Tentokrát se k vůním uplynulého roku vyjadřuji s rozpaky danými vědomím, že jsem spoustu novinek nevyzkoušela. Byly zrušeny soukromé i pracovní cesty do zahraničí, při nichž jsem vždycky věnovala volný čas toulkám po parfumeriích, zmizela příležitost otestovat novinky na nějakém parfémovém srazu a střídavý rytmus otevírání a uzavírání obchodů v kombinaci s home office nepřál ani impulzivnímu zkoušení při courání městem. A omlouvám se, že budu poněkud osobní...
Z novinek roku 2020 mě v mainstreamové produkci nejvíce zaujaly L´Ombre des Merveilles Hermès, Patchouli Ardent z celkově velmi vydařené řady orientálek Guerlain a mezi niche vůněmi pačuliová růže Eau Capitale od Diptyque, jiskřivě osvěžující Zeste de Gingembre od Heeleyho.
Ten okamžik, kdy si přivoníte k zápěstí a zrychlí se vám tep, nebo se v hlavě začne odvíjet sled vzpomínek a pocitů jako rozostřený film, který jste kdysi viděli a který s každým dalším závanem vůně získává jasnější a ostřejší kontury; ten okamžik, kdy si přivoníte k zápěstí a je jasné, že tahle vůně k vám prostě patří, ten jsem letos zažila jen jednou: Il Giardino delle Delizie, Nobile 1942.
Vítězem mezi letošními kreacemi je pro mě Fol Arôme. Flakón z limitované sběratelské edice si nepořídím, ale jsem vděčná za možnost vyzkoušet vůni ze vzorku a do paměti si ji ukládám jako rafinovanou stavbu s odkazy na čistý parfém L´Heure Bleue a Quand vient la pluie.
Pochopitelně jsem se navzdory složení nesmírně těšila na Tauerovu novinku, ale Phtaloblue bylo zklamáním, které mě ani nebavilo hlouběji zkoumat. Ovšem jeho květinová svíčka Rose Delight je potěšením i nezapálená a slabým cukrovým nádechem koresponduje nečekaně skvěle s atmosférou Vánoc.
Největším letošním objevem pro mě byla vůně z roku 2017, kolem níž jsem dosud chodila nevšímavě: Rose America. V oblaku této slané vzdušné růže jsem se od jara pohybovala nejčastěji.
Růže pro mě vždycky byla královna mezi květinami a její vůně mě uklidňuje, takže jsem si po letech splnila jedno z parfémových přání a pořídila pižmově uhlazenou Spirituelle od Divine.
Na jaře se mi podařilo uskutečnit další sen. Patrně budu historicky první, kdo na naší univerzitě vyučuje předmět věnovaný parfémům v širších kulturních přesazích. Setkávání s dvacítkou zájemců o předmět Literární zobrazení a historie parfému v evropské kultuře sice předčasně ukončilo vynucené uzavření škol, ale už přemýšlím nad podobou tohoto kurzu on line. A nejvíc mě potěšily závěrečné semestrální práce, v nichž studenti, kteří původně nezakrývali, že hlavní motivací byla snaha nahnat nějaké kredity, sami reflektovali vybrané parfémy, a to se zaujetím a citem. Navíc to byl legitimní důvod k rozšíření poličky s parfémovou literaturou 
.
V době, kdy se mé sociální kontakty mimo nejbližší rodinu redukovaly na dlouhé procházky s několika kamarádkami a schůzování přes MS Teams, jsem obzvláště oceňovala, že ve virtuálním prostoru existuje místo pro setkávání s lidmi, s nimiž mě pojí nejen společný zájem o vůně.
Děkuji 
!
.
