Tak tos měla smůlu. Pan majitel je tam skoro pořád. Škoda. Menší prostory nevadí, ale pracuje se na tom, aby se butik jasně oddělil do obchodu Elazar, čili ideálně to znamená zprovoznění vlastního vchodu a odstranění jakéhokoli zboží, které nesouvisí s parfémy. I tak, už v tuhle chvíli, u mě vede Non Plus Ultra před Emphatií víc než o (hodně velká) prsa. Kromě umístění v atraktivnější pasáži to je samotná prezentace vůní. Emphatie ty vůně totálně pohřbívá ve změti keramických nesmyslů a pokud někdo nejde cíleně do konkrétního butiku za konkrétní vůní, nemá šanci si všimnout, že se tam vůně vůbec prodávají.
Ohledně značky Mendittorosa, mám už asi rok vzorky většiny jejich vůní, některé jsou fajn, jiné mě úplně neoslovily, až na Le Mat, ale hodně zajímavé je nové Nettuno.
Claudia Scatolini, ano, to je velká očekávání a případ značky, která si nenamlouvá prodejce, ale prodejci o ní musejí delší dobu usilovat a namlouvat si ji.
Maria Candida Gentile - učebnice nikovek, kapitola: "Velmi ženské parfémy."
A Profumi del Forte? Klasická Itálie, jak ji mám ráda. Velmi kvalitativně vyrovnaná řada. Navíc jsem tam našla vůni, kterou jsem si myslela, že už nikdy neucítím (bude recenze).
Takže, jak píšu jinde, pro mě takto vzniká trojkombinace: Ingredients - ODÉR - Non Plus Ultra. Tím, že se každý den pohybuji v místech, kde se tato lákadla nacházejí, není moc co řešit.