O smraďoších

Tomuhle se prostě nevyhneme. :)

Minulý týden mě v lese předběhl jeden mnohem trénovanější kolega. I v tom vedru dokázal být během chvíle několik desítek metrů přede mnou a nezalekl se ani strmého kopce. To obdivuji. Co už obdivuji mnohem méně je fakt, že ještě ve chvíli, kdy už mi téměř mizel za zatáčkou z dohledu (takových 50 m), ve vzduchu visel jeho nečerstvý odér. Bylo dusno a vedro, vzduch stál a já byla uřícená, takže mi to neudělalo úplně nejlépe. Rozhodně nešlo o momentální stav (to se v takový situaci těždá dá kritizovat a rozhodně to nejde takhle do prostoru), spíš bych to tipovala na nepraný úbor.

...no, není to příjemné, resp. v dnešní době mě tihle nevonící lidé vždycky ještě překvapí,

ale..., ale pořád chápu, znám lidi, kteří hodně sportují a v dobré víře(?), že šetří oblečení, když pořád neperou, použijí spocené triko opakovaně(přece ho nebudou hned prát, ne.?.).

Ovšem, když u nás v práci chodí kolegové stejně páchnoucí, jak píšeš Ty... To prostě n e c h á p u.! A to mají přítelkyni(která by jim mohla taktně naznačit, když ne narovinu říci, že takhle tedy neee...)

souhlas! co se při sportu snese, to je v práci "na zabití".

Bohužel i u dam. Kolikrát já ráno vejdu do místnosti, kde je 10 lidí, co se právě vyspali na hotelu (tj. měli k dispozici sprchu, šampón, mýdlo a měli dost času, kdyby si nařídili budíka o fous dřív) a narozdíl od většinou voňavých mužských tam vždycky minimálně jedna z dam vypadá tak, že sprchu nenavštívila už pár dní. A bývá to i cítit :/

Bohužel i moje zkušenost v poslední době je,že potkávám samé smraďošky....Nejvíc mě dostávají slečinky,co jsou vystajlované..podpadky,tygr legíny,bundička,pajlotky a vysoko vyčesaný culík.A puch ostrého potu....Tuhle v obchoďáku byla partička takových slečen a když kolem mě prošly,málem mě to rozbilo brýle! Že si to ty holky proboha aspoň nenaznačí!

co to jsou pajlotky ?

Ale abych nebyla OT, léto smraďochům přeje, jsou úplně všude, zastoupení všemi věkovými kategoriemi ( no mimina ne, pravda), všemi pohlavími (2), a vypozorovala jsem, že z dam jsou na tom nejhůře ty s odrostama na hlavě a dlouhejma barevnejma nevkusnejma nehtama. Sedět na gelovkách to jo, ale vyprat si to ne.

...asi pilotky - brýle a lá Top Gun...

Jo pajlotky, jasne.

Taky jedny mám ( šklebík )

Jo jo pilotky jsem myslela...ty neodmyslitelně patří ke krátké umělohmotné bundičce,legínám a vysoko vyčesanému culíku....

Dneska jsem zase dostala po hubičce v obchodě.

Takový ostrý pot jen tak někdo nemá...a do toho smrad nemytých vlasů-ten cítím na sto metrů!!!!

A mladá holka-docela pěkná!

Zážitok ešte zo včerajšia: po nočnom a rannom daždi privalil Bratislavu dusný vlhký vzduch, normálne prales, veľmi nepríjemná klíma.  Nastúpila som do prvej električky idúcej smer domov a hneď po nastúpení som elegantným oblúkom urobila čelom vzad ku dverám a vystúpila: krájateľný pot kyslé uhorky-cibuľa.

Počkala som si na ďalší spoj, tentoraz päťka. Sadla som si k oknu, vedľa mňa staršia pani, obe sme si čítali. Pri budove Štátnej pokladne nastúpila tlstá ženská s rovnako tlstou cca 17-kou, asi dcéra. Obidve mali plandavé tričká bez rukáv, divné sukne a žabky. A zasa pot. Rozhodla som sa, že to vydržím, ale najlepšie ma ešte len čakalo: stará vybrala z tašky bagetu a s mľaskaním ju začala konzumovať, mladá jej z nej vyťahovala prstami šunku a druhou rukou si vošla pod tričko, rozopla podprsenku a cez rukáv ju so slovami "takto mi je lepšie" vytiahla na svetlo božie, prezrela a strčila do tašky.  Našťastie obe krátko nato vystúpili, voľnomyšlienkárke sa na schodoch vyzula žabka, tak ju lovila pod električkou.

UFF!

Z dnešní MHD mám ještě horší zážitek - snad jeden z nejhorších v životě!

Přistoupili čtyři značně zamaštění, zapraní a zapocení mládenci. Bohužel i velmi veselí, nejen že neustále řvali (smíchy), ale zároveň tím neopatrnému divákovi poskytli i výhled na značně zanedbaný chrup, chyběla jim snad polovina zubů (a zmíněný divák litoval, že jen polovina).

Samozřejmě s sebou přinesli i odér rozkládající se mrtvoly... jak jsme ovšem měli zakrátko zjistit, nebylo to zdaleko všechno, čím nás obohatili: sami patrně uznali, že poněkud zanedbali hygienu, i vytáhl jeden z nich nějaký deodorant, kterým vzápětí štědře postříkal sebe i kamarády. 

Alláh mě netrestej, to byla snad značka Sarin!

Čpělo to tak strašně, že se cestující začali okamžitě dusit - a co mě v tý bídě nakonec téměř rozveselilo, byla očividná skutečnost, že to nemohli vydržet ani ti mládenci, pročež na následující stanici spěšně vystoupili. Smrad, sofistikovaná to kompozice na bázi uleželého umrlce, okořeněná nervovým plynem, tam ovšem zůstal viset...  Trochu se obávám, že ho v tomtéž spoji budu potkávat ještě dlouho.

Poučení? Deodoranty škodí zdraví! 

Tak, ak budú cestovať pravidelne, tak budete musieť so spolucestujúcimi trochu spolupracovať...

V přízemí našeho domu někdo buď večer, v noci nebo ráno rozmazal po zemi lejno. Neušetřil ani výtah. A rozhodně nešlo o psí výměšek, protože jsme se s Funitelem shodli, že to smrdí jak krabičák prošlej hodně nemocným zažíváním. Hovada! Omlouvám se za explicitní popis.

Před pár lety jsem pracovala na oddělení hmotné nouze, kde velkou část klientely tvořily osoby bez přístřeší...o smradu tedy vím své ;). Bez otevřeného okna i v největší zimě by člověk přežil jen těžko (a pravda i bez dezinfekce). Krásně "voňavé" a uklizené byly i jejich příbytky :-). Prostě ideální práce pro citlivé osoby s citlivými žaludky! Až teď mi došlo, proč jsem asi začala tak tíhnout k vůním :-).

Nedávno mi jeden smraľavý zážitok pripravil predava ovocia, ktorý sám nijak nesmrdel, ale predal mi nedobré jahody, ktoré som ja šikovná nedala do chladničky. Na druhý deň ráno som cítila v kuchyni hrozný smrad, ktorý mi hneď pripomenul príšernú arómu analgetika Flector Rapid (granulát, ktorý sa podáva rozpustený vo vode - v našej domácnosti zvaný "shit powder" - pacient po vypití  grimasuje a zvolá "shit!"). To boli hnijúce jahody. Hneď som s nimi šla do kontajnera.

Včera večer cestou domov v trolejbuse som sedela tesne za kabínkou vodiča a počula som ako mu do vysielačky hovorí dispečer - na Limbovej čaká nejaký starý smradľavý k.kot, toho neber.  Prišli sme na Limbovú a ako na potvoru, nikto taký tam nebol.  Asi usúdil sám,  že MHD radšej nie.

Mám ráda Němce... ovšem TO, co k nám bylo vrženo na víkend na Grand Prix..!! Uáááá!!!

Pátá cenová česká smradlavá hadra! A ty vohozy! To mu se nedalo říct jinak, než klasiše dojče fekal.

Tak nevadilo by mi, že jsem dnes v MHD nepotkala nikoho voňavého, ale ten pán odpoledne v metru s tím obrovským mokrým flekem v podpaždí ho taky mohl vystavovat na odiv někde jinde, než pár centimetrů před mým nosem. Uf, to byly zase pěkně uleželé výpary :/ .

Bola som tetu vyhodiť na letisko a vo vstupnej hale robila rambajs família odetá v kaftanoch, ktorá teda poriadne dlho nevidela posvätnú rieku, v ktorej by zmyla špinu a smrad. Mali nejaký problém s letenkami a hulákali pomaly na celé letisko v čudesnom jazyku. Ani som sa s tetou nemohla poriadne rozlúčiť, lebo som musela haltovať Alana, ktorého smradľaví škrekľúni znervóznili a dva-tri razy po nich aj s košíkom na tlame oriadne zabrechal. "To je ale puch,", poznamenala som a nejaká pani blízko mňa poznamenala, že  pri jej šťastí letia s ňou do Londýna.

Dneska jsem to v Bille málem nevydržela! Páchli tam skoro všichni! A jak! U jogurtů se vznášel puch jak v nějaký arkansaský stáji. Hlavně jedna mladice, co nebyla o moc starší než já a na první pohled vypadala vcelku normálně. Ovšem smrděla jak kdyby doma neměla pračku.

Prasata.

V autobuse jsem si sedla za chlapa, který byl cítit hnusným potem a kabát měl mastný od nemytých vlasů. Udělalo se mi špatně i přes dost silnou rýmu a je mi z toho špatně i teď.