Bois d'Hadrien (Annick Goutal) - zelený cypřiš a něco málo čerstvě utrženého jehličí se sladkou kardamomovou pryskyřicí a lehkým ovocným závanem. Čekala jsem něco zeleně citrusového, leč přišlo sladce zelené dřevo - a té sladkosti je trochu víc, než je mi milé. Naštěstí suše dřevitý nasládle kořeněný dojezd a hlavně dlouhá výdrž reputaci napravily.
Co jste dnes zkoušeli/y za nikovky/exkluzivky?
09. srpna 2014 17:03
NEO-ANIMISM Mami Wata
... nobody can beat the Mama Africa...
To si říkám.
Že tuhle vůni znala i Makeba.
Vůni afrického zeleného mýdla, které se v mnoha domácnostech používá na praní, takový jihoafrický Jelen je to. A jeho vůně je jednoduchá, čistá, palmově, rostlinně zelená, mýdlová, vonná jako kelpové lesy, prýskavá, minerálně bělavá jako natrium a chlorum v mořské soli, naovocněle měděnková, chlóros znamená v řečtině zelený, pamatuješ, je to vůně oblá a hladká, stroj času, který Tě přenese do krajů Dávno a Kdysi.
//... spoluautorem konceptu této vůně je Etienne de Swardt, zakladatel značky Etat Libre d'Orange, který se v Jihoafrické republice narodil...//
Vanilla Smoke (Aftelier)
Jednoduché, dobře udělané, pěkné. Sladká přírodní vanilka, sytá jako nešizená smetanová zmrzlina, doplněná suchým, jemně kořenitým šafránem, posazená na hlubokém, klidném polštáři z vonného dýmu pálených vzácných dřev, zjemněná vlažnou trpkostí černého čaje s vanilkovým cukrem. Nikde to nedrhne ani se nepřipaluje, a současně to má daleko do moderní superhladké vůně bez textury.
Tetramorph (House of Matriarch)
Tetramorph má v sobě údajně spojovat 4 základní typy vůní: květinové, svěží zelené, čisté pižmové a živočišné. A je fakt, že vůně je jako procházka příběhem.
Začíná vlahou zelení zahalenou mlžným oparem měkkého bílého pižma, měkce a s pudrovým nádechem. Zeleň nabere na intenzitě a vůně se poměrně rychle přehoupne do květinářství plného čerstvě nařezaných květin. Květiny nejsou omamné, nekřičí, nedusí, ale lepkavá šťáva z jejích čerstvě uřezaných lodyh prodchne vzduch. V této fázi mi připomíná vůně typu Lutensovy De Profundis. Najednou zpovzdálí začínají probleskovat závany hřejivého živočišna. Žádná stáj nebo zpocené podpaží, jen zahřáté tělo. Stále je cítit stonky květin, tentokrát už spíš dřevnaté a zeleně nahořklé, křehké krémové květiny a nasládlý pudr. Vůně je éterická svou podstatou, nikoli intenzitou, a návykově láká ke zkoumání svých dalších zákoutí. Celkově trochu připomíná i Huemul (Fueguia 1833).
ROSENHAVE Skandinavisk
Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtví.
Ale jak by živí...!
Elsinor za nimi, sbohem, Elsinore, sbohem, bílým šátkem mává, kdo se loučí, tím šátkem, který se v epilogu změní v bílou vlajku vzdávání se, podobá se rackům v povětří, ti míří za narůžovělá oblaka, voní jako bezinky, voní jako doma, za svítání, za klekání, za posledních nočních zvonů.
Vůně batistově čistá a alabastrově jednoduchá, v ní sněžné a něžné, lehce neosobní celestiální květy, už jen svatozář jim chybí, křídově bílé růže v medových bezech a v zimních konvalinkách, daleko, za bílými pláněmi a kamenitými valy.
...tak k tomu alabastru a batistu bych moc ráda přivoněla.!..
(a nejvíc se mi líbí křídově bílé růže v bezovém medu a kamenité valy - ta nesmírná rozmanitost struktur. jež ale spolu ladí..)
Je to zvláštní vůně, klasická, ale chladně nostalgická, i tóny, které jinak vnímám jako hřejivé, bez, med, jsou tu chladné, lehce neosobní, jako dávná vzpomínka. Jako by ta vůně byla nedotknutelná a nedosažitelně daleko, byť se zdá být na dotek...
...jako když se někdo topí pod ledovou hladinou..?.
(prostě na povrchu hladce mrazivý chlad, ale pod ním to tepe...)
Falling edp (Gather)
Falling je jako metaforické obejmutí. Obsahuje všechno krásné a přibalili tam i nějaký spouštěč vzpomínek. Nejde o vůni živočišnou, přesto má dráždivý podkres. A vedle sebe tu může být i krb a náprstek čerstvě připraveného espressa, i chata uprostřed hlubokých jehličnatých lesů, uklidňující sušené bylinky v čele s výraznou bazalkou, kolečka červených pomerančů, co byla předevčírem šťavnatá, zapálené santalové vonné tyčinky a krásná sladkoslaná ambra z Ambaru od Annette Neuffer. Venku klidně může být sychravo, ale spadnout do náruče, jejíž část podezřele připomíná osvědčenou a důvěrně známou kombinaci koření ve většině vůní Dominiqa Dubrany, je neskutečně příjemné. Obava z podoby? Ne, Ananda Wilson dělá vůně bohatší a křehčí, jako poskládané z malinkých dílků mozaiky s plynulými barevnými přechody.
Understory (Gather)
Limitka ze zimy 2021 údajně inspirovaná dvěma staršími vůněmi autorky.
Understory je jako našlapovat na měkký koberec ze suchého jehličí a kolem cítit mladé zelené jehličí na vysokých stromech a vůni pryskyřic čerstvě vytékajících z kmenů stromů i ambrově hřejivých pryskyřic pálených a jejich jemně modravého kouře. Spolu s na prach pomletým muškátovým oříškem a špetkou suchých bylinek vytváří atmosferický efekt, který člověka přenese pryč z reality. Hluboký nádech - a stejně hluboký klid. Typově mi vůně částečně připomíná něco od Pineward, snad Brokilan.
andry Koukám, že nebude až tak jednoduché si vybrat
andry krásné
euridike Neo - animism ....jupiii zase jednou střela uplně odjinud to já rád, hned bych se vodvanul. I tu zelenou, a že se to mýdlo nevozì do Evropy....škoda. A je to cologne nebo edt? A jak držì?
Mohu požádat o osobnì vizi? Mami wata nebo Lutensova béžovka Parole, Dans,....?
Note de Yuzu (Heeley) - sorbet z yuzu s jeho typickou zelenou nahořklostí, slanosti trochu, sladkost žádná. Postupně zašala dominovat jemně olejová nahořklost spíš v podobě rozmačkaných grepových jadýrek, aby se postupně začala uhlazovat do citrusově pižmového nasládlého finále. Životabudič ve flakónu...
Oud Luban (Aftelier)
Aftelierová oudovka působí spíš pánsky a na oudovku velmi mírně. Nikde není žádné stájové živočišno, jen poklidné a kultivované oudové dřevo, nejdříve s miskou žlutých kyselkavých citrusů. Ty se zdrží jen krátce, po nich nastoupí fáze kožená, drsná, aby se nakonec zjemnila v oparu hřejivě nasládlého kadidlového dýmu a usadila se na vlhce zemitém pačuli.
Honey Blossom (Aftelier)
Lípa v plném květu, zkáza alergika, a k tomu nadýchaně pudrový podkres nasládlé zlatožluté mimózy - jako Prinova A Sorta Fairytale křížená s Heeleyho L'Amandiere extrait. Ale aby se nám to nezvrhlo do příliš rozjuchaných jarních radovánek, v dalším kole přichází elegantní hořkosladký pomerančový květ dosahující skoro (jen skoro) až úrovně Kiliánovy nešizené černé Sweet Redemption. Položené jsou všechny ty náruče květů na pryskyřičně hřejivé ambře, která v kombinaci se žlutými nánosy pylu působí až medově. Tak má vypadat sladká sytá květinovka - hotová zahrada.
Meo Fusciuni: Encore du Temps
V úvodu zchladí ledový zelený čaj s příchutí mandarinek a kapkou bergamotové šťávy. V osvěžující citrusové linii pokračuje i magnólie, ale to už se prostřednictvím sametového pylu vonokvětky s vůní krémových meruněk, pryskyřic, tónů sluncem prohřátého sena a maté dostáváme k už i k čaji bylinkovému s kapkou vřelé santalové mléčnosti. A tím se jako tenká nitka proplétá jemná kořenitost růžového dřeva.
Royal Crown: Noor
V počátcích mého seznamování se světem niche jsem kdysi vyzkoušela vůni Alhambra. Mimořádně povedenou orientální ambrovku s pudrově pryskyřičnatým opopanaxem a myrhou, okořeněnou koriandrem pačuli, sladkou, ale nepřeslazenou. Bohužel to bylo v době, kdy už se dala sehnat jen obtížně, proto jsem ji raději vytěsnila z paměti a vzpomněla si na ni až teď. Antonio v Noor totiž rozpracovává její myšlenku. Nadupal ji víc pryskyřicemi včetně oudu, bylinkami, kořením a šafránem, ale trochu přisladil i zkaramelizovanou mexickou vanilkou a máslově ovocnou tuberózou.
Je to EdT.
Značka Mami Wata příběh okolo vůně postavila na atmosféře života v JAR, někdy až na určitých klišé, přijde mi - a taky do ní zamixovala surfařské téma, což už je na mě trochu moc krásy najednou, víš jak, všeho moc škodí - klip mi trochu estetikou připomíná Die Antwoord.
S beige řadou od Lutense souvislost nevidim. Dans le bleu qui pétille SL je jiná, čistá, kontemplativní, ne pozemská, oceánsky celestiální, to spíš. Neo-Animism je hutnější mýdlovka, ne jen typem vůně, ale i vyzněním, fakt pocit, že ses právě vymydlil kostkou mýdla :), lutensovka je jako éteričtější závoj, Neo je znatelnější, výraznější, čitelnější, hlasitější.
Výdrž... Já nejsem Miru, na mně drží skoro všechno dobře :)), navíc při zkoušení ze vzorku je tohle vyhodnotit vždycky trochu kříž, ale řekla bych, že drží dobře a rozhodně nezmizí hned / mrzí mě, že tohle moc analyzovat neumím, promiň/.
Reakce na Miru:
euridike
...jako když se někdo topí pod ledovou hladinou..?.
(prostě na povrchu hladce mrazivý chlad, ale pod ním to tepe...)
... spíš je to taková nedotknutelná, dokonalá krása za chladným sklem...
...aha...(mrtvá/spící Sněhurka ve skleněné rakvi)
