Ve středním proudu už máme tohle téma dávno, ale uvědomila jsem si, že tady nám pořád chybí. Nikovky jsem totiž dlouho považovala oproti mainstreamu za něco lepšího, ovšem i tady se dá najít několik shnilých jablek.
Už dřív se pro mne stala propadákem třeba značka Dear Rose, nenašla jsem si ani cestu k vůním značky Carthusia nebo k privátní kolekci Molinard. Úplně čerstvě sem však musím zařadit i exkluzivní kolekci Noir Premier od Lalique, kde snad s výjimkou Fleur Universelle, která je ale dvojnicí Ambre Narguillé ani jedna z vůní podle mě vůbec kvalitativně vůbec neodpovídá požadované ceně.
Dále jsou to vůně Linari (výjimkou je povedená Fuoco Infernale a Angelo di Fiume), ale asi největším zklamáním vedle kolekce Lalique se pro mne stala německá značka Lengling, která loni slavnostně vstoupila na trh se sedmičkou parfémových extraktů. Chtít 185 euro za 50 ml, kde nositelná je jen ta poslední Sekushi (a to píše někdo, kdo je zvyklý už na ledacos
), je nehoráznost. Nejhůř utracených 45 euro za sadů vzorků v životě
.
A které nikové značky nebo exkluzivní kolekce zklamaly vás ať už dřív nebo v poslední době?
