Korsičankaurčitě nebude, protože lilie a zeleň a vůbec. Ale ráda navštěvuju taková místa
Co jste dnes zkoušeli/y za nikovky/exkluzivky?
09. srpna 2014 17:03
Reakce na teena-s:
že já raděj nesbírám známky
Takový modrý Mauritius by na poličce rozhodně nevypadal špatně
@Korsičanka teda bohužel na mně De Lirius jen jemná zázvorka,žádný silák :/ a moc mě to mrzelo,je fakt krásná
@jerry na "Modráka"jsem se měla možnost kouknout jednou přímo v místě bydliště tak už bych ho na poličku (do alba)nepotřebovala :D Teď bych raději One-cent Magenta,potřebuju nejvíc to,co ještě neznám ;)
Sana Jardin: Tiger By Her Side
Hebká sladce benzoinově balzamická ambra s jemným pačuli. Je lehce poprášená skořicí a vanilkou, ukotvená labdanem a kouřovým vánkem z kadidla. Pačuli není moc v popředí, spíš je to doplněk ambry, stejně jako semišové labdanum a růže.
Je typově podobná balzamicky pačuliovým vůní s vanilkou typu Coromandel nebo Ambre Eccentrico, té právě díky teplé skořici a likérově sladké vanilce. Coromandel je elegantní hedvábný šátek, zatímco Tiger By Her Side je jako kašmírová šála, která hřeje.
...to zní krásně!, musí to krásně vonět...
Miru Voní krásně, to je vůně pro mě. Na příští zimu si ji značím, letošní už ne.
A vůbec je to zajímavá značka, jednak pro ně tvoří Carlos Benaim, jednak se snaží o udržitelnost a podporují finanční nezávislost a vzdělávání žen, které pro ně pěstují květiny (např. v Maroku).
...tak ještě když to má pro Tebe další důvody, o to je to hezčí, silnější...
Je mi jasné, že každá bude jiná, ale čistě z hlediska té vinné révy tě osobně víc oslovila Salute! nebo Geschein?
wendulka Tak to je těžká otázka, Salute! jsem zkoušela už před rokem a nemám vzorek, abych je mohla srovnat. Připadají mi obě dobré a zajímavé. V Salute! jsem měla asi spíš to perlivé víno, v Geschein kvetoucí vinohrad. I když jsou tam styčné body - sladkokyselé bobule, zeleň, dřevo.
V Parfum d'Empire jsem kvalitu čekala, Geschein mě příjemně překvapila, ale vzhledem k tomu, že na vůni spolupracovali WienerBlut a Nathalie Feisthauer, nemůže to být "drogérkovka". Určitě stojí za vyzkoušení. Ke mně se vzorek dostal náhodou, půjčila mi ho kamarádka, která u toho vinaře kupuje víno.
Oki, díky. Pro jistotu jsem si Geschein poznačila
.
wendulka blackviolet chtěla jsem se zeptat přesně na to stejné, takže děkuji za položení otázky i za odpověď. Salute! mám na seznamu přání...
Memo: Marfa
Ze sladkého vanilkového pudru vyrůstá bílý květ tuberózy a pár pomerančových kvítků, také malý krémově ovocný kvítek ylang ylangu. Tuberózový pudr nakonec popráší i mléčný santal s hoblinou cedru.
… recenzi jsem psala na Silvestra, snad nevadí, když ji nechám tak...
... tohle bude dlouhý text, pardon, ale je Silvestr, chlebíčky nedělám /ještě pořád jsem nedostala z hlavy slova britského přítele, který prohlásil, že chlebíčky jsou naprosto impotentní kus provlhlé veky s prapodivnou oblohu - btw - tohle řekl pár minut potom, co, dámy prominou, sežral dvacet okurkových mini sandwichů, vlhkých tak, že by se v nich dalo plavat/, takže u popíjení cherry coly /je Silvestr, takže nemám tu sugar free, já mám normální s cukrem, wow.../ a těšení se na juniorský hokejový zápas s Rakouskem /"Jestli s Rakušákama prohrajeme víc než vo jeden, nejedu domu," pravil včera večer tiše spřátelený junior, přičemž si zamyšleně urovnával plnovous, nevím, fakt nevím, kam ta mládež dneska spěje, mít v osmnácti plnovous.../ můžu psát /bohužel pro vás/... Nebyla by libo ještě nějaká ta závorka?! 
Rok 2020 toho vlastně moc nezměnil. Pořád jsem si naprosto a neochvějně jistá tím, že John Newman je nejlepší hudebník ever, byl, je a bude. A ani letos se v mém zorném poli neobjevil uvěřitelnější herec než Alan Alda. Taky jsem nepřestala sbírat kameny /tedy po nějakou dobu jsem letos sbírala hlavně kameně, pozorovala u toho motýle, myslela na kůrovec, no znáte to.../. Začala jsem víc fotit starou flexaretou & míň spát, to je změna... A taky jsem po dlouhé době napsala osobní reflexi vůně, u níž jsem byla přesvědčena /a bytostně přesvědčena já bývám často, velmi často - a často naprosto mylně/, že právě o ní nenapíšu ani slovo. Protože to nelze. Ale dneska prostě chci /asi jako Helenka Součková, malá hrdinka své doby, moc chtěla sisinku, tak asi tak/...
MOON DANCE – Juliette Has a Gun
Jednoho večera vykvetly něžné, křehké, zranitelné bílé květy různých ras, jemné, ještě pomačkané, teprve si zvykají, že tu jsou, že umějí a mohou vonět.
Pak přijde noc – a s tou nocí mráz.
Ty květy, čerstvě narozené, vylíhlé a vyklubané, zmrznou.
Křišťálově tenká vrstva ledového chladu je pevně obejme a sevře, ozdobí diamantovým jíním.
A ráno – ráno, které by s sebou mohlo přinést sluneční paprsky, třeba chladné, ale přece… to ráno je daleko, v nedohlednu; a květy nevědí, nemohou vědět, jsou tu jen chvíli, jestli to ráno vůbec přijde.
A tak mohou jen jedno jediné – čekat a vonět.
I přes to všechno.
Vonět, co jen srdce dovolí, snad…
Snad ta vůně rozbije ten led, snad něco, někoho přivolá, snad…
Tisíckrát snad…
Tohle je můj Moon Dance.
O duši, o srdce, o život vonící ledové bílé květy.
Ale když chci, když snažně chci, je v té vůni ještě něco.
Trocha objímavé něhy, měkké, stříbrosivé, uklidňující, tiché, trpělivé, klidné, nadějeplné…
Taková něha to je, co jednu odnese až k měsíci...
//Jediná verze téhle písně, která se mě dotýká. Velmi dotýká. Osobně dotýká, protože… Ne, na tom vlastně nezáleží…//
...umíš dokonale popsat situaci. A to tak, že ji cítím, vnímám, jakoby bych si na ni sahala,
a to je víc, než kdybych tam byla...
(hm, pro mě, kdysi ta vůně byla vyloženě femme fatale. Kdo ví, jak bych ji vnímala dnes.?. No, křehkost nesmírnou v sobě i ta femme fatale může mít. Vždycky...)
euridike 
wow
Díky...
//A alibi mi vlastně ještě hezky opravila nepochopitelně zprzněné citoslovce "wow" - díky! //
euridike haha, nevšimla jsem si a to jsem tvou recenzí četla dvakrát :)
