Korsičanka Dostala jsem pilule. Myslela jsem ale, že to zabere rychleji. 
Komplimenty
09. srpna 2014 04:19
Dalia Nejrychlejší je injekce, ale naše MUDra je moc nechce dávat:(
Korsičanka Mně injekce nepomohla. Nevím tedy, co mi píchli, ale účinek takřka nulový.
Nevím, co přesně máš se zády, ale
je to běh na dlouhou trať...
Moje zkušenost - před cca rokem mě chytla krční páteř. resp. úplně jsem cítila, jak mi ten stres sedá za krk a na trapézy, ochromuje svaly, úpony, všechno mi od ramen nahoru tuhlo.
Během dvou tří dnů se to zhoršilo natolik(chodila jsem s tím do práce), že jsem se pak už opravdu otáčela celá..., byla jsem pokroucená, ohnutá, nesnesitelná bolest od krku do neurčita do zad.
No, už to dál nešlo. Takže doktorka:
dvě injekce hned, pak injekce na píchání doma, prášky, límec na krk. Cca po týdnu nejhorší ustoupilo. No, v mezičase jsem musela změnit předepsané injekce(bylo mi z nich strašně zle). Trvalo to asi měsíc. Nejvíc mi ale pomohl jeden primář v HB v nemocnici, umí v těle najít bloklý sval/y. Párkrát se mou "hejbnul" a bylo to o 90% lepší.
Ale dělá to všechno enormní stres. Ten ochromí kde co. Kolikrát si i uvědomuji, jak mi zas sedá kolem toho krku, a tak já, na sílu, začnu přemýšlet ultramaxi pozitivně, jiným směrem, začnu si ten krk masírovat sama a snažím se myšlenky narvat jinam. Nesmím dovolit, aby mě nějaké sračky ochromovaly...
...teď jsem zas někde četla, a moc se mi to líbí a opakuju si to často:
jsou tři způsoby, jak můžeš na situace reagovat: můžeš to akceptovat, když se ti to nelíbí, tak to zmeň, a když to nejde změnit, nech to být...
jestliže můžeš zůstat pozitivní v negativní situaci, jsi vítěz...
mluv jen tehdy, jestliže cítíš, že tvoje slova jsou lepší než tvoje ticho...
předtím, než proneseš svá slova si uvědom: jsou pravdivá?, jsou důležitá?, jsou milá, laskavá?.
Omluva za OT
Miru Parádní OT
Miru Děkuju! Ono mi zatím nejde nemyslet na Roberta, na operaci atd. Ale souhlasím s Tebou. Ta pozitivita je strašně důležitá. Zatím se mi to daří alespoň chvilkově a hlavně díky vůním. Ty jsou taková moje berle. Držely mě při chemoterapiích, drží mě i teď.
Když jsem dnes brečela tátovi do telefonu, protože mě zase přepadl šílený stesk po Robertovi, mluvil podobně jako Ty. Vím, život jde dál a já mám na výběr - buď se tím nechám semlít, nebo ne. Strašně moc bojuju sama se sebou.
...ano, člověk celkem často, v těch drsných situacích, bojuje sám se sebou...
Není to vůbec lehké, naopak, je to velmi náročné.
Ale ta vidina, že díky té síle, díky tomu drivu se to prostě jednou poddá a bude to všechno snesitelnější, lepší, pochopitelnější a akceptovatelné, člověku dodává víru, že to prostě jednou bude zase - na možnosti - ok
Miru Ano. Stane se ze vzpomínky taková jizva, která se sice zacelila, ale občas jakoby se pootevřela. A bolí. Život a blízcí pomáhají ji zase zatáhnout.
Korsičanka Životem myslíš nové podněty, že? Tak mi to říkal táta, když jsem byla přesvědčená, že dál nedokážu žít. Nové podněty, které vytěsní bolavé myšlenky ... život se nezastaví, to ne, ale už je jiný a navždy bude.
Dalia Ano, ale posune tě. Objevíš nové možnosti, vztahy, ještě více porozumění, jakoby se obrníš, zároveň se však dokážeš otevřít a pomáhat...
Dalia Nejlepší je dobrý fyzio, ale ti to dělat nesmí, alespoň u nás na rehabilitaci. Máme tam ale sportovního maséra, sáhne, udělá diagnózu, křupne a druhý den jsi jak rybička. Výhoda mého zaměstnání. Zrovna tři týdny zpět jsem to řešila poprvé v životě záda, při protahování v posilovně jsem si je zablokovala a odpoledne v práci jsem se jen ploužila, když mě viděl, hned to vyřešil.
Dalia máš za sebou ťažko traumatizujúcu udalosť. Ako to pozbieranie sa je pekné, ale najprv ju musíš spracovať a áno, aj odsmútiť. Je to normálne, je to zdravé a naopak, bez toho to môže neskôr narobiť ďalšie problémy. Fakt si daj padla, odplač to, odsmúť to, ak budeš cítiť, že to potrebuješ, zbehni k psychológovi/psychoterapeutovi, už keď nie pre iné, tak sa vyrozprávaš vyplačeš pred niekým, kto je jednak na to, a jednak tým nie je tiež osobne zasiahnutý (čo rodina je). Predstava, že po takomto niečom sa človek postaví a ide ďalej, akoby sa nič nestalo, je nereálna. Rehabilitácia a cvičenie na chrbát je super, ak sú dôvody prolémov v zlom držaní tela, oslabení svalstva a pod., ale keď sú psychického pôvodu, tak síce neublížia, ale ani nepomôžu.
slniecko Pláči se nebráním, pláču každý den. Jsem v péči psychiatričky, které před lety zemřel její 15-letý syn v náruči při autonehodě.
Záda povolují, je to lepší než včera.
Taky s Robertem mluvím, pořád jsem s ním.
Dnes jsem si vystála pár minut ve frontě za paní,která příjemně voněla.Rozvažovala jsem,zda pochválit a třeba se i zeptat a ona se na mě otočila a špitla mi,že krásně voním. To mě tak zaskočilo,že mi přišlo hloupé říct jí to samé a ted'bohužel lituju,že nevím,co to bylo.
Dneska ráno mě pchválil řidič, který mě vezl na jednání, že moc pěkně voním (Wild Pears). Po jednání jsem se musela zeptat, jedné účastnice, čím voní. Byla jsem si jistá, že to znám a nemohla jsem si vzpomenout - začala vytahovat flakón z kabelky a hrozně se divila, že jsem vůni poznala jen podle víčka...Cabotine. Tohle je jedna z nedoceněných vůní, kde výkon významně převyšuje cenu. A na ní voněla opravdu luxusně.
jerry Ano, Cabotine je ještě z těch časů, kdy i mainstream dokázal vytvořit cenově přístupnou a přitom velmi výraznou a povedenou vůni. A víčko je fakt nezaměnitelné .
Já jsem musela vyseknout kompliment sekretářce z pracoviště, kde jsem byla na služební cestě - voněla se Madame Gres (ale ke své hanbě jsem nebyla schopna vůni identifikovat bez nápovědy, přece jen se u nás tak často necítí).
Fleur K jaké hanbě - máme tu přes 102000 vůní, ne?
Dneska pochvala od manžela na 1957, zavětřil a že prý je to pěkný, no konečně
Dali2011 Tak ho doveď na Příkopy:)
Korsičanka ...a bude z ní vdova
