrcadla
Jo zrcadla, to je kapitola sama o sobě.
Teď jsem byla dvakrát na docela dobrém cvičení, je to s takovýma dutýma elipsama, ve kterých jsou asi ložiska, je to docela těžké (nevzpomenu si na název). Je to ve vedlejší vsi, předcvičuje nám chlap a docela mě to baví. Tam jdu pěšky, zpátky taky (takže skoro 4 km), žádná zrcadla a protože se všichni známe, je i sranda. Jinak já se snažím chodit hodně pěšky, běžně 6-10 km rychlé chůze se psem, když to jde, tak denně. Teď začnu chodit zase plavat.
Já zas na těch aerobních aktivitách nedávám ty starosti těch dam, co tam občas chodí /čímž se tady nechci nikoho dotknout, jasně, že tam chodí i normálně uvažující lidi/. Kolik zhubnout, kde se vyrýsovat, jakej si na to koupit obleček. Na jogu vyběhnu dost často pět minut před začátkem v domácím, chci vypnout, nemít bolavý záda a nerozložit se na součástky. Zrcadla nevnímám, stejně blbě vidím
Já už bych se v nich taky neviděla, na dálku vidím taky blbě, ale dřív, když jsem chodila na aerobic jsem viděla jako ostříž. Oblečky jsem neřešila nikdy, chodim v tom, co mám po ruce - kraťasy, triko nebo tepláky (neznačkové). Boty to už je jiná, na aerobic jsem měla dobré, teď je nepotřebuji, cvičí se v ponožkách (mám protiskluzové) nebo naboso (ale je tam chladno). Na chůzi mám skvělé boty, už to s nima táhnu 3 rok, pečlivě se o ně starám a příště do nich půjdu zase, ty se fakt vyplatily za ty prachy.
Já se už dlouhou dobu rozhoupávám k tomu začít doma cvičit jógu. (Základy mám a příručku s cviky taky). S běháním je asi do jara konec a něco dělat musím. Tohle mi přijde jako ideální volba, protože mám z práce věčně ztuhlý krk (židle nízko, takže ruce položené na stole v blbém úhlu...a i tak sotva dosáhnu na zem...takže raději bolavá záda než odumřelá kolena...).
Jen se mi nedaří se k tomu dokopat.
Židli nízko nesnáším. Musím mít ruce nad stolem ve správném úhlu, abych mohla rychle psát a taky abych mohla koukat v nějakém rozuném úhlu na monitor, prostě musím být nad stolem. A proto už léta letoucí trvale trůní pod mými pracovními stoly takový to plastový stupátko pro děti, co si na něj stoupají, když si čistí zuby, nebo lezou na dospělácký záchod... A židli mám samozřejmě napumpovanou co nejvýš. Se přeci kvůli práci nezmrzačím, žejo.
Tak jsem včera doma cvičila podle tohodle https://www.youtube.com/watch?v=r_J8btnIEKQ , opravdu jen těch 11 min a dneska mě bolí celý člověk a to chodím cvičit 2x týdně a jsem zvyklá se hýbat. To by jeden neřekl, vypadá to jako nic a...
Podle toho cvičím taky. Tiffany je dračice. Asi to procvičí tělo trochu jinak než běžně. Taky mě vždy z toho střední část bolí.
Nejnovější komentáře k vůním
Nejnovější články